ANTONI GAUDÍ

Typ Referáty
Počet stažení 97
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 22.3.2006
Počet stran 7
Velikost 12 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Antoni Gaudí

1.1 Barcelona na přelomu století

Barcelona byla vzkvétajícím městem. Již v roce 1854 byly strženy
staré městské hradby; město praskalo ve švech. Za několik let se rozšířilo
z 20 hektarů na více než 200 hektarů. Počet obyvatel se ve 2. polovině 19.
století zčtyřnásobil. Díky bavlnářskému a železářskému průmyslu
kvetly živnosti; vzmáhající se buržoazii se dařilo jako nikdy. Bohatí se
rádi obklopovali umělci a básníky. Často bydleli i pod jednou střechou.
Pro mladého architekta to byla ideální výchozí situace. Proto ani nebylo
divu, že Gaudí vytvořil skoro všechna svá díla v Barceloně; nemusel se téměř
vůbec poohlížet po jiných oborech působnosti.

1.2 Zhodnocení stylu Gaudího prací

O čistotu stylu Gaudímu nikdy nešlo. Nikdy přesně nenapodoboval, spíše
se inspiroval stavbami minulosti - gotikou, islámským a románským uměním.
Z Art nouveautu přejímá křivky a malebnost, vzdaluje se mu však svou
fantastickou obrazotvorností, touhou zpřetrhat všechny vazby s tradicí,
snahou připomenout formy z minulosti a současně je popírat svými nečekanými
variacemi proporcí, rytmu či dekoru.

2.1 Životopis

Antoni Placid Gaudí i Cornet se narodil 25. června 1852 jako syn kotláře
v severošpanělském městečku Reus. Být synem kovotepce neznamenalo zrovna přepychové
dětství a navíc ho ještě od malička trápila nemoc - revmatismus. Tato
nemoc mu bránila hrát si s ostatními dětmi venku na hřišti, a proto musel
být upoutaný k domu. Antoni se také rád procházel v přírodě, což bylo
na tehdejší dobu neobvyklé, a když nemohl chodit tak ho vozil oslík. Tato
nemoc se s ním nesla celý je-ho život. Když byl Gaudí malý zemřela mu
matka a později i bratr a sestra, která zanechala malou dcerku. Antoni se jí
ujal a staral se také o svého starého otce. Sám se nikdy neoženil.

Antoni Gaudí již jako žák projevoval silné výtvarné nadání. Ve škole
mu nejvíce šlo kreslení. Antoni se učil ze života všedních dnů a příkladem
toho je: když jednou učitel připomínal, že ptáci mají křídla k tomu,
aby mohli létat, malý Antoni namítl, že slepice také mají křídla, ale
aby mohly rychleji běhat.

Antoni se vyučil otcově řemeslu, jak bylo na tehdejší dobu zvykem, čímž
si vytříbil prostorovou představivost. V roce 1869 odešel do Barcelony
studovat architekturu na universitu Escola Superior d´Arquitectura. Na studium
si přivydělá-val v kancelářích některých architektů ve městě.

Gaudí nebyl zrovna nejlepším studentem, ale pro dobré vzdělání v základních
znalostech architektury to stačilo. Za návrh hřbitovního portálu dokonce
dostal známku „výtečně". Gaudí byl nadšený pro stavitelství. Jeho
nevýhodou či výhodou byl umíněný charakter. Aby svému konstrukčnímu výkresu
dodal více „atmosféry", začal tam kreslit pohřební vůz, který byl
více propracovaný než samotná stavba. Řediteli semináře bylo jasné, že
nechal absolvovat "blázna" nebo „génia". S tímhle úsudkem
se ale Gaudí ve svém životě setkal ještě vícekrát.

V únoru 1878 těsně před ukončením studia Gaudí dostal první malou zakázku
od města Barcelony, a to navrhnout pouliční svítilnu. Byla zhotovena
a u tisku i obyvatelstva se setkala se souhlasem. Gaudí spíše pracoval za
pracovním stolem a do „šuplíku" - plány, projekty, které nikdy
nebyly realizovány, až na malé výjimky, což byl např. mohutný psací stůl,
působící jako malá budova, který navrhl sám pro sebe. Tento stůl se bohužel
ztratil. Dne 15. března 1878 dostává Gaudí diplom architekta.

Jeho první větší stavbou byl barcelonský dům Vicens, který Gaudí
stavěl pro továrníka Manuela Vicensa. Zakázka byla zadána již roku 1878 a
stavět se začalo v roce 1883 v ulici Calle Sant Gervasi (dnes Calle les
Carolines) v Barceloně. Tato budova je stavěna v maurském slohu, který v té
době přišel do módy. Střechu zdobí věžičky připomínající minarety
mešit. Na tomto díle je nejzajímavější používání různých materiálů:
hrubý lomový kámen s keramickými obkladačkami. U zábradlí a plotu se Gaudí
od Maurského stylu vzdálil, protože je udělal z litých válcovaných železných
dílců, čímž vytvořil naturalisticky působící listový ornament a tím přede-šel
secesi více než o deset let. Další jeho stavbou, podobná domu Vicens, je
Gaudího vila v Comillas El Capricho. Tato stavba je také ukázkou
maurského stylu. Do výšky ční štíhlá věž jako minaret a nahoře je
„víko" - Gaudího nápad. Při této práci se Gaudí seznámí s továrníkem
Eusobim Güelem, který ho pověřil návrhem venkovského sídla Les Corts
poblíž Barcelony. To ale nebyla jediná zakázka pro tohoto bohatého muže.
Roku 1886 začíná Gaudí stavět továrníkův obytný dům, který se změní
ve skutečný palác (Palác Güell). Gaudí přijde s pevnými plány,
ale tyto plány se během stavby mění, jak je u většiny jeho prací zvykem.
Zajímavostí tohoto domu je, že v přízemí vedle schodiště vedoucího do
patra je několik schůdků pro na-sedání a vysedání z koně. Další Güellova
zakázka byl park podle anglického vzoru.Gaudí měl vybudovat zahradní město
, které by bylo zcela v souladu s krajinou.

Mezi Gaudího významná díla patří také biskupský palác v
Astroze a obytný a obchodní dům firmy Fernandéz - Andrés, známý jako de
las Botines. Casa Calvet je také obchodní a obytný dům, který
stojí v ulici Calle de Caps v Barceloně. Patří mezi jeho nejjednoduší
stavby, ale i zde je trocha architektonického vtipu v podobě hlav tří svatých
v horním poschodí, které se vzdorovitě dívají dolů. V tomto domě, jako u
Güelova paláce Gaudí vytvořil pro stavebníkův byt nábytek, k němuž lze
po-čítat i působivě upravené dveře. Roku 1905 zahájil přestavbu domu
Batllóových - Casa Batlló. Na této stavbě jsou sloupy v podobě
dlouhých kostí, okna ve tvaru rozevřených tlam, balkóny jako umrlčí
hlavy, profil střechy vypadá jako hřbet pásovce a fasáda je pokryta
mozaikami připomínající rybí šupiny. Téhož roku začal také přestavbu
domu Miláových - Casa Milá neboli La Perera ( kamenolom ), který
je jednoduší než Casa Batlló. Zvlněná fasáda s velkými póry připomínající
zvlněnou písčitou pláž vytvořenou vracejícím se vlnobitím nemá ve světě
obdoby. Ale Gaudího největší a nejslavnější dílo je kostel Sagrada
Familia, ve kterém strávil poslední zbytky svého života.

Dne 7. června 1926 byl Gaudiův osudový den. Po práci se šel jako každý
den pomodlit do kostela sv. Filipa Neriho, cestou ho zachytila tramvaj a vlekla
ho sebou. Gaudí padl v bezvědomí na zem. Nikdo ho však nepoznal. Ačkoliv
byl v Barceloně slavný, sotvakdo ho kdy spatřil. Taxikáři nechtěli chudě
oděného muže odvézt do nemocnice, a tak se těžce zraněného ujali
kolemjdoucí. Odvezli ho do chudinské nemocnice, kde za tři dny, tj. 10. června
1926 podlehl zranění a zemřel. Pochován je v kryptě svého nedokončeného
chrámu.

2.2 Sagrada Familia

Postavit chrám Sagrada Familia napadlo roku 1881 bratrstvo sv. Josefa (byl
označován za patrona dělníků). Měl vzniknout kostel k uctívání svaté
rodiny, kde se měl usídlit celý komplex sociálních zařízení: školy, dílny,
konferenční sály.

Původním architektem této stavby měl být Francesc de Paula Villar. Jeho
plány byly ve smyslu jihoevropské gotiky. Chrám nebo kostel má pravidelný půdorys,
ale to není dílem Gaudího a ani by to nemohlo být. Roku 1882 byl položen základní
kámen. V témže roce ještě začala stavba krypty. Villar se brzy rozešel ve
svých názorech s kuratoriem a vzdal se vedení stavby. Bratrstvo hledalo vhodného
architekta a roku 1883 pověřili Antoniho Gaudího jeho dokončením.

Gaudí na tomto díle pracoval celý svůj život a v posledních letech svého
života se tam i přestěhoval. Sagrada Familia neboli katedrála chudých měla
a má být vybudována výhradně z darů. Ještě roku 1886 si Gaudí myslel,
že ji dostaví za 10 let, jestliže bude mít ročně 360 000 peset. Za první
světové války peněz moc nebylo, a tak není divu, že Gaudí vzal
„klobouk" a chodil od domu k domu.

Roku 1885 začal Gaudí stavět apsidu ve zjednodušeném, podstatě
zredukovaném stylu pozdní gotiky a roku 1893 ji obohatil vysokými fiálami s
přírodním dekorem. Mezi tím přistoupil ke stavbě fasády jižní chrámové
lodi. Základní gotická dis-pozice tohoto průčelí se ztrácí pod velkou
sochařskou výzdobou, která má nejen motivy odvozené ze světa fauny a flóry,
ale i zcela neobvyklé tvary, které jsou dokladem Gaudího bohaté představivosti:
jakýmisi skalisky, zelenými keramickými stromy oživenými bílými porcelánovými
holuby, oblaky z kamene nebo průsvitného skla, zrcadlovými stalaktity, hvězdami
a souhvězdími. Čtyři vysoké věže postavil Gaudí až v pozdějších
letech. Sagrada Familia má celkem 12 věží, které měly symbolizovat 12 apoštolů.
Vybudována byla pouze východní strana, jejíž průčelí je zasvěceno
narození Krista, a proto má světlou barvu. Západní průčelí je zasvěceno
Kristově smrti, a tak má tmavou barvu.

Svoji originální techniku uplatnil i při stavbě obecní školy Sagrada
Familia, která byla budována v roce 1909 jako stavba prozatímní. Škola jako
taková, je svědectví o naivní představě chrámového areálu.

2.3 Park Güel

V letech 1900 - 1914 na návrší Muntavya Pelada na okraji Barcelony chtěl
Eusebi Güell založit zahradní město ve stylu anglických parků, kterými
byl velmi okouzlen.

Gaudí celý areál protkal cestami, které jsou zakřivené tak, aby
byly zcela v sou-ladu s terénem a přitom skýtaly možnosti zajímavých
pohledů na město a krajinu v pozadí. Při této stavbě využil své nápaditosti
při stavbě viaduktů různě nakloněných a odlišně ztvárněných na které
použil kámen vytěžený přímo na místě. Tím celá konstrukce jakoby srůstá
s celou přírodou. Při stavbě původně určené jako tržnice, použil
sloupy v dórském stylu z řecké antiky, které vytvořily řeckou síň.
Stropy celé síně zdobí mozaikové medailónky Josepa M. Jujola, velkého přítele
Gaudího. Střecha síně vytvořila terasu, která měla sloužit pro lidové
slavnosti a divadelní představení. Zábradlí celé plošiny slouží jako
lavičky, a také jako zdi kolem parku, jsou různě zakřivené a obložené
keramickými mozaikami složených z úlomků dlaždic a skla ztvárňující různé
dekory.

Do parku se vchází po obrovském schodišti, které je ohraničeno dvěma
pavilony vypadajícími jako domečky z pohádkového lesa. Střechy domků tvoří
kupole pokryté barevnými dlaždicemi. Celý park stráží drak se šupinami z
pestrobarevných kachlíkových destiček, který představuje Pythona - strážce
vod.

Güellův záměr vytvořit na návrší zahradní město se neujal. Byly zde
postaveny tři domky z nichž jeden sloužil v letech 1906 - 1925 Gaudímu za
obydlí. Po smrti Güella v roce 1918 připadl pozemek městu a stal se veřejným
parkem.

3.1 Přínos Gaudího díla Barceloně

Barcelona dnešních dnů patří k oblíbeným návštěvním místům
turistů. Město typické svými pravoúhlými ulicemi skýtá spoustu zachovalých
památek zachycující dobu největší slávy v době gotické, středověku i
v secesi na konci 19. a na počátku 20. století. Svou originalitu městu právě
v tomto období přinesl také architekt Antoni Gaudí svými neobvyklými
stavbami. Dílo Antoniho Gaudího má zcela zvláštní a osobitou tvář
novodobého umění. Stavby a projekty katalánského architekta upoutávají
nejen umělce, historiky a teoretiky, ale také obyčejné lidi, kteří se sjíždějí
z celého světa, aby obdivovali jeho jedinečný přístup k architektuře.

3.2 Proč zrovna Gaudí ?

Jméno Antoni Gaudí jsem poprvé slyšela asi v 8 letech při hovoru mých
rodičů a strýce nad fotografiemi z dovolené ve Španělsku. Maminka si jeho
stavby zamilovala tak, že ji strýc k narozeninám věnoval publikaci o dílech
A. Gaudího, kterou jsem si prohlížela. Když si rodiče později naplánovali
dovolenou ve Španělsku, měla jsem konečně možnost uvidět jeho stavby ve
skutečnosti. Dodnes si pamatuji svůj úžas nad jeho chrámem Sagrada Familia,
pro jeho obrovskou výšku a mohutnost. Nadšení pro jeho nápady jsem ale získala
až v parku Güel, když jsem se dívala na jeho zajímavé sloupy, seděla na
zvláštních lavičkách a obdivovala barevnost celého parku.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pondělí 15. 10. 2018 Svátek má Tereza
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz