BENJAMIN FRANKLIN

Typ Referáty
Počet stažení 58
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 03.4.2006
Počet stran 4
Velikost 9 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Benjamin Franklin

(17.1. 1706 – 17.4. 1790)

Tento americký osvícenský myslitel, diplomat, tiskař, publicista, přírodovědec....
a muž, který by si rozhodně zasloužil i více přívlastků, se narodil jako
10. ze 17ti dětí Joshiaha a Abiah Franklinových v Bostonu v Massachusetts.
Jeho otec byl výrobcem mýdla a svíček. Malý Ben se naučil velice rychle číst
a psát, přesto však chodil do školy jen 1 rok. Formální vzdělání mu
otec ukončil v 10 letech a ve 12 se začal zaučovat v tiskárně svého
bratra Jamese. V této době se věnoval studiu sám, psal básně, eseje,
satiry a už v 15 letech začal tisknout svůj první týdenník “New
England Courant”. Měl ale problémy s úřady, proto přenechal řemeslo
svému mladšímu bratrovi.

V roce 1723, v 17ti letech, opustil svou rodinu a bez jediného
centu v kapse odešel hledat práci do Philadelphie. Právě zde se seznámil
se svou nastávající manželkou Deborah Read-Rogersovou. Jako tiskař si tu
vedl znamenitě, a proto mu sám guvernér státu Pennsylvania, William Keith,
nabídl proplatit cestu do Anglie, aby mladý Ben mohl navázat konexe s anglickými
papírníky a knihkupci. Roku 1724 tedy odjíždí se svým přítelem Jamesem
Ralphem do Londýna. Ani zde nebylo pro Franklina těžké prosadit se, získal
výhodné zaměstnání a zanedlouho byl schopen financovat nejen sebe, ale i svého
přítele a jeho milenku (s tou se dokonce pokusil navázat intimní poměr).
Zde také napsal první ze svých filosofických pojednání o svobodě “Potěšení
a bolest”.

O dva roky později, tedy 1726, se Benjamin plně nabažil londýnského života
a chtěl se stát pokoutným instruktorem plavání, ale nakonec přece jen přijal
nabídku Thomase Denhama, vrátil se zpět do Philadelphie a začal pracovat
jako úředník v jeho obchodním domě. Když ale Denham záhy zemřel,
padla všechna tíha velkého obchodu na nyní 20ti letého, nezkušeného
Franklina. Ten se však vždy zvládl velice rychle přizpůsobit, a proto už o
čtyři roky později suverénně a především monopolně ovládal celý
obchod.

Soukromý život tohoto období Benjaminovi přinesl jednoho syna, Williama,
matkou mu však nebyla tolik milovaná Deborah Readová, nýbrž jakási, dnes
blíže nespecifikovaná, pouliční dáma. Přesto Deborah syna přijala a po
svatbě v září 1730 dala Franklinovi ještě dceru Sáru a syna Francise,
který však tragicky zahynul v nedovršených pěti letech.

Svým dílem “Pátrání v přírodě“ a “Nezbytnost papírové měny“
pomohl Franklin zabezpečit tisk pennsylvanských bankovek a později se stal
dokonce veřejným tiskařem New Jersey, Delaware a Marylandu. Od roku 1729 začal
vydávat plátek “Pennsylvanian Gazette (úřední novina)“, který
byl obecně uznáván jako nejlepší koloniální noviny vůbec, 25 let také
ročně tiskl osvětový Almanach “Chudý Richard“. Ačkoli se často potýkal
s problémy, celkově byl velice úspěšný, navázal úzké kontakty s vydavately
ve všech koloniích a stal se tichým společníkem prosperující firmy
Franklin & Hall.

První z Franklinových projektů na sociální posílení společnosti kolektivním
úsilím sdružoval od roku 1727 zájemce v organisovaném spolku s nazvaném
Junto nebo Klub kožených zástěr, aby mohli otevřeně debatovat o otázkách
mravů, politiky, obchodu či přirozené filosofie. Právě kvůli potřebám
členů tohoto sdružení se narazilo na problém malé dostupnosti knih pro obyčejné
lidi, a právě proto vznikla Philadelphská knihovní společnost. Franklin se
také zapojil do organisace placené městské ostrahy, policejních sborů a
dobrovolných hasičů. Prosazoval také užší spolupráci lidí s vědeckými
zájmy, jejich vzájemné odborné konzultace, debaty....... chtěl, aby
fungovala kooperace americké učené společnosti. Ke vzdělání nabádal ve
svém díle z roku 1749 “Vztah ke vzdělání v mládí“ a
dopomohl založení Philadelphijské akademie, z které později vyrostla
dnešní Philadelphijská universita. V této době byl Benjamin neobyčejně
úspěšný, obdivovaný a pro lidi se stal nedocenitelným rádcem.

Nepůsobil však jen v sociální sféře, jako přírodovědec se zabýval téměř všemi
obory od meteorologie, astronomie, až po studium elektřiny, které ho také
vyneslo pravděpodobně nevýše. Ve čtyřicátých letech byla elektřina
novinkou, možná až předmětem módy. Franklin začal se svými třemi
spolupracovníky v roce 1746 zkoumat elektrotechnické úkazy, konstruovali
nové stroje, dělali nové experimenty a philadelphské počasí jim také nemálo
pomohlo, když se Benjamin rozhodl prokázat původ blesku. Vyzkoušel nebezpečnou,
ale jednoduchou metodu pouštění draka v bouřce a všechny své poznatky
shrnul v díle “Experimenty a pozorování elektřiny“. V roce
1750 sestrojil Benjamin Franklin na základě všech výzkumů a hypotéz první
hromosvod, který funguje dodnes. Orientoval se ale i na jiné oblasti a zavedl
mnoho odborných fyzikálních termínů, jako například kladný a záporný náboj,
baterie, vodič... atd. V meteorologii se zabýval studiem Golfského
proudu a byl vůbec prvním člověkem, který se pokusil o předpověď počasí!

V neposlední řadě se Franklin angažoval i v politickém směru. Nejdříve byl úředníkem
zákonnodárného sboru a poté se stal philadelphským poštmistrem a spravoval
všechny poštovní instituce v severních koloniích. Největší zásluhy
prvního období svého politického vllivu měl ale bezesporu na organisaci
milice na obranu proti hrozícímu vpádu francouzských a španělských vojsk
z území kolonie Delaware. Nutnost soudržnosti a spolupráce vytvářela
mezikoloniální podmínky, z kterých se Benjaminovi zrodil v hlavě
tzv. Plán unie. Chtěl vytvořit jednu generální radu se zástupci kolonií,
organisovat dohromady běžnou obranu a dohlížet na vztahy kolonií s indiány.
Vše vypadalo ideálně a brilantně, ale zákonodárci nebyli na tak obrovské
změny zatím připraveni. Mezitím byla Pennsylvanie vyčerpaná z vytrvalého
bránění hranic a objevila se zároveň nutnost financí. Jedno možné řešení
této situace bylo zdanit půdu obyvatel kolonií, anebo sestavit novou vládu,
která si snad s nesnázemi poradí. V roce 1757 byl proto vybrán právě
Franklin jako reprezentant zákonodárného sboru, odcestoval do Londýna a zdržel
se tam v této záležitosti až do roku 1762. Vyjednával, nabízel
kompromisy a nakonec se shodli na zdanění půd jen v rozvinutějších
oblastech. Svůj dlouhý pobyt v Anglii si krátil psaním politického
zamyšlení nad “Zajímavostí Velké Británie vzhledem k jejím koloniím
a zisku Kanady a Guadaloupe“. Až 1763 po ukončení 7leté války v Paříži
se severní kolonie definitivně připojili k anglickým.

O pár let později, když byly osady zmítány kolkovou krizí, ztratil Franklin
dočasně svou popularitu, kvůli nedorozumění s okolkováním produktů
firmy Franklin & Hall, ale vzápětí vše ve veřejném prohlášení popřel.
Naopak dalšího úspěchu dosáhl, když bylo přiznáno právo legislativcům
jednotlivých osad určovat daně pro koloniální půdu. Benjamin dále
zastupoval kolonie při jednání v Londýně, čelil následkům všech
neúspěchů a vytrvale setrvával, ačkoli ho často opouštěla neděje.
Publikoval dokonce ostré novinové články na diskutovaná témata, plné
rozhořčení. Pomohl zveřejnit dopisy Thomase Hutchinsona, guvernéra
Massachusetts, pro jeho britské nadřízené, a byl proto vyhozen z pošty.

Nicméně v roce 1775 byl povolán do druhého kontinentálního
kongresu pro navrhování vyhlášení nezávislosti. V září 1776 byl
Franklin u jednání s Charlesem Gravierema a Count de Vergennesem,
ministrem zahraničí, ve Francii a zanedlouho se stal hrdinou i pro Francouze.
Byl pro ně ztělesněním práv šlechty Nového světa, hrdina, portréty se
začaly objevovat všude.. na krabičkách se šňupacím tabákem, na nočníkách...atd.
Benjamin se stal vyhledávaným společníkem všech vrstev společnosti a
vyrovnával se s touto novou situací s přehledem.

Cesta k míru byla sice stále hrbolatá (Španělsko stále chtělo
Floridu), ale konečně 3.září 1783 byl podepsán definitivní mír. B.
Franklin se sice chtěl vrátit domů, ale zůstal ještě 2 roky ve Francii.
Sledoval tam první vzlétnutí bratří Montgolfierů v baloně a účastnil
se výboru na projednání otázky zvířecího magnetismu nebo hypnosy.
Pracoval také usilovně na sepsání svého životopisu, který sice nedokončil,
ale přesto je vlastně shrnutím jeho životní moudrosti a slouží nám jako
vynikající pramen informací všeho druhu.

V 79 letech se vratil do rodné Pennsylvanie a dožil tam klidně, ačkoli
se stále podílel na veřejném životě. Poslední rok života byl upoután na
lůžko a unikal bolesti jen užíváním opia. V roce 1790 viděla
Philadelphia nejpůsobivější pohřeb ve své historii, umřel totiž symbol
osvícenství a svobody. Anna Turgotová o něm prohlásila: „Benjamin
Franklin uloupil blesk nebi a žezla tyranům!“

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 25. 11. 2017 Svátek má Kateřina
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz