CHARAKTERISTIKY HLAVNÍCH EVROPSKýCH ŘEK

Typ Referáty
Počet stažení 67
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 09.3.2006
Počet stran 7
Velikost 10 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Charakteristiky hlavních evropských řek

U většiny evropských řek se setkáváme se smíšeným
typem napájení,i když v určité roční době může určitý zdroj převládat.
Například řeky Východoevropské roviny (Volha,Dněpr,Don) mají
povodí,které je ovládáno kontinentálním klimatem,s dlouhými,na sníh
bohatými zimami. V mrazivých měsících se voda zadržuje ve sněhových
srážkách. Teprve s příchodem jara začíná sníh tát a zaplavuje
koryta řek.Tyto řeky mají tedy převážně sněhové napájení.

Naproti tomu řeky v jižní a západní části k
Evropy,kde je vlivem oceánského klimatu přinášeno hodně srážek po celý
rok,mají převážně dešťové napájení. Severské řeky pramenící
převážně ve Skandinávských horách mají zcela typické ledovcové
napájení.

Odtokové oblasti

Evropské řeky odvádějí své vody do Atlantského a
Severního ledového oceánu. Třetí oblastí je bezodtoká pánev Kaspického
jezera.

Rozložení odtoku v průběhu roku

V západní Evropě a na ostrovech Velké Británie a
Irska jsou řeky nejvodnatější v lednu a únoru. Nejméně vody tam
řeky mají od června do srpna. Ve střední Evropě jsou řeky nejvodnatější
v únoru a březnu. Nejmenší průtoky se dostavují na konci léta a začátkem
podzimu. Na řekách severní Evropy jsou největší průtoky v jarních a
letních měsících. Nejmenší průtoky mají v září,říjnu,listopadu
nebo prosinci. Řeky jižní Evropy mají maximum v únoru a březnu.
Nejmenší průtoky nastávají v červenci,srpnu a září,kdy mnohé
vysychají. Ke značné proměnlivosti průtoku řek přispívají povodně. Na
řekách západní a jižní Evropy se dostavují nejčastěji v chladném
ročním období a tvoří se po vydatných deštích a tání sněhu. V severní
Evropě k nim dochází nejčastěji v pozdním jaru po tání sněhu.
Na řekách střední Evropy se mohou vyskytovat v jakémkoli měsíci
v roce nejčastěji však na jaře při tání sněhu v horách. Na
alpských řekách jsou největší povodně v létě.

Ledový režim řek

závisí na zimních teplotách a na sklonu řečiště. Na
řekách Skandinávského poloostrova a střední Evropy,zvláště v její
východní části, zamrzají řeky v průměru na dobu dvou výjimečně
tří měsíců. Zamrzání řek západní Evropy se vyskytuje velmi řídce,to
samé platí o řekách jižní Evropy a pobřežního pásu západní Evropy.
Na horských řekách,i když v jejich oblasti spadnou v zimě sněhové
srážky a teploty klesají hluboko pod nulu, nedochází k zamrzání
díky jejich velkému spádu a peřejím.

Ebro (Španělsko) délka: 909km

Druhá nejdelší řeka země, která teče z východní
části Kantábrijského pohoří v severním Španělsku a ústí deltou 20km
vybíhající do Středozemního moře jihozápadně od Tarragony. Bitva na Ebru
v roce 1938 v níž zahynulo 75 000 republikánů, byla rozhodujícím
vítězstvím nacionalistů ve španělské občanské válce, která skončila
o rok později.

Rýn (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Rakousko, Německo,
Francie, Nizozemsko)



délka: 1326km

plocha povodí: 224 000km2

průtok(Nizozemsko-v ústí): střední: 2 390m3/s

min: 600m3/s,

max: 12 000m3/s

doba zamrzání: 21 dní(v Kolíně nad Rýnem)

Pramení v ledovcových Alpách na uzemí Švýcarska.
Po Bodamské jezero je typickou vysokohorskou řekou s ledovcovým režimem
průtoků. Objemově i plošně rozsáhlé jezero vyrovnává sezónní výkyvy
jeho průtoku v úseku až po Basilej. Avšak přítok Aara opětovně zvýrazňuje
rysy ledovcovo-sněhového typu,které se udržují i na úseku
v Hornorýnské nížině. Pod soutokem s Aarou dosahuje průměrný
průtok Rýna již 1000m3/s.Úpravami bylo řečiště na mnoha místech napřímeno,
ohrazováno i prohloubeno, aby byla udržena potřebná plavební hloubka. Na
dlouhém úseku v rozsahu Hornorýnské nížiny vtéká do Rýna značný
počet krátkých přítoků, největší z nich Neckar a Mohan. Jejich
vodnost je největší na jaře. Při zimních oblevách na nich mohou vznikat
povodně, které se projevují i na Rýně. Období zvýšených průtoků se
však prodlužuje na dobu od března do srpna a roční rozložení odtoku se
stává vyrovnanějším. Vyrovnané průtoky si Rýn udržuje až po ústí, před
jehož rozvětvením v jednoduchou deltu dosahuje jeho průměrný průtok
2500m3/s. Na řekách povodí Rýna byli vybudovány četné přehrady s vodními
elektrárnami. Rýn je také významnou dopravní tepnou v oblasti
s vysokou koncentrací průmyslu, osídlení a intenzivní zemědělskou výrobou,
Rýn stále zůstává jednou z nejvíce znečištěných evropských
řek.Rýn je plně splavný až od Basileje(to je 883km).

Dunaj(Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko,
Chorvatsko, Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko, Ukrajina)



délka: 2850km

plocha povodí: 817 000km2

průtok(Rumunsko-před deltou): střední:6430m3/s

min:3450m3/s

max:19200m3/s

doba zamrzání:37 dní v Budapešti

Z celkového počtu 120 přítoků je jen 34 splavných.Sám
Dunaj je splavný od města Ulmu v Německu.Celkový spád řeky je 678m od
soutoku jeho dvou zdrojnic Breg a Brigach na úpatí pohoří Schwarzwaldu.
V horním toku teče Dunaj údolím při okraji Švábského a Franského
Jury i Bavorského lesa četnými meandry,v nichž jsou peřej a proudy. Jeho
řečiště je pro přínosy velkého množství štěrku a písku alpskými
řekami nestálé.Pro plavbu je na mnoha místech upraveno. Na převážné části
horního toku je Dunaj pod vlivem vodního režimu pravých alpských přítoků(Iller,Lech,Isar,Inn,Enns),které
náleží k ledovcovému typu.Ze šířky asi 300m ve Vídni se řečiště
rozšiřuje u soutoku s Tisou na 1500 až 2000m.Přítoky Dráva,Tisa a
Sáva zvětšují průtok Dunaje na více než dvojnásobek(Bratislava:2080,Moháč:2160
a pod Sávou:5500m3/s).Pod Budapeští se průměrný průtok
zmenšuje asi o 200m3/s odběry,průsakem do nivy a výparem.Všechny
přítoky středního toku jsou nejvodnatější v jarních měsících(březen
až květen),a tak se vysoké průtoky Dunaje prodlužují na dobu od jara do
léta.Koncem léta a na začátku podzimu vodnatost Dunaje výrazně klesá a
udržuje se malá i v zimě.Delta Dunaje o rozloze asi 5640km2
se stále intenzívně vyvíjí.V době vrcholení povodně je delta jediným
jezerem,z něhož vyčnívají jen břehové valy porostlé stromy.Celá delta působí
jako účinný přírodní filtr,protože v hustých rákosových porostech
se zachycuje velké množství kalu i znečišťujících látek.Ačkoli se
povodně na Dunaji mohou dostavit v kteroukoli roční dobu,nejčastější
a největší jsou letní(v červnu a červenci).Vznikají spojením povodí
alpských přítoků s povodněmi přítoků středního toku,vyvolanými
intenzivními letními dešti.Na dolním toku jsou časté velké povodně v květnu
vyvolané povodněmi Sávy.Když vrcholí,dosahují průtoky ve Vídni a
Bratislavě až přes 10000,pod ústím Tisy téměř 16000 a před deltou téměř
18000m3/s.Minimální průtoky mohou klesnout ve Vídni na 175,pod Tisou na 1250
a před deltou na 1800m3/s. Dunaj je nejen důležitou dopravní
tepnou,ale i zdrojem vodní energie.

Rhona(Švýcarsko,Francie)



délka:812km

plocha povodí:96000km2

průtok(Francie-v ústí):střední:1780m3/s

min:300m3/s

max:12500m3/s

Pramení v ledovcích Bernských Alp a až po město
Lyon je typickou ledovcovou řekou,přestože protéká velkým Ženevským
jezerem,které vyrovnává průtoky.Přítok Saona a toky z Francouzského
středohoří jsou však nejvodnatější v zimních měsících.Velké
povodně na nich zvětšují povodňové průtoky Rhony až na 7000m3/s.

Jejich příspěvek udržuje zvýšené průtoky Rhony od
listopadu až do června.V povodí Rhony byl vystavěn velký počet nádrží
s hydroelektrárnami,ale většímu energetickému využití brání množství
štěrku a písku donášeného alpskými přítoky i řekami z Francouzského
středohoří.Rhona je sice díky úpravám řečiště splavná,avšak větší
dopravní význam nemá.

Volha(Rusko)



délka:3531km

plocha povodí:1360000km2

průtok(Volgograd):střední:8150m3/s

min:5090m3/s

max:48450m3/s

doba zamrzání:147 dní v Kazani

Nejdelší řeka Evropy ,od středověku významná obchodní
trasa mezi Evropou a Asií.Pramení ve Valdajské vrchovině,asi 300km severozápadně
od Moskvy a,teče 3531km jihovýchodním směrem-přes
Tver,Jaroslavl,Kazaň,Simbirsk,Saratov a Volgograd do Kaspického moře.V ústí
vytváří rozsáhlou deltu.Na většině toku je splavná,v letech 1552-1556
byla využívána pro zásobování a posilování vojsk cara Ivana
Hrozného,který rozšiřoval svoji říši podél řeky na území odbojných
Tatarů.Od roku 1930 se začínají stavět přehrady pro výrobu elektrické
energie a zavlažování přilehlých stepí,slouží zároveň jako silniční
a železniční přemostění Volhy.Průplav vybudovaný v 50. a 60. letech
propojuje Volhu s Donem a tím i s Černým mořem.

Loira(Francie)



délka:1020km

plocha povodí:115000km2

průtok(v ústí):střední:935m3/s

min:80m3/s

max:7600m3/s

Nejdelší řeka Francie.Pramení ve Francouzském středohoří,kde
protéká soutěskami a směřuje na sever k městu Orléansu.Za ním se
stáčí k západu a vytváří široké údolí,které pokračuje až k ústí
do Biskajského zálivu.Údolí na středním toku -známé jako ,,zahrada
Francie“-lemuje mnoho krásných zámků včetně Amboise,Blois a
Chambord.Pěstuje se tam hojně zelenina,ovoce a vinná réva.Pochází odtud
vynikající odrůdy bílého vína,jako např. Muscadet,Saumur,Pouilly a
Vouvray.Loire je také název departementu v Rhonsko-alpském regionu odvodňovaném
řekou Loirou a využívaného předavším zemědělsky.

Wisla(Polsko)



délka:1047 km

plocha povodí:194424 km2

průtok(v ústí):1100m3/s

Nejdelší řeka v Polsku.Pramení v Beskydech
nedaleko slovenských hranic,jihozápadně od Krakowa,teče přibližně na
sever a na východ.Ústí do Gdaňské zátoky lidmi vykopaným korytem.Do
Viselského zálivu odtéká jen malá část říčních vod.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 17. 7. 2018 Svátek má Martina
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz