BAROKO III

Typ Referáty
Počet stažení 89
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 20.4.2006
Počet stran 1
Velikost 3 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Baroko

C h a r a k t e r i s t i k a

Renesance dosáhla svého vrcholu ve slavném Italovi Michalangelovi Buonarrotim. Četní umělci se snažili dosáhnout téhož velkolepého, nádherného i malebného účinku, jaký má jeho dílo. Tak se vyvinul nový umělecký sloh, který nazýváme baroko, vůdčí sloh evropského umění 17. a 18. století. Velmi rychle se rozšířil za podpory zmohutnělé panovnické moci i vítězného postupu katolické církve, jež přála velkolepé nádheře v umění.
Průčelí světských paláců zdobily alegorické sochy. Vyznačují se dramatičností, přepjatými pohyby a vlajícími rouchy, vzrušenými tvářemi a postoji. Barvitost a protiklady světla a stínu byly obzvlášť v oblibě. Znázorňovaly se náboženská vidění, zázraky, mučednictví, množství andělíčků. Nedbalo se na přesnosti obrysů, důraz se kladl na překypující mohutnost celkového dojmu (veliké fresky s množstvím soch, valící se oblaka apod.).
Dekorace barokových chrámů spolu s kadidlem, hudbou při bohoslužbě a barvitými církevními průvody uchvacovaly prostý lid, který se v chrámech bezprostředně stýkal s uměním a mnoho jeho prvků později zpracoval ve svém umění lidovém - v tzv. selském baroku.
Baroko užívá emotivní výzvy jako prostředku ovládnout vědomí zvláštním způsobem. Vychází divákovi vstříc, ohlíží se na jeho citový svět víc než kterýkoli jiný styl. Psychický náraz, způsobený vysunutím obrazového prostoru k divákovi, lze vyvolat i prostředky zcela opačnými, totiž prodloužením prostoru do hloubky. Tohoto způsobu užívalo malířství vrcholného a pozdního baroka (od r.1630) a je nejtypičtějším pro poslední třetinu 17.století. Objevuje se zvláště na ilusivních nástropních scénách, avšak setkáváme se s ním i na krajinných plátnech. V architektuře se prodloužený prostor uplatňuje na schodištích a v průhledech.
V baroku je vše laděno do vyššího klíče, tóny jsou výraznější a barevnější, harmonie bohatší, je tu více dekorativního, více světla a stínů, méně kázně, Jemná lyričnost charakteristická pro renesanci se v baroku objevuje jen vzácně., jestliže se barokní umělec v citovém projevu omezil, nabývá dílo spíše strohosti a uměřenosti.
Většinu barokních obrazů charakterizuje temné pozadí, barvy bývají spíše syté a výrazné než zářivé a jasné, světlo se na plátně soustřeďuje na útvary buď přímo ve středu anebo blíže středu kompozice. Totéž platí o architektuře a zejména chrámový prostor bývá nerovnoměrně osvětlen. Většina světla proniká lucernou ve vrcholu kopule., malá okna jsou příliš vysoko. Výsledkem je pak podmanivý, někdy dramatický kontrast plného světla a přítmí. Světlo zalévá některé části architektonického prostoru, ve výklencích, v průchodech, pod oblouky, za pilíři atd. však vznikají temná zákoutí.
Shrnout období baroka není snadné. Jde o sloh, jehož jednotlivé vlastnosti vytvářejí harmonický celek a jež lze v jediném díle spojovat.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 26. 9. 2017 Svátek má Andrea
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz