DETAIL: Cizorodé látky a aditiva


Cizorodé látky a aditiva

Cizorodé látky

Pojem "cizorodé látky" v poživatinách nahrazuje skupinové označení, v tomto případě "kontaminanty", nebo obecný pojem toxické látky v poživatinách. Toto označení odpovídá mezinárodním zvyklostem. Kontaminující látky v poživatinách mohou narušovat optimální působení stravy v organismu i v případech, kdy se nevyskytují v hodnotách, při kterých se přímo uplatní jejich toxicita.

Do skupiny kontaminujících látek se řadí takové, které přecházejí do poživatin z prostředí. Jde o látky anorganické, zejména těžké kovy (olovo, kadmium, rtu ), dále dusičnany a dusitany, fluor, arsen, hliník, ale též některé prvky, které do určitého množství ve stravě plní funkci biogenní a hodnoty nad rozmezím esenciálního působení mohou vyvolat toxické nebo jiné nepříznivé účinky (zinek, měď, selen, mangan).

Dále se jedná o organické látky, různé chlorované sloučeniny, alifatické i aromatické, zejména např. polychlorované bifenyly, dioxiny, dibenzfurany, dále polyaromatické uhlovodíky, estery kyseliny ftalové aj.. Do této skupiny toxických látek se zahrnují též takové,které vznikají v poživatinách při nesprávné technologii při výrobě nebo skladování. V těchto případech jde o skupinu N-nitroso-sloučenin (nitrosaminů a nitrosamidů), heterocyklických aminů (pyrolyzátů aminokyselin - azaarenů ), biogenních aminů a mykotoxinů.

Akutní otravy jsou vysloveně náhodné. Při akutních otravách kontaminujícími látkami se u nás v poslední době uplatnilo olovo, aflatoxiny a dusičnany. V zahraničí došlo k řadě významných otrav kontaminujícími látkami z poživatin. Některé jsou známy pod pojmy Itai-Itai (otrava kadmiem), Miamata (otrava metylrtutí), Yusho (otrava polychlorovanými bifenyly), Balkánská nefropatie ve spojitosti s vysokou zátěží ochratoxinem, Reyův syndrom v souvislosti s toxickým působením aflatoxinu. U případu otravy dioxiny v Sevesu nešlo o přívod poživatinami, ale až sekundárně.

U kontaminujících látek se stanovuje hodnota pro přípustný denní příjem u člověka (ADI - Acceptable Daily Intake). Ta se vyjadřuje v mg látky na 1 kg hmotnosti těla. Tato hodnota se v současné době stanovuje zejména pro látky aditivní. Pro látky kontaminující se přijatelný přívod stanovuje v týdenních dávkách, jako provizorní tolerovatelný týdenní přívod (PTWI - Provisional Tolerable Weekly Intake), vyjádřený též v mg na 1 kg tělesné hmotnosti.

Z fyziologických a patofyziologických hledisek jsou důležité metabolické vlivy jednotlivých látek. Také zásahy do imunitních reakcí a v některých případech do hormonálních procesů mohou mít značný význam. O výsledném efektu nerozhoduje vždy jen množství látky, ale též forma (např. u rtuti).

Příklady kontaminujících látek a jejich účinky na zdraví člověka:

Olovo: v nízkých dávkách se zdůrazňuje neurotoxické působení v neuropsychickém vývoji u dětí,s následným snížením IQ, dále nepříznivý vliv na imunitní systém a v prenatálním období též zásah do metabolismu kolagenu. S narušením tvorby kolagenu může mít souvislost předčasný odtok plodové vody, pro nedostatečnou pevnost a pružnost stěn amniového vaku. U dospělých se zátěž olovem může projevit zvýšením rizika vzniku neurotických poruch a zvýšením hladiny krevního tlaku. Z těchto důvodů byla snížena hodnota PTWI na 0,025 mg.kg-1(z 0, 05 mg -1).

Rtu: u rtuti je pro výsledný efekt rozhodující nejen množství, ale i forma. Kovová rtu je prakticky netoxická, pokud nedojde k její metylaci v trávicím ústrojí. Z organických sloučenin rtutimetylrtu vyšší toxicitu než fenylrtu. Dříve používaný Agronal, prostředek na moření obilí, který se podílel největší měrou na kontaminaci poživatin rtutí u nás, obsahoval fenylmerkurichlorid. Při otravě ryb v japonském zálivu Minamata a následné otravě lidí šlo o metylrtu. Již nízké dávky organických sloučenin rtuti mohou mít neurotoxické účinky a spolu s jinými látkami se mohou uplatnit při postižení ledvin, kde se kumulují.

Mnohé z esenciálních prvků se mohou při vyšším přívodu uplatnit svými toxickými účinky. Jedná se zejména o selen, měď, zinek, chrom a mangan. Při výrazně zvýšeném přívodu i při hladinách, kdy se neuplatní přímé toxické účinky, mohou tyto kovy v buněčném metabolismu blokovat využití a aktivitu nukleofilních látek a snižovat tak následně funkci buněčných nukleových kyselin. Kromě toho měď a železo při vyšším přívodu výrazně zvyšují riziko volných kyslíkových radikálů, protože se uplatňují v řetězových reakcích jako jejich přenašeči. V poslední době je k dispozici velké množství různých přípravků a doplňků stravy, které tyto látky obsahují a lidé si neuvědomují, co si mohou přivodit jejich předávkováním.

organických látek jsou velice problematické tzv. ftaláty - estery kyseliny ftalové. Jsou to látky, které zaujímají mezi kontaminanty prostředí významné postavení.
Vyskytují se v ovzduší, vodě, půdě, potravinách a plastických hmotách. S tím je spojena též nejzávažnější aféra, týkající se ftalátů, protože se v zahraničí dostaly ftaláty migrací z transfuzních lahví z plastických hmot do krve a pak s krví při
 transfuzi do lidského organismu. Účinky ftalátů v organismu spočívají především v chronickém působení. Akutní toxicita je poměrně malá, LD50 dosahuje 10 g.kg-1 tělesné hmotnosti. Z chronických účinků je nejzávažnější podezření z karcinogenity. Jeden z metabolitů, které se tvoří při odbourávání ftalátů v organismu u zvířat vykazuje karcinogenní účinky. Tento metabolit se podle dosavadních údajů v lidském organismu nevyskytuje a proto se dosud ftaláty řadí do skupiny látek podezřelých z karcinogenity. Ve vysokých dávkách mají také vlivy teratogenní a působí toxicky na mužské pohlavní žlázy. Závažná je též kombinace účinků u ftalátů, které zvyšují karcinogenní působení u N-nitrososloučenin a toxické vlivy u některých pesticidních látek, např. parathionu.

Pro snížení rizika ze zátěže toxickými látkami z poživatin a k podpoře protektivního působení výživy je nezbytné objektivní hodnocení rizika známých látek a důsledná opatření ke snížení tohoto rizika, zejména ve snížení kontaminace ovzduší, vody a půdy.

Pro běžného spotřebitele by mělo být samozřejmostí, že poživatiny v tržní síti budou odpovídat předpisům o zdravotní nezávadnosti. Pro snížení případného rizika je možno doporučit důkladné mytí ovoce a zeleniny (např. u olova lze dosáhnout 60 % snížení kontaminace při mytí ve studené vodě, 80% v teplé vodě a až 97% snížení původního obsahu při speciálním mytí s použitím detergentů a následným důkladným opláchnutím).
Další možností je
výběr poživatin. Za příklad poživatiny s vysokým stupněm obsahu rizikových látek lze uvést uzeniny, které obsahují dusičnany a dusitany, nitrosaminy, heterocyklické miny, polyaromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, chlorid sodný a alifatické chlorované uhlovodíky.

ADITIVA

Éčka“

„Éčka“, takzvané přídatné látky, neboli potravinová aditiva, se do jídla přidávají z mnoha důvodů. Jedním z nich je atraktivnost pro odběratele, tedy aby potraviny déle vydržely a nepodléhaly zkáze působením plísní, žluknutí, kvašení a podobně; aby lépe voněly; aby lépe chutnaly; aby se líbily na pohled, prostě aby byl zákazník co nejvíce spokojen s výrobkem, který si přinese domů, a aby byly výhodné pro výrobce, tedy aby výrobce měl zároveň co nejnižší náklady s produkcí dané potraviny.

Jak se dělí potravinová aditiva?

Přídatné látky se dělí do kategorií podle funkce, kterou v potravinách plní. Seznam je poměrně dlouhý, obsahuje 26 různých typů aditiv, např.: antioxidanty, kyseliny, barviva, konzervanty, kypřící látky, regulátory kyselosti, tavicí soli, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chu nebo aroma, želírující látky, zahušovadla, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, leštící látky..

Dále se dělí na látky přírodní, přírodně identické a syntetické.

Přírodní aditiva

Jsou to látky přírodního původu, tudíž pro naše tělo obecně neškodné, někdy dokonce prospěšné.

Přírodně identické látky

Jako např. aroma a chuové zvýrazňovače, tam už je situace trochu jiná. Přírodně identické totiž neznamená přírodní. Jedná se o synteticky vyrobené látky, které by svým molekulárním, tedy chemickým, složením měly odpovídat požadované přírodní látce. Hlavním důvodem, proč se tyto přírodně identické látky uměle vyrábějí a nezískávají se z přírodních zdrojů, je pořizovací cena.

Syntetické látky

Potravinová aditiva nepřírodního původu, vznikají prostou syntézou chemických látek. Jsou to substance, které se v přírodě nevyskytují a vyrábějí se uměle. I když některé byly testovány na zvířatech a potravinářský průmysl je používá už léta, nemůžeme si být jisti, že nám dlouhodobě nemohou způsobit zdravotní potíže.

Některé tyto čistě syntetické látky jsou považovány za potencionálně škodlivé, popř. jejich vliv na lidský organismus není vždy jasný. U takových aditiv je stanoven limit - hranice povoleného množství v potravinách, kterou výrobci ze zákona platného v té určité zemi nesmí překročit.

Citliví lidé mohou mít na některá éčka alergické reakce, projevující se v široké škále zdravotních problémů, jako jsou ekzémy, kopřivka, astma, migrény, poruchy vidění, hyperaktivita, zažívací problémy atd., přičemž onen člověk ani jeho lékař nemusí mít vůbec potuchy o původu oněch zdravotních problémů.

Někdy se možná vyplatí utratit o něco víc peněz za potraviny "BIO," tedy potraviny vyrobené z produktů ekologického zemědělství, při jejichž dalším zpracování bylo použito pouze přírodních cest, a neměly by proto obsahovat přidané chemické příměsi. Další možností je uvědoměle eliminovat potraviny obsahující vytypované "podezřelé" látky, to znamená vzít si k nákupu jejich seznam a strávit v obchodě 3 hodiny studiem složení výrobků.

Alkohol

Chemicky:

Jeho vzorec je C2H5OH. Je to velmi jednoduchá chemikálie. Jeho synonymní názvy jsou ethanol, etanol, etylalkohol, líh.

teplota tání při běžném tlaku: −114,4 °C

teplota varu při běžném tlaku: 78,3 °C

teplota hoření: 425 °C

Některé nevýhody pití alkoholu

Tělesné zdraví:

Oslabení imunitního systému (menší odolnost vůči nemocem), onemocnění jater, mozku, žaludku. Horší trávení, vyčerpání zásob vitamínů, zhoršení cukrovky, epilepsie i dalších nemocí. Roste i riziko mozkové mrtvice. Při vyšších dávkách alkoholu je ohroženo srdce, postižení centrálního i periferního nervového systému (poruchy chůze v důsledku alkoholové periferní polyneuropatie čili postižení nervů), roste riziko nádorů, kožních nemocí, impotence, vyšší riziko úrazů a dopravních nehod. Epileptické záchvaty.

Duševní zdraví:

Kolísání nálad, rozlady, úzkosti, žárlivost, nepříjemné kocoviny, bolesti hlavy, nespavost. Poruchy paměti, děsivé sny, stavy smutku, malátnost, nevolnosti, nejistota, výčitky svědomí, neupřímnost k sobě, těžko zvladatelná touha po alkoholu, která se pitím alkoholu ještě zvětšuje, nutkavé myšlenky na alkohol, někdy dokonce halucinace, vidiny, hlasy, pocity pronásledování, delirium tremens a jiné duševní choroby. Větší riziko impulzivního, ukvapeného jednání.

Hladina alkoholu v krvi, změny pocitů a změny chování

Hladina alkoholu

Pocit

Chování

0,4 ‰

pocit uvolnění

vyšší riziko úrazů

0,6 ‰

změny nálady

zhoršený úsudek, zhoršená schopnost rozhodování

0,8 ‰

pocity tepla, euforie

oslabení zábran, zhoršené sebeovládání, zhoršený postřeh, roste riziko úrazů

1,2 ‰

vzrušení, emotivnost

povídavost, roste riziko ukvapeného, impulzivního jednání

1,5 ‰

zpomalenost, otupělost

setřelá řeč, někdy sklon k násilnému chování

2,0 ‰

výrazná opilost

obtížná řeč, dvojité vidění, poruchy paměti, případně spánek

3,0 ‰

možnost bezvědomí

nereaguje na zevní podněty, ohrožen vdechnutím zvratků

4,0 ‰

hluboké bezvědomí

riziko zástavy dechového centra v mozku a zadušení, smrtelné ohrožení

Léky

Antibiotika jsou léky ničící nebo zpomalující růst baktérií. Antibiotika tvoří jednu třídu „antimikrobiálních léků“ (antimikrobiotik nebo též bakteriostatik) — větší skupiny, která též obsahuje antivirové, antiplísňové a antiparazitické léky. Jsou relativně neškodné pro hostitele a proto mohou být použity na léčbu infekcí. Termín „antibiotika“ původně označoval jen formy antibiotik odvozených ze živých organismů, ale nyní je používán i na syntetická antimikrobiotika, např. sulfonamidy.

Brufen či Apo-Ibuprofen nebo Ibalgin (v závislosti na výrobci) je léčivo ze skupiny nesteroidní antirevmatikum, které se používá na tlumení bolestí, zánětů a horeček. Má typicky růžovou, či oranžovou barvu. Obsahuje účinnou látku ibuprofenum. V Česku je lék schválen a běžně používán, zakoupit se dá i bez lékařského předpisu v lékárně. Lék patří do indikační skupiny antiflogistikum, analgetikum a antipyretikum.

Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin je aromatická karboxylová kyselina - chemicky kyselina acetylsalicylová. Za normální teploty je to bílá krystalická látka, mírně rozpustná ve vodě. Je to účinné analgetikum(působí proti bolesti), antipyretikum(proti horečce) a potlačuje i záněty. Při dlouhodobém užívání snižuje srážlivost krve. Je nejstarším synteticky připraveným lékem.

Paralen, Panadol - osvědčená léčiva ze skupiny antipyretik-analgetik. Účinnou látkou je paracetamol, látka, která má oproti široce používaným salicylátům výhodu v šetrnosti vůči trávicímu ústrojí, což je zvláště u dětí významné. Svým antipyretickým a analgetickým účinkem postihuje oba hlavní příznaky respiračních infekcí současně

6

Zpět

 
logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Středa 24. 4. 2019 Svátek má Jiří
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Pla-Mobilem.cz