JIŘÍ KOLÁŘ

Typ Referáty
Počet stažení 61
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 22.3.2006
Počet stran 15
Velikost 9 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Jiří Kolář

(životopis 1914-1991)


* 1914/ Narozen 24. září 1914 v Protivíně.

* 1922/ Rodina se stěhuje do Kladna.

* 1929-1942/ Po vyjití měšťanské školy se vyučí truhlářem, prodělává
léta nezaměstnanosti, vystřídá řadu zaměstnání.

* 1934/ Blíže poznává moderní českou a světovou literaturu. Pod
vlivem poetismu a surrealismu píše básně a dělá první koláže.

* 1936/ Umírá matka.

* 1937/ První samostatná výstava dvanácti koláží v pražském
Mozarteu.

* 1941/ Za patronace Františka Halase vychází jeho první básnická sbírka
Křestný list, shrnující tvorbu z let 1937-1939.

* 1941-1944/ Píše Ódy a variace, ovlivněn variacemi Richarda Weinera.

* 1942/ S přáteli výtvarníky, teoretiky, básníky zakládá Skupinu 42.
Jeho tvorbu ovlivňují soudobá hudba, překlady angloamerické literatury.
S Jiřím Kotalíkem spolupracují na překladech Carla Sandburga.

* 1944-1945/ Píše knihu prvních metamorfózních básní Limb a jiné básně.

* 1945/ Po skončení války odchází z Kladna do Prahy. V pohnutí z konce
války píše Sedm kantát. Nastupuje jako redaktor do nakladatelství Družstvo
dílo.

* 1946-1947/ Cesta do Paříže přes rozbořené Německo. Vznikají dvě
knihy souběžných deníků, Roky v dnech (próza a verše), Dny v roce (básně).

* 1948/ Cesta do Anglie a Skotska.

* 1949/ Sňatek s Bělou Helcovou, píše sbírku –deník Očitý svědek
a pokouší se o první obrazové interpretace (Křestní soud podle své básně
A kamení začlo oživovat).

* 1949-1956/ Nepublikuje.

* 1950-1952/ Propuštěn ze zaměstnání. Dokončuje knihu Prométheova játra
s deníky a prvními cykly dvojbytných básní. Vrací se ke kolážím,
využívá analogií se svými dosavadními literárními postupy (konfrontáže,
raportáže, příběhy, antianatomie, nalezené koláže).

* 1953/ Devět měsíců ve vyšetřovací vazbě – od Vánoc 1952. Po
Stalinově smrti odsouzen na rok, posléze amnestován. Brzy po propuštění
se setkává s přáteli v kavárně Slavie u „Kolářova stolu“, denně,
až do odjezdu v roce 1979.

* 1954/ Začíná pracovat na knize Vršovický Ezop.

* 1955/ Umírá otec. První náčrty k dramatům.

* 1956-1957/ Píše knihy Mistr Sun o básnickém umění a Nový Epiktet.

* 1958-1961/ Píše divadelní hry Chléb náš vezdejší a Mor v Athénách.

* 1959-1961/ Postupný rozchod s verbální poezií. Píše Básně ticha a
vytváří první verze vizuální, evidentní poezie. První řady
typoskripů, cvokogramů, analfabetogramů, rébusů, otvorových, hloubkových,
barevných, notových básní, básně erbovní, závěsné, žiletkové;
asambláže a objekty.

* 1962/ Vytváří základní kolážové metody: roláž, proláž, chiasmáž,
muchláž, dekoláž, objekty – jejich variace a kombinace vytváří
dodnes.. První účast na zahraniční výstavě (Berlín).

* 1963-1964/ První samostatná výstava v zahraničí (Londýn). Celky
hloubkových básní a koláží, vznik reliéfních chiasmáží, zrcadlových
koláží; asambláže, vlajky, standarty... Dává podnět k založení
skupiny Křižovatka (1964).

* 1965-1966/ Vznikají vzorníky, zmizíky, první velké koláže, chiasmážové
objekty... Soubor destatických básní Návod k upotřebení.

* 1967/ První kolážový týdeník, Týdeník 67. První mec-arty.

* 1968/ Celoroční práce na Týdeníku 68..Cena na Bienále v Lignanu. V
nakladatelství DuMont vychází první monografie s textem M. Lamače a D.
Mahlowa.

* 1969/ Cesta do Brazílie. Rozmetána sazba Očitého svědka.

* 1970/ Pracuje na Týdeníku 70. Cestuje do Kanady, USA, Japonska (práce
na Expo Ósaka). Rozmetána sazba knih Prométheova játra, Básně ticha,
Roky v dnech a Dny v roce. 2. listopadu raněn mrtvicí.

* 1971-1989/ V Československu se neuskutečnila žádná Kolářova výstava
a nevyšla jediná jeho kniha.

* 1971-1974/ Po návratu z nemocnice pracuje na kolážích. Cestuje po
Evropě, SSSR, Senegalu a Brazílii.

* 1975/ Cesta do USA na svou první výstavu v Solomon R. Guggenheim Museu v
New Yorku.

* 1976/ Pocta Kafkovi ( Leporelo Kafkova Praha)

* 1977/ Podepisuje Chartu 77.

* 1979/ Cesta do Berlína na roční stipendium německé akademické výměnné
služby. V Norimberku vychází první velká monografie.

* 1980/ Příchod do Paříže. Dokončení kalendářového cyklu pro
Zanders Papiere A. G. Cyklus Ornitologie moderního umění.

* 1981/ Práce na cyklu pocta Mlle Riviérové. Dokončuje cyklus Smysly.
Zakládá časopis Revue K.

* 1982/ Deníkový cyklus 101 den v roce. Čs. úřady zamítají jeho žádost
o prodlužení pobytu ve Francii. V Praze za nepřítomnosti odsouzen na rok
vězení a ke ztrátě majetku.

* 1983/ Dokončuje Slovník metod; podává žádost o naturalizaci ve
Francii.

* 1984/ 8. března získá francouzské státní občanství. Začíná
pracovat na cyklu otvorových koláží.

* 1985/ Umírá sestra. Začíná cyklus autokoláží s využitím
reprodukcí vlastního katalogu a kalendáře z roku 1980, cyklus triumf
Baudelairův.

* 1986/ Pracuje na cyklu malovaných koláží a na cyklu Mlle Riviérová.

* 1987/ Začátek série Vydrolených, smirkovaných, vymytých defektních
koláží.Cyklus Bajek.

* 1988-1989/ Pokračuje v cyklu defektních koláží. Cykly Pocta Vincentu
van Goghovi, Metamorfózy Mariany, koláže s náměty konzerv a byst.

* 1990/ V červnu první cesta do Prahy po deseti letech.

* 1991/ Cyklus Apollinaira. Cena Jaroslava Seiferta za sbírku Prométheova
játra.


Básně ticha

Vydal Český spisovatel v Praze roku 1994.

- sbírka experimentální poezie složená z 5 částí: Pocta Kazimíru
Malevičovi, Y61, Gersaintův vývěsní štít, Básně ticha a Evidentní básně

Pocta Kazimíru Malevičovi

– Již se nejedná o poezii v klasickém slova smyslu. Autor sice používá
slov, ale ve svých básních usiluje také o vizuální stránku – texty jsou
stylizovány do různých tvarů (např. báseň Nikoho a všech je složena ze
čtverců a obdélníků). Některé básně jsou již spíše hříčkami se
slovy (a zejména písmeny) jako například poslední dvě básně –
„Poslední dvě básně sbírky jsou výmluvnou výzvou a symbolem konce i nového
začátku: Všechno říci znovu a Všechno říci jinak. V první strojem psaná
věta Zrození poezie vybuchuje jako nova do prázdného prostoru a v druhé se
ze slov Zánik poezie sypou rozpadlá písmena otvorem proříznuté stránky
kamsi do prázdna...“

Y61

– I tato sbírka je plná nápaditých hříček s písmeny a slovy –
zaujala mě například báseň Revoluce písmen, kde jsou písmena řazena
chaoticky a bez řádu, jen místy ze změti znaků „vystupují“ slova – páska,
pranýř, my chceme, překlep...Báseň Vzpomínka na nezaměstnaného, který
vytleskával po hospodách národní písně evokuje také zvukový vjem – po
stránce jsou roztroušeny slova a spojení popisující rozmanité druhy
aplausu – veselý smích, potlesk, volání slávy, volání hanby, neklid,
bouřlivý smích...Některé básně jsou pro mne až neuvěřitelným důkazem,
jak mistrně je možno zacházet s psacím strojem, některé jsou výsledkem
skutečně mravenčí práce.

Gersaintův vývěsní štít

– Zde se autor pokouší vystihnout styl tvorby svých kolegů vytvářením
zajímavých obrazců z písmen ze kterých se skládá umělcovo jméno.
(Nejedná se pouze o výtvarníky, ale i o jiné umělce – např. Kafka –
zde nejde o vyjádření vzhledu, ale o ztvárnění jakési myšlenky autorových
děl.)

Tato část knihy mě příliš neoslovila, neboť neznám většinu autorů
kterými se Kolář nechal inspirovat.

Básně ticha

Mnoho básní této části knihy má blíže spíš k výtvarnému umění
než k tradiční poezii – jsou zde například obrazce tvořené diakritickými
znaménky, nebo čísly. Báseň Několik okamžiků před zrozením básně
(skládající se ze změti písmen a číslic) má pravděpodobně vyjadřovat
chaos v básníkově hlavě několik momentů před tím, než básník své myšlenky
svěří papíru, ještě si není jist, co přesně bude psát, ale hlavou se
mu honí spousta myšlenek, příměrů a obratů.

Evidentní básně

Zde básník povyšuje na poezii takřka vše – například různým způsobem
zdeformované texty, čmáranice... Sbírka také obsahuje některé jeho koláže.
Nalezenou básní je nazvána část mapy Francie, nebo jakési oznámení o
tom, že vychází kniha Viléma Mrštíka. Pozoruhodný je Analfabetogram (
„zápis“ člověka, který ještě neumí psát) nebo Cvokogram (čmáranice
pořízené člověkem, který UŽ neumí psát)

Více než Kolářova poezie mě asi oslovily jeho osobité koláže ze kterých
přímo srší nápad a vtip.

Sám pro ně vymýšlel nové názvy:


* roláž „sestavovaná z pruhů a připomínající staženou krámskou
roletu"

* chiasmáž „z množství natrhaných či nařezaných fragmentů, jejichž
směry se kříží a vytvářejí chiasmata“

* proláž „od českého slova prolínati“

* ventiláž „koláž s volně zavěšenými detaily“

* muchláž „koláž vzniklá deformací obrazu mačkáním“


Velmi mě zaujaly také Kolářovy objekty – mnohdy obyčejné předměty
obklopující nás v běžném životě (polepené např. různými texty, nebo
kolážemi), které autor někdy stylizuje do různých zátiší.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Středa 19. 12. 2018 Svátek má Ester
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz