SÍDLA

Typ Referáty
Počet stažení 148
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 05.3.2006
Počet stran 10
Velikost 8 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Sídla

Sídla jsou základními centry lidské aktivity.

Sídlem rozumíme seskupení sídelních
jednotek (domů ) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení
na určitém vymezeném území. V sídlech se soustřeďuje většina
funkcí spojených s životem člověka. Sídlo je

místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva.

Studiem sídel se zabývá obor-geografie sídel.
Studuje zákonitosti rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel. Studium sídel
bývá často spojováno se studiem geografie obyvatelstva(geografie osídlení)

Vývoj sídel

Již z období neolitu se nám
dochovaly důkazy o typech sídel.

Sídliště městského typu-byla to správní a kulturní centra
sloužící během válek jako útočiště pro obyvatele z okolí. První
velká města vznikala v Číně, Egyptě, Indii a v obl. Předního východu.

Ve starém Řecku-města
s výhodnými dopravními a obchodními polohami-pod horskými průsmyky, v místech
vhodných přístavišť…

Pro vznik měst měly významnou roli vojenské tábory římských vojáků.

Při vzniku měst se často spojovaly fce městské a zemědělské.

Rozdělení sídel

Sídelní jednotka=prostory trvalého
nebo občasného pobytu člověka. V nich přespává, pracuje apod.

Nejnižší vývojový stupeň sídel-Přírodní sídelní jednotky
(jeskyně, skrýše na stromech apod.)

Umělé sídelní jednotky- nejprve
primitivní chýše budované z přír.materiálů (kámen, hlína, rákos..)
Tato sídla sloužila lidem živících se lovem zvěře, sběrem plodů apod.

Pro lidi v podmínkách usedlého života-stálá sídla
venkovského osídlení.

Podle pobytu člověka je dělíme na


• Trvale obydlené

• Přechodně obydlené

• Stěhovavé (iglú, teepee)


1. Přechodně obývaná:-budována
v hospodářsky okrajových zónách, 2typy:


1. Jednoduchá přechodně obývaná sídla-slouží např.lovcům zvěře
v rovníkových oblastech, kočovným pastevcům ve stepních, polopouštních
obl.

2. Moderní přechodně obývaná sídla-přenosné montované stavby výzkumných
pracovníků v polárních krajích,-meteorologocké a hydrologické
stanice v S Rusku a Kanadě.


2. Sídla trvalá: dělí se na
venkovská a městská


1. Venkovská sídla-samoty, osady, vesnice.
Existuje mnoho vývojových typů a forem. Zákl. typy venkovských sídel:



1. Venkovská sídla rozptýlená (samotové osídlení)-převažuje
v S Amer., J Amer, v Austrálii. Vyjímnky: Jihoafr.Rep., Skandinávie,
Bretaňský pol.

2. Venkovská sídla skupinová (skupinové osídlení)-převaha
v Evr., Afr., Asii. Řada vyjímek: atlantské pobřeží USA. Jsou spojena
se způsobem hospodaření na půdě a tím s rozdělením pozemků. U
rozptýleného osídlení-typické rozdělení půdy na menší zeměď.
pozemky.




Venkovská sídla-různé formy půdorysů.

Častým typem skupinových venk. sídel- sídla silničního a návesního
typu.

Charakter venk.síd. byl změněn vzestupem populace v 19,20.st. V souč.době
mají ven.síd. komplikovaný půdorys charakterizovaný výstavbou
dalších ulic.

Vznik ven.síd. –spojen se zeměď.činností, v souč.době-nové
fce ven.síd.:fce obytná, fce rekreační, fce dopravní




2. Městská sídla


Historicky mladší než venkovská. Většina-histor.základ ve středověku.

Oddělila se od ven.síd. s rozvojem směny, obchodu a řemesel.

Město je nejčastěji definováno jako sídlo s urč. minimálním
množstvím obyv. (např5000), s urč.podílem zaměstnaných mimo zeměď.(60-75%),
charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů.

Pro hl.města státu-termín metropole..

Klasifikují se dle růz.měřítek:ekonomicky aktivní obyv.-tak
jsou klasif. Sídla jako průmyslová, obchodní, lázeňská, administrativní,
vojenská…

Administrativně správní postavení

Největší sídla-světové metropole.

Rozdíl mezi velkými městy hospod. vyspělých a rozvojových zemí.

Hospod.-jádro-tzv. CITY-převládají správní,
obchodní, kulturní fce nad fcí obytnou.

Rozvojové země-jádra menší, dopravní systémy často neexistují.
Centra obklopují obytná sídliště, chudinské čtvrti.



VES, VESNICE: Skupina několika venkovských
sídelních jednotek, které závisí na hosp. využívání půdy jako výrobního
prostředku. Jsou stálé i stěhovavé, sídelních jednotek mají až do několika
1000.

VÍSKA: malá skupina venkovských síd.jednotek,
kt.většinou nemá neobydlené budovy ani jednotky městského rázu (obchod,
hostinec apod.)

MĚSTO: hromadné seskupení urč.počtu převážně městských síd.jed.
na určité ploše. Město má nezastavěné části sloužící k dopravě
apod. Má řadu neobývaných síd.jed. sloužících k administrat.,
obchodním, dopravním, prům., vzdělávacím, kulturním učelům. Město má
pro své okolí i kulturní fci.

Město se dělí dle půdorysu, fce i velikosti, tj dle počtu obyv.

VELKOMĚSTO: je označováno město s počtem obyv.přesahujícím
100 000.

SVĚTOVÉ (MILIONOVÉ ) MĚSTO: počet obyv.větší než 1 000 000

Sídelní systémy

Sídla plní obytnou fci, soustřeďují se v nich činnosti sekundárního,
terciárního a kvartárního sektoru. Každé město má své zázemí využívající
jeho vybavenosti.

Mezi městem a jeho zázemím dochází stále k toku lidí, zboží,
energií, informací. Se svým zázemím jsou města propojena dostředivě-dojížďka
do škol, obchodů, za prací..

odstředivě-vyjížďka s rekreací
a speciálními činnostmi.

Vztah město a zázemí tvoří funkčně propojený celek.

Mezi městy a ostatními sídly v urč. obl.vznikají stavy podřízenosti
a nadřazenosti –dochází k hierarchickému
uspořádání sídel dle významu.
Hierarchické uspořádání sídel v daném regionu tvoří sídelní
systém.

Proces urbanizace

Urbanizace(poměšťování)-proces
formování a rozvoje městského způsobu života, růst úlohy měst ve vývoji
společnosti, pronikání městských prvků do prostorů celého osídlení.

Nejcharakterističtějším znakem-vysoká koncentrace obyvatelstva do měst
a jejich okolí. Roste příliv obyv.z venkova do měst, zvyšuje se kyvadlový
pohyb obyv.z venkova a malých měst do měst velkých za prací, kulturou, vzděláním
atd.

Poč.19.st.-ve městech 3% obyvatelstva světa

1900-13%

1950-30%

1970-39%

Proces urbanizace bude pokračovat podle odhadů tak, že v roce 2025
bude žít ve městech asi 60% obyvatel světa.

Nejmenší urbanizace je v Asii a Africe, největší v S Americe
a v Z Evropě.

Znakem současné urbanizace-vznik VELKOMĚST=města
s více než 100 000 obyv. Ve velkoměstech se soustřeďují významné
hospod., administrativní, obslužné fce.

V oblastech vzniku úzkých hospod.vztahů mezi centrem a jeho zázemím
vznikají AGLOMERACE=intenzivně
urbanizovaná území s městskou zástavbou kolem významného centra.
Aglomerované území je propojeno s centrem intenzivními hospodářskými
vztahy a hustou osobní i nákladní dopravou.

Propojením několika aglomerací-vznikají KONURBACE (Souměstí)-stávají
se centrem hospod., politického a kulturního vývoje
jednotl.států i kontinentů.

Vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají rozsáhlá
urbanizovaná území zvaná MEGALOPOLE (např.
na SV USA-obl. Bostonu přes NY, Philadelphii atd..

Stupeň urbanizace ve vybraných zemích (v r.1995)




ZEMĚ
Stupeň urbanizace v %

Singapur
100

Gibraltar
100

Vatikán
100

Monako
100

Belgie
97

Kuvajt
96

Velká Británie
92

San Marino
90

Izrael
90

Island
90



Největší městské aglomerace (počet obyv. v tisících, odhad OSN )




Aglomerace
Stát
Obyv.
Aglomerace
Stát
Obyv.

1
Tokio
Japonsko
25772
Tokio
Japonsko
28900

2
Sao Paulo
Brazílie
19235
Sao Paulo
Brazílie
25000

3
New York
USA
16158
Bombaj
Indie
24400

4
México
Mexiko
15276
Šanghaj
Čína
21700

5
Šanghaj
Čína
14053
Lagos
Nigérie
21100

6
Bombaj
Indie
12322
México
Mexiko
18000

7
Los Angeles
USA
11853
Peking
Čína
18000

8
Buenos Aires
Argentina
11753
Dháka
Bangladéš
17600

9
Soul
Korejská r.
11589
New York
USA
17200

10
Peking
Čína
11433
Djakarta
Indonésie
17200

V roce 1992
V roce 2010

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pátek 24. 11. 2017 Svátek má Emílie
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz