ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ: ROMÁNSKÉ PODLAŽÍ STARÉHO KRÁLOVSKÉHO PALÁCE

Typ Referáty
Počet stažení 43
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 20.4.2006
Počet stran 5
Velikost 9 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Architektura románská: románské podlaží Starého královského paláce

Úvod do bohatého světa historie architektury na našem území tvoří expozice Architektura románská.

Návštěvník, přicházející k románské části hradního areálu, vstoupí ze Severního dvorku Starého královského paláce úzkým strmým schodištěm přímo do prostor původního knížecího paláce z 12. století. Všudypřítomná tma, chlad a kamenné zdivo sálů zde navodí první představy o atmosféře doby před deseti stoletími.

V nejníže položeném prostoru pod Ludvíkovým křídlem začíná exkurze nejstaršími dějinami architektury a stavitelství na našem území - návštěvníci si mohou prohlédnout modely, ale i fragmenty staveb z Velké Moravy z 9. a 10. století.

Při průchodu do další části expozice se nabízí unikátní příležitost zastavit se v pozůstatcích jedné z věží původního románského opevnění a projít kolem zbytků valů.

Hlavní sál (Soběslavova síň) obsahuje chronologický přehled románské architektury jednotlivých stavebních typů, znázorněný na modelech a fragmentech různých staveb.

Přehled vrcholí expozicí sakrální architektury v prostoru původní kaple románského paláce a promítáním hodinového audiovizuálního programu Architektura románská.

Po vysokých stupních impozantního dvojramenného schodiště návštěvník stoupá do další části a tím vstupuje i do dalších období středověku a do další části výstavního projektu - do expozice Architektura gotická.

Architektura gotická
gotické podlaží Starého královského paláce

Návazně na expozici architektury románské pokračuje výstavní projekt druhou částí, nazvanou Architektura gotická.

Výstupem z románského podlaží návštěvník přichází do dalších autentických prostor Starého královského paláce - do gotického podlaží. Jeho sály, vystavěné v průběhu několika století, jsou nanejvýš vhodné pro představení i dalších staveb tohoto období.

Exkurze po dlouhém vývoji gotického stavitelství na území České republiky začíná v síni Starých zemských desek: její jednoduchý prostor, sklenutý na dva mohutné pilíře, obsahuje úvodní část výstavy o raně gotických stavbách a slohových znacích v době panování Přemyslovců. Charakteristické stavby vrcholné gotiky z období vlády Lucemburků jsou soustředěny v prostorách Karlovy síně. A tato část expozice vrcholí ve Sloupové síni Václava IV. exponáty z doby působení posledních Lucemburků a Jagelonců, tedy z období pozdní gotiky.

Tak, jak návštěvník prochází jednotlivé, za sebou řazené sály, otevírá se mu pohled na stále se vylehčující prostory a konstrukce, dokládající obdivuhodný vývoj gotického stavebního umění. Vrcholem expozice je závěrečná prohlídka Jezdeckých schodů a nakonec Vladislavského sálu, jehož některé detaily již předznamenávají příchod dalšího slohu - renesance.

Nedílnou součástí expozice je i zde promítání hodinového audiovizuálního programu Architektura gotická.

Tím končí expozice středověku a návštěvník výstavy se cestou areálem Hradu do Královské zahrady přiblížuje novověku.
Architektura renesanční
Letohrádek královny Anny

Na východním konci Královské zahrady mnoha stran zakrytý staletými stromy, se nachází jeden z nejkrásnější renesačních objektů na našem území - Letohrádek královny Anny. Zároveň představuje I názornou učebnici charakteristických znaků renesančního slohu. Do jeho interiéru byla zasazena chronologicky třetí část projektu - expozice o renesanční architektuře. Po dlouholeté rekonstrukci se navíc poprvé otevírá v celé své úplnosti. Návštěvníci budou moci poprvé nahlédnout i do suterénu Letohrádku, kde celá expozice začíná: na jednoduchých výstavních prvcích bude krátkými texty představena celá typologická šíře renesance, doplněná fotografiemi a plány jednotlivých popisovaných objektů.

V této části budovy bude také promítán hodinový audiovizuální program Architektura renesační.

Po vstupu do tradičních výstavních prostor v přízemí Letohrádku se návštěvník ocitne v sále věnovaném architektuře císařského dvora za Rudolfa II., tedy především stavbám v areálu Pražského hradu.

Další prostor bude obsahovat modely typických staveb tohoto slohu z celého území České republiky.

Při stoupání do prvního patra Letohrádku návštěvníci budou obcházet model věže Hrádku z Českého Krumlova, který uvozuje část věnovanou renesačním stavebníkům.

Velký sál prvního patra je pojat jako uzavřený celek představující ideály stavitelů a architektů renesance. V jeho jednotlivých částech se budou opakovaně promítat záběry rozdílných staveb.

Bohatou exkurzi ukončí prohlídka ochozu v přízemí Letohrádku a zahrady se Zpívající fontánou. Procházkou po Královské zahradě poté návštěvníci přejdou k navazující části projektu - k expozici architektury barokní.
Architektura barokní
Jízdárna Pražského hradu

Po prožitku hodnot spojených s renesancí a po klidné procházce Královskou zahradou pod staletými stromy návštěvník vstoupí do expozice Architektury barokní, umístěné v jednolitém prostoru bývalé hradní jízdárny.

Základním motivem zde je práce barokních architektů s krajinou, její záměrné spojování se stavbami i s celými areály dalekosáhlými osovými motivy. Ve středu expozice návštěvník nalezne rozměrný model ideální podoby Šporkova barokního areálu v Kuksu, situovaný dle své orientace na průsečík podélné i příčné osy objektu Jízdárny. Zdůraznění těchto os rostlinami přitom navodí představu starobylých stromořadí.

Po stranách os se rozvíjejí jednotlivá témata barokní architektury. Kontrast hmot, barevnost fasád, klenební umění, interiérová tvorba, vše na modelech, plánech i fotografiích různých typických objektů.

Závěrečné téma - barokní teatrálnost - je prezentováno velkorozměrovou realizací slavobrány ke svatořečení Jana Nepomuckého.

V postranních křídlech Jízdárny budou komplexně představeny vybrané stavby a areály, vysvětlujícími texty a fotografiemi. Hodinový film Architektura barokní se bude promítat na balkoně objektu.

Prohlídka zahrady na terase Jízdárny s plastikami význačných barokních sochařů návštěvníkům navíc umožní i neobvyklý pohled na areál Hradu a na katedrálu od severozápadu.

Po krátké cestě k severní, Paccasiho bráně, se návštěvník na konci průchodu ocitne u vstupního prostoru do expozice 19. století.

Architektura 19. století
Císařská konírna

Jediný prostor, který v celém výstavním projektu pro danou expozici není autentický, je Císařská konírna z doby Rudolfa II. Proto zde architekt jako základní expoziční prvek navrhl vestavbu repliky jedné ze staveb typických pro 19. století - litinového skleníku z Lednice na Moravě. Tento stavební typ, který jako jeden z prvních využíval nových materiálů objevených pro stavitelství minulého století - litinu ve spojení se sklem, zde vytváří "dobovou" kulisu exponátům o architektuře 19. století.

Výstavu uvozuje velký model scény navržené pro Mozartovu operu, realizovaný podle dobových kreseb a rytin.

Další oddíly zachycují odraz různých vlivů v architektuře, například osvícenství, návratů k historii, rozvoje průmyslu a měst, hledání jednotného slohu, zakládání lázeňských měst a v neposlední řadě snah o obnovu památek, které vyústily v dostavbu Svatovítské katedrály a dalších historických objektů.

Jednotlivá témata opět představí modely, kresby, fotografie a plány.

V suterénu bude umístěna projekce hodinového audiovizuálního programu Architektura 19. století.

Po prohlídce této expozice návštěvníka čeká ještě závěrečný oddíl výstavní části projektu, kterým je v podstatě současná podoba architektury 20. století.
Architektura 20. století
Sloupová síň, Rothmayerův sál a Klínová chodba

Přechodem přes II. nádvoří se návštěvník dostane do poslední architektonické části výstavy - expozice věnované Architektuře 20. století.

Vstupní část ve Sloupové síni, kterou upravil Josip Plečnik, je výstižně nazvána "Síň idejí" a je věnována zásadním myšlenkám světových architektů dvacátého století.

V navazující šatně, upravené v 70. letech, fotografie a plány na panelech představují tzv. slepé cesty a uličky - zaniklé architektonické styly.

Hlavním výstavním prostorem je Rothmayerův sál, zvolený pro přehlídku osmi vybraných staveb, které prezentují stěžejní počiny v architektuře dvacátého století, jakými jsou Veletržní palác v Praze nebo vysílač na Ještědu.

V poslední části prostoru - v Klínové chodbě budou promítány krátké smyčky s pohledy na stavby posledního desetiletí.

Závěr expozice je příznačný pro naše dny i pro nové tisíciletí. Navozuje mnohé otázky a mezi nimi tu zásadní: Kam kráčíme? V tomto duchu je i závěr, symbolizovaný sochou Myslitele.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 25. 11. 2017 Svátek má Kateřina
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz