KULTURA ODÍVÁNÍ V POVÁLEČNÉ MÓDĚ

Typ Referáty
Počet stažení 110
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 08.3.2006
Počet stran 2
Velikost 4 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Kultura odívání v poválečné módě

Po druhé světové válce byli lidé postaveni před nový život. Téměř ve všech evropských zemích bylo válkou rozvráceno hospodářství, změnila se společenská skladba a rodinný život byl také rozrušen. Nebylo snadné vzchopit se, ale díky obrovské touze po obnově zničených hodnot hospodářských, kulturních a lidských to šlo o něco snadněji.

Válečná léta znamenala další krok k faktické emancipaci žen. Ženy nastoupily za 2. svět. války na místa mužů ve více oborech a ve větším počtu. Předmětem bezprostředního zájmu a pozornosti po válce byly holé, základní a primární potřeby: výživa, odívání, bydlení.

Odívání doznívala móda 40.let : vodorovná, široká a hranatá ramena, vysoko vsazované rukávy, dolní okraj šatů a sukní se pohyboval okolo kolena. Pas se zdůrazňoval sedlem nebo širokými díly. Výstřihy byly úzké a špičaté. Ke skládaným sukním se nosily krabicovité kabátky s malými klopami a velkými našitými kapsami. Jestliže se pak někde uplatňovaly drahocenné látky, hedvábí a samety, tedy nejspíše na slavnostech v malých městech a na malých venkovech. Zlom nastal až v roce 1945 v Museu dekorativních umění, kdy módní tvůrci uspořádali výstavu nazvanou "divadlo módy", kde na figurínách byly předvedeny výtvory předních krejčí jako byli Balmain, Balenciaga apod. Šlo ve směs o slavnostní nebo alespoň odpolední oblečení s dekolty a bohatými dlouhými sukněmi, oděvy pro večer v empírovém stylu, prostě o bohatou paletu náročných modelů, která nadchla zámožné Američany a vzbudila naopak jen závist průměrných evropských žen. Šlo jim pouze o to, aby tímto činem strhli na sebe pozornost a ujali se opět žezla v módní tvorbě.

Tento záměr se podařil, i když skutečnou a dalekosáhlou proměnu v módním vzhledu a potvrzení primátu pařížské módy, přinesl až rok 1947. Rok předtím založil textilní magnát Marcel Boussac modelový dům, jemuž stál v čele nadaný a zkušený Christian Dior. Jeho 1. kolekce vzbudila senzaci a vešla do dějin módy jako proslulý "nový vzhled". Dior se záměrně odvrátil od všech tehdejších znaků módy: odstranil široká vypodložená ramena, zdůraznil pas, lehce naznačil boky a prodloužil sukně až na 15cm od země. Svět sice ještě trpěl válečnými následky, ale ženy dychtivě přijímaly tuto proměnu. Nechtěly být ani mužatkami, oblečenými do pracovních uniforem, než do oděvu, ani ztělesněním válečné nuzoty. Měkké splývavé materiály byly zpracovány přímo marnotratně, velkorysé řasení, často asymetrické, bylo hlavním upoutávajícím prvkem: denní šaty se svým střihem podobaly střihu večerních toalet. Důležité byly křivky těla - tedy hruď, pas a boky. Tehdejší délka sukní se rovnala pozdější délce"midi", to jest do půli lýtek. Samo sebou se rozumí, že i konfekční výroba se přizpůsobila tomuto novému vzhledu a od roku 1948 přinášela zjednodušené napodobeniny drahých modelů a vytvářela nositelný styl pro širší vrstvy spotřebitelek. Poválečnou modernizací oděvního a textilního průmyslu se stala tato výroba schopna vyrábět módní zboží i na vyšší úrovni.

Druhá polovina 50. let přímo hýří náhlými, prudce za sebou přicházejícími změnami podle "písmenkové symboliky", v němž se pojednou předhánějí všichni módní tvůrci. A tak se přes módní scénu přehnaly další siluety, ať už v podobě "V", "Y" nebo "O", ale také linie "šípu, srpu, vejce, kapky vody" a další. Jejich společným znakem bylo postupné mírné zkracování délky sukně na úroveň zpola zakrytého kolena. Názorová rozmanitost, jepičí životnost a rozličná intenzita módního působení byly jednou z příčin, že se dosud jednotná a závazná móda začíná drobit. Křečovité úsilí, kterým si chtěla vysoká krejčovská tvorba udržet primát v módě, bylo zbytečné a marné. Změnil se však i přístup k odívání jako k předmětu strojní, mechanické výroby. Zkoumají se fyziologické vlastnosti oděvu (nasáklivost, vodivost tepla, odvod výparů) a další užitné vlastnosti, bez nichž se moderní člověk neobejde: nežehlivost, schopnost výrobku udržet si dodaný tvar, nešpinivost, tudíž snadná údržba. Konečně se zkoumá vztah člověka k oděvu, skutečné potřeby oděvů a motivy nákupů.......

Poválečná doba by se dala nazvat obdobím, kdy dochází k prudkému rozvoji v oblasti módy. Móda v této době je velice rozmanitá a nestálá. Mnoho se toho prozkoumalo a výrazně přispělo k tomu, že se začaly šít oděvy z materiálů, které tělu neškodí a přesto působí přitažlivě.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 22. 7. 2025 Svátek má Magdaléna
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz