FUNKCE LOUTKOVÉHO DIVADLA NA VENKOVĚ, FUNKCE KAŠPÁRKA

Typ Referáty
Počet stažení 37
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vložil Kotál Jakub
Vloženo 07.3.2006
Počet stran 2
Velikost 6 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Funkce loutkového divadla na venkově, funkce Kašpárka

1. Z dějepisu víme, že po bitvě na Bílé hoře byl vlastní jazyk českému národu odepírán. Komenský musel odejít a psal v cizině a doma nastalo tuhé poněmčování, které české literatuře vůbec nepřálo. Uchovávala se silou vůle nadšenců, kronikářů, lidových vypravěčů, v písních, kramářských historkách, lidových hrách, pohádkách apod. Už před národním obrozením se na venkově mluvilo stále česky. Vliv germanizace, která se projevila především ve městech, zasáhl i hovorovou češtinu, kde se objevila spousta zkomolených německých výrazů. Ovšem i na vesnických úřadech se mluvilo německy. Obyvatelé s tím nesouhlasili. Alespoň mezi obyčejným lidem, který němčinu rozhodně odmítal, – „ „I na radnici vede se všecko po německu, Bílek i kontrakty i testamenty zanáší do knih jen německy,” rozjímal administrátor a zle se mračil.“ - se čeština udržovala, ale nijak se nezdokonalovala a chybělo jí hodně odborných i jiných výrazů. Vesnický lid ji používal pro běžné denní dorozumění, při každodenní práci i různých formách zábavy. Tak se vytvořil zdroj obnovy českého jazyka. Především lidová slovesnost se stala pramenem pro novou literaturu. Ta nejenom zachycovala lidovou slovesnost, ale přímo se od lidové slovesnosti učila vyjadřování, popisům obrazů, básnické skladbě a především čerpala z její slovní bohatosti. Tak se prostá, jadrná, všem srozumitelná řeč stala živou vodou národního obrození a základem nové české literatury.

2. Loutkové divadlo vzniklo pravděpodobně v Řecku, velmi oblíbené bylo v Římě, po zániku Římské říše se hra s loutkami, zejména s maňásky, stala součástí jarmarečních a pouličních produkcí. Další rozvoj loutkového divadla nastal v období baroka, zejména v Itálii, Francii, Anglii odkud se v 17. a 18. století šířilo marionetové loutkové divadlo do střední a východní Evropy. Charakteristickým znakem jednotlivých národních kultur se staly komické typy (Pollichinelle, Guignol, Punch, Kasperl, Pimprle, Kašpárek, Petruška aj.), které nejlépe vystihovaly povahu dané národnosti a přizpůsobovaly se dění a náladám společnosti.

Počátky českého loutkového divadla sahají do raného středověku, kdy byla především maňásková představení součástí jarmarečních produkcí. Od 16. století se i v Čechách objevují skupiny s marionetami (loutka ovládaná většinou shora nitěmi nebo dráty).

3. V poslední třetině 18. století se objevili první čeští loutkáři, kteří získali především na venkově velkou oblibu. Jejich představení byla zprvu podobná jarmarečním produkcím, avšak postupem času se stali významnými šiřiteli české divadelní kultury. V jejich hrách se odrážely vlastenecké myšlenky, náměty z českých dějin. A to vše ve srozumitelném podání, v českém jazyce a ještě navíc zábavnou formou. V době, kdy se nedostávalo česky psané literatury, byla tato forma šíření vlasteneckých myšlenek především na venkově velice významná - „ „Je to hra nová, vlastenecká i politická, však uslyšíte”, a vskutku slyšeli a viděli a nabažit se nemohli. Až se jim oči zarosily, když na jevišti před osvobozenou princeznou Vlastí poklekli rytíři a králové, páni i kmánové, sedláci i vojáci…“ . Navíc loutkové divadlo bylo (a dodnes zůstává) nejbližší dětské fantazii. Na přelomu 18. a 19. století, kdy ještě neexistovala dětská literatura, mělo loutkové divadlo nenahraditelný význam. Mezi nejznámější české loutkáře, kteří se objevili již v počátečních dobách národního obrození patřili rody Kopeckých, Maisnerů, Finků, Dubských
aj.

4. „Kašpárek – hrdina českých loutkových her, zván dříve Pimprle (německy Kasperle)“. Kašpárek je charakteristický komický typ českého loutkového divadla. Byl odvozen od Kasperla, který se vyskytoval v předměstských divadelních scénách ve Vídni. Kašpárek byl na rozdíl od Kasperla méně hrubý, byl však vtipný a velmi často parodoval vznešené postavy. Úkolem Kašpárka bylo vždy udržovat živý kontakt s divákem ať dospělým, ale především dětským. Velmi často vstupoval do děje a přímo reagoval na chování publika. Velkou roli také sehrál při výkladu souvislostí děje, především objasňováním vlasteneckých myšlenek skrytých ve hrách. Vlastenecký cit probouzel také tím, že byl oblečen do národních barev – červené a bílé. Účinek bezprostředních reakcí Kašpárka závisel na improvizačních schopnostech a pohotovosti loutkoherce – principála. Ve většině případů se právě díky tomuto umění podařilo diváky malé i velké zaujmout natolik, že se loutkové divadlo stalo nedílnou součástí venkovského života - „ „Pamatujou se, pane Šmíd! Nehrajou dnes u Bartošů, ale u Johánesů“. „Pst! Pst!“ napomínala společnost rozhněvaného postmistra; všem – i oficírům – bylo celkem jedno, hraje-li se česky nebo německy, hlavně o to jim běželo, aby se hrálo.“ Kašpárek se také velice zasloužil o udržení českého jazyka. Při častých návštěvách loutkových her děti neustále slýchávali češtinu při veřejném vystoupení, a tak ji začali chápat jako jazyk rovnocenný jazyku úředně používanému – „ „Křivdy a bezpráví, které trpí český jazyk, musejí přestat,“ přicházela paní komisarová do ohně a tváře jí zaplály i mrazem i vnitřním žárem, „národy nehynou, dokud jazyk žije!…. “ “ Kašpárek se stal symbolem chytrého, veselého, milého hrdiny, který si dovede vždy poradit a stal se tak nejoblíbenějším hrdinou českého loutkového divadla.

5. Postupem času ke konci 19. století se loutkové divadlo stalo především dětskou záležitostí. Z Kašpárka se tak pomalu stává chytrý šibal dětského věku, který je především charakteristický pro dětské loutkové hry první poloviny 20. století. Jisté rysy Kašpárkovy postavy můžeme rozpoznat i u nejslavnějšího a nejoblíbenějšího hrdiny českých dětských loutkových her 20. století – Hurvínka a jeho přátel, jejichž autorem je další v řadě slavných českých loutkařů – J. Skupa. Stejně jako kdysi Kašpárek, i Hurvínek se svými přáteli se dokáže vyjádřit na aktuální téma s vtipem a zároveň srozumitelně a poutavě pro děti a někdy i dospělé.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Neděle 23. 7. 2017 Svátek má Libor
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz