MY DĚTI ZE STANICE ZOO

Typ Referáty
Počet stažení 694
Obsah:  My děti ze stanice Zoo, Kai Hermann, Horst Rieck
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 12.8.2008
Počet stran 3
Velikost 7 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Název knihy: My děti ze stanice Zoo
Autoři: Kai Hermann, Horst Rieck
Počet stran: 261
Rok vydání: 2003
Nakladatelství: Oldag
Žánr: reportážní román(vznik podle nahraných výpovědí)
Místo: Berlín,hlavní město Německa
Doba děje: 70.léta 20.století
Myšlenka díla: poukázat na problémy související s užíváním drog a téměř nulové vyléčení

Kniha obsahuje fotografie.

Hlavním hrdinou je dívka jménem Christiane, která se v šesti letech přestěhovala s rodiči a pětiletou sestrou z vesnice do velkoměsta Berlín. Otec byl nezaměstnaný, a tak matka musela uživit celou rodinu. Otec začal pít a často mlátil dcery v opilém stavu, když se vrátil z hospody. Matka neubránila ani dcery, ani sebe a podala žádost o rozvod. Zanedlouho proběhlo soudní řízení. Matka měla dcery u sebe v péči. Avšak po rozvodu si našla nového přítele Klause, u kterého bydleli. Christianina sestra se rozhodla, že chce bydlet u otce. Christiane byla úplně sama. Ve škole neměla kamarády a venku také ne. Ve škole se později seznámila s Kessi a společně s ní chodila do evangelického centra''Dům středu''. Tam ve dvanácti letech také prvně zkusila hašiš a ve třinácti letech na diskotéce v Soundu s heroinem. Samozřejmě se stala narkomankou, čili závislou na heroinu. Její přítel Detlef také závislý na heroinu se prodával na stanici Zoo, aby měli oba na dávku heroinu, která stála pro každého 40 marek. Avšak závislost se stupňovala na větší denní dávku heroinu, neboli háčka mezi závislými. Christiane viděla, že Detlef to sám po finanční stránce nezvládá, a tak se začala i proti jeho vůli prodávat. Poznala mnoho přátel, o kterých se nadále dozvěděla v tisku, jako o nejmladších obětích heroinu a nebo zavřených při razii na stanicích. Matka celé dva roky netušila nic, ale když ji nachytala v koupelně, bylo jí hned jasné, co se s její dcerou dělo a děje. Několikrát odvykala Christiane s Detlefem, ale i sama s pomocí matky. I z ústavů pro drogově závislé po několika dnech vždy utekla a nazpět se vrátila. Matka Christiane převezla na vesnici a to byl nový začátek.

Na závěr několik slov od překladatelky Zuzany Soukupové:

Detlef se po patnácti letech ve vězení nedotkl drog a žije spořádaně s novou přítelkyní. Christiane po těžkém životě a různých překážkách otěhotněla s o deset let mladším hochem, který ji nakonec opustil. Christiane se narodil roku 1996 zdravý a krásný Jan-Niklas Philip.

Na internetu jsem vyhledala několik informací:

-celé jméno hrdinky je Christiane Vera Felscherinow
-narozena 20.5.1962
-v pořadu, do kterého byla pozvána, přiznala, že každý den užívá metadon
-tento příběh byl i natočen

Charakteristika:

Zpočátku byla Christiane naivní, ale s postupem času zmoudřela. Nejprve se ve škole ani u ostatních neprosazovala, avšak později její samota a tichost ustoupila. Nechala se ovlivnit v její době moderním stylem svých vrstevníků, neboli mládeží, která chtěla mít svobodu, peníze, drogy a ostatní abstraktní, ale i konkrétní věci.Ochotná udělat cokoliv pro své přátele. K Christiane patřily také tyto vlastnosti: výmluvnost, lhaní, andělský úsměv.

Názor na knihu a hodnocení knihy:

Knihu hodnotím bodem deset, nejen kvůli ponaučení a odvrácení od návykových látek pro každého mladého člověka, ale byla jsem potěšena formou, kterou byla kniha napsána. Když bych to porovnala mezi jinými knihami se stejnou tématikou, tak můžu říct, že tato je opravdu na vrcholu všech drogových knih. Plusem byly fotografie, dodatek od překladatelky a hlavně otevřenost, díky které tato kniha vyšla. Samozřejmě ráda čtu romány, takže jsem byla spokojená s touto knihou.V knize se mi nelíbily výpovědi i jiných lidí, jako vedoucí evangelického centra, vedoucí psychosociální poradny. Obavu o Christiane jsem měla, když jí nešla napíchnout stříkačka do žíly a Christiane to nadále zkoušela. Nové poznatky jsem získala ohledně denních dávek a postavení úřádů a ústavů k drogově závislým lidem. Stejný problém, jaký měla Christiane, jsem také prožila. Její první kluk ji nechal kvůli drogám. Každé zklamání, bolest mě při četbě trápila, tak jako Christiane. Hrdinka mi připomněla mojí sestru, která byla závislá na pervitinu a teď je v ústavu ve třetím měsíci těhotenství, ale ji kluk neopustil, přestože je Rom. Když jsem četla tuto knihu, představovala jsem si dané situace a myslela na následky. Úvodem knihy je přestěhování rodiny z vesnice do velkoměsta. Na závěr se Christiane stěhuje zpět na vesnici. Jsem ráda, že Christiane nepodlehla drogám natolik, aby opustila tento svět. Teď tu má syna, který žije pro ni a naopak.

Jazyk:

Příběh je napsán ich-formou, což znamená vyprávění v 1.osobě jednotného čísla. Samozřejmě se mi četli lépe slova nespisovná, jelikož to je řeč ulice, než jen spisovné výrazy. Přestože to byla řeč ulice, nebyly použity vulgarismy. Dle mého úsudku vyprávěla Christiane svůj příběh s podrobnostmi a přesností, jak se udál. Myslím si, že neměla určitý styl.

Problém,konflikt,napětí:

Myšlenka díla je poukázat na problémy související s užíváním drog a téměř nulové vyléčení. Můj zájem o pokračování příběhu byl obrovský, protože strach Christiane z čehokoliv byl, jako v hororu. Neustálé napětí mezi hrdinkou a ostatními lidmi bylo upoutávající. Navazování nových kontaktů, léčení a celý koloběh´´feťáka´´ neztratil moji pozornost a zájem při četbě.

Osobní zkušenost,ponaučení:

Christiane a autoři knihy chtěli na základě návyku k drogám poukázat, že život není ´´procházka růžovým sadem´´, ale neměli bychom řešit samotu, volný čas, trable či zklamání návykem na něco v tomto případě na omamné látky. Autorův smysl života má význam pro mě tím, že to není jen sen, ale pouhá a autentická fakta. Od knihy žánru reportážní román, který vznikl podle pravdivé události, jsem očekávala, že to co se bude dít, nebude ideální, ale naopak těžké. Teď jsem se opět přesvědčila, že mít něco či někoho za každou cenu, je hloupost a myslet si, že se na něco nepřijde je nesmysl ještě větší. Rodiče by měli na své děti dohlížet a nedávat přednost práci. Lepším čtenářem jsem se stala tím, že jsem se obohotila o již zmiňovaný žánr a slova používaná ´´feťáky´´. Největší sílou knihy je autentičnost, přesnost děje a ich-forma.

Postavy:

Navazováním nových kontaktů s Christiane se měnily jednotlivé postavy. Některé postavy se přizpůsobily ostatním a jiné zůstaly sebou. Nikdy bych se na rozdíl od některých postav nepřizpůsobila, abych ustoupila. Nikdy bych se také nezachovala stejně jako Christiane při řešení potíží. Christiane mi připomíná moji sestru závislostí, utíkáním z ústavů, netradičními výdělky na dávky, lhaním a těhotenstvím. První Christianin kluk ji nechal kvůli heroinu ,což mi připomnělo mého bývalého přítele, který mě kvůli drogám opustil. Postavy myslí vždy na danou chvíli, nikdy nemyslí dopředu. Nejsou sobečtí, myslí na ostatní. Postavy se chovaly věrohodně svým vystupováním a chováním vůči druhým. Určitě bych chtěla přečíst knihu se stejnými postavami. Nejen kvůli ich-formě, ale i změně celého života postav. Nejradši mám Christiane, přestože fetovala, ale měla v sobě i dobré vlastnosti a pomohla druhým, když to nejvíce potřebovali.

Prostředí:

Prostředí ´´feťáka´´ je vždycky nečisté. Děj se odehrál nejen na stanicích metra, ale i na ulicích, diskotékách a jiných prostranstvích, hlavně když je svoboda a volnost, což je typické. Christaine se podařilo popsat místa, kde pobývala když byla omámená a když byla čistá. Význam prostředí pro tento příběh hraje velikou roli, protože to jsou jakákoliv místa (veřejná i pochybná místa).

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 26. 7. 2014 Svátek má Anna
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz