MICHELANGELO BUONARROTI

Typ Referáty
Počet stažení 57
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 19.3.2006
Počet stran 2
Velikost 5 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Michelangelo Buonarroti

(1475 Caprese Michelangelo u Arezza – 1564 Řím)

Italský architekt, sochař, malíř a básník. Jeho otec
byl krátký čas soudcem v Caprese, pak se přestěhoval s rodinou
do Florencie. Ve čtrnácti letech vstoupil Michelangelo do dílny Ghirlandajů
(1488-90), pak se stal žákem sochaře Bertolda na medicejské akademii ve
Florencii, kde vyrůstal ve společnosti básníků a filozofů na dvoře
Lorenza Magnifica. Po krátkém pobytu ve Florencii odešel roku 1496 do Říma.
Působil střídavě v Římě i ve Florencii: I. pobyt v Římě
1496-1501; II. pobyt ve Florencii 1501-5; II. pobyt v Římě 1505-16
přerušen útěkem před papežem Juliem II. do Florencie 1506, načež dochází
ke smíření v Bologni; III. pobyt ve Florencii 1516-1534 přerušen útěkem
před válečnými nepokoji do Benátek, 1526-30; III. pobyt v Římě
1534-64. V posledním římském období vznikly Michelangelovy sonety a
madrigaly, v nichž opěvuje svou platonickou lásku k ušlechtilé
ovdovělé markýze z Pescary, Vittorii Coloně, rozjímá o marnosti
života a nakonec hledá svou útěchu v Bohu. Ačkoli Michelangelo zasáhl
převratným způsobem do všech druhů výtvarného umění, na prvním místě
stálo u něho vždy sochařství. Na malířství se díval svrchu a považoval
je za práci pro ženy. Avšak Michelangelo mnohdy vyjadřuje ve svých obrazech
to, co nemohl vyjádřit v sochařství. Jeho malířské dílo obsahuje
čtyři monumentální obrazy, z nichž každý znamená novou epochu, a
jediný zachovaná tabulový obraz. Bitva u Castiny roku 1364 měla být protějškem
Leonardovy Bitvy u Anghiary roku 1440 ve florentské radnici. Michelangelo vytvořil
pouze kreslený kartón (1504), který se později ztratil. K dokončení
nedošlo, a zdá se, že o to ani umělec nestál. Stačilo mu, že v umělecké
soutěži triumfoval. Kartón působil na současníky jako zjevení.
Michelangelo si vybral bezvýznamný žánrový námět – vojáci koupající
se v Arnu jsou překvapení nepřítelem a rychle se připravují
k boji – aby tím více zdůraznil uměleckou myšlenku: dokonalé
zobrazení mužského aktu v pohybu. Oč usilovalo renesanční umění
dokázal Michelangelo s jistotou. Množstvím postojů a gest předčil
nejen současné, ale i antické umění. Vytvořil galerii postav nového
ideálního typu, odlišného od všeho předcházejícího. Kartón se stal
vzorníkem pohybových motivů evropského umění až do 18. stol. Michelangelo
naplňuje renesanční ideál: kreslí realisticky individuální,
v antickém smyslu dokonalé tělesné tvary, ale popírá při tom
všechna kompoziční pravidla, na nichž si zakládá předcházející
generace. Chybí dominanta, perspektiva, propracování prostředí. Pro sochaře
Michelangela jediným obsahem umění lidská postava. ( V této době má
již za sebou monumentální sochu Davida).

Nástropní malbu Sixtinské kaple (1508-1512) objednal papež
Julius II. náhradou za zrušený velkolepý projekt papežského náhrobku, do
něhož Michelangelo vkládal největší naděje. Základní myšlenka je prostá.
Jestliže na levé straně kaple byly zobrazeny výjevy ze života Mojžíšova
(sub lege) a na pravé Ježíšova (sub gratia), měl strp znázornit vládu boží
(ante legem), před spasením lidstva. Michelangelo proměnil valenou klenbu
kaple malovanými architektonickými články v bohatou iluzivní stavbu
s rámci pro obrazy. Jádrem je střední pás, rozdělený do devíti –
čtyř velkých a pěti malých – na sebe navazujících obrazů, líčících
(směrem od oltářní stěny) stvoření světa, prvních lidí, vznik hříchu
a boží trest: Bůh odděluje světlo od temnot, Stvoření slunce a měsíce,
Bůh odděluje vodu od země a stvoření rostlinstva, Stvoření Adama, Stvoření
Evy, První hřích a vyhnání z ráje, Oběť Melchisedechova, Potopa
světa posmívání Noemovi. Michelangelo v Sixtinské kapli usiloval proměnit
strop v svobodný umělecký útvar a překonat skutečnost uměleckou
představou. Celý prostor stropu ovládají proroci a sibyly, kteří především
mocí svých psychických schopností a vnitřní velikosti se stali povolanými
vůdci světa. Strop je uměleckým vtělení ideálu renesance jako byla
v té době Dantova Božská komedie.

Ve freskách domácí kaple papeže Pavla III. 1542-50
Michelangelo záměrně popírá základ renesančního umění. Místo souměrnosti
a vyvážené harmonie se uplatňuje asymetrie a nepoměr proporcí.

V díle stáří ( kresby k Ukřižování)
nahradil dřívější mocné pohyby a nadlidské tvary hluboký duševní zážitek.
Vše je nyní odvráceno od nitra. Tvar se dobývá z hmoty a dostává
podobu, jež spíše naznačuje než zobrazuje.

Zbytek svého života zasvětil umělec architektuře (od
roku 1564 řídil stavbu chrámu sv. Petra ve Vatikánu).

Michelangelo má jedinečné postavení v dějinách umění.
Shrnuje evropskou uměleckou tradici od antiky přes středověk po renesanci i
tradici florentského umění od Giotta k Leonardovi . Z jeho díla
vycházejí manýristé i barokní umělci. O jeho umělecké genialitě se
nikdy nepochybovalo. Byl uznáván a oceňován již od svého mládí a zvláště
po dokončení Posledního soudu všechno italské a mnoho evropského umění
podlehlo jeho slohu. Jeho díla se stala vzorníkem motivů pro umělce až do
18. stol. Michelangelo vyvrcholil renesanci a zároveň nejhlouběji prožil
zhroucení jejích ideálů. Byl z prvních umělců, kteří jsou si vědomi
tvůrčí svobody a vyžadují v uměleckých záležitostech naprostou nezávislost.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 17. 7. 2018 Svátek má Martina
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz