SVĚTOVÉ PERSPEKTIVY ENERGETIKY

Typ Referáty
Počet stažení 84
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 06.4.2006
Počet stran 23
Velikost 40 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Světové perspektivy energetiky

Cílem aktualizované společné studie Světové energetické rady (WEC)
bylo identifikovat dlouhodobá omezení a příležitosti ovlivňující rozvoj
světové energetiky do roku 2050 a v následné období do roku 2100. V rámci
studie bylo pro tři základní případy rozvoje světové ekonomiky A, B, C
navrženo analyzováno šest scénářů alternativního vývoje energetických
systémů za použití nejmodernějších modelových nástrojů.

Studie rozvíjí energetické výhledy jak v globálním, tak v regionálním
měřítku. Studie analyzuje 11 regionů světa seskupených do tří
makroregionů:


1. země sdružené v OECD v roce 1990( severní Amerika, pacifické
členské státy, země západní Evropy).

2. země nacházející se v procesu ekonomických reforem (země bývalého
Sovětského svazu,země středí a východní Evropy)

3. Rozvojové země (latinská Amerika, severní Afrika a střední východ,subsaharská
Afrika, asijské země s centrálně plánovanou ekonomikou, jižní
Asie, ostatní asijské země).


Popis jednotlivých případů a scénářů

Případ A přestavuje optimistický výhled odpovídajícím ekonomickým
růstem, který implikuje výrazné zlepšení technologií.Obsahuje tři
energetické scénáře:

Scénář A1 je charakterizován vysokou mírou dostupnosti ropy.

Scénář A2 počítá s rychlým čerpáním zásob ropy a zemního
plynu, které se stanou vzácnými, takže bude následovat masivní návrat k užívání
uhlí.

Ve scénáři A3 rychlý rozvoj jaderné technologie a způsob využití
obnovitelných energetických zdrojů vede k vytěsnění fosilních paliv,
a to více z ekonomických důvodů, nežli z důvodů jejich
nedostatku.

Případ B popisuje v jediném scénáři B1 mírnější ekonomický
růst a méně ambiciózní technologický rozvoj.

Případ C lze charakterizovat jako bohatou a zelenou budoucnost.
Obsahuje jak významný technologický pokrok, tak i příkladnou úroveň mezinárodní
spolupráce zaměřenou zejména na ochranu životního prostředí mezinárodního
vlastnictví. Zahrnuje politiku redukce emisí CO2 do roku 2100 na úroveň
2 Gt za rok, tj. na třetinu dnešní úrovně.

Ve scénáři C1 využití jaderné energie postupně klesá a končí koncem
21. Století. Ve scénáři C2 je vyvinuta nová generace malých a bezpečných
jaderných reaktorů, které nacházejí společenskou přijatelnost.

Determinanty budoucnosti energetických systémů

Demografický vývoj

Všechny případy a scénáře jsou založeny na projekci demografického vývoje
zpracovaných Světovou bankou v roce 1992. Pouze projekce Světové banky
splňuje požadavky studie, tj. poskytuje dlouhodobý výhled po jednotlivých
zemí.Tato projekce uvažuje o zdvojnásobením počtu obyvatel za 70 let, tj. z
5,3 miliard v roce 1990 na 10,5 miliard v roce 2060. Růst počtu
obyvatel se bude kolem roku 2050 zpomalovat takže v roce 2100 nepřekročí
12 miliard. Téměř veškerý přírůstek jde na konto rozvojových zemí nacházejících
se v současnosti v procesu ekonomických reforem a bude po roce 2000
stagnovat. Druhým významným demografickým trendem po roce 2000 bude
akcelerace urbanizace ,tj. snižování počtu venkovského obyvatelstva ve
prospěch měst a velkých aglomerací. Zatímco v roce 1990 z 5,3 miliard
obyvatel žilo v městech 45%, v roce 2025 to bude již 60% a v roce
2050 tři čtvrtiny.

Ekonomický vývoj

Na základě zkušeností založených na dlouhodobém historickém vývoji
světové ekonomiky lze konstatovat následující:


• ekonomický vývoj regionů nebyl v minulosti nikdy shodný

• méně vyvinuté země se vždy přibližovaly těm více rozvinutým.


V rámci časového horizontu vymezeného scénáři všechny země a
regiony úspěšně realizují ekonomický růst, přičemž rozvojové země
rychleji, jak tomu bylo v minulosti v případě rozvinutých zemí.

Zdrojová základna

Dnes známé ekonomicky těžitelné světové zásoby fosilních paliv činí
1300 Gt ropného ekvivalentu. Zásoby světových fosilních paliv těžitelné
za použití dnes známých, nicméně ještě neekonomických nebo nezralých
technologií, činí 5000 Gt, což by i pro scénáře případu A s vysokou
spotřebou energie stačilo nejméně pro dalších 100 let.

Obnovitelné zdroje představují na jedné straně ohromný a nevyčerpatelný
potenciál , na druhé straně se jedná o rozptýlené, nevhodně alokované a
obtížně využitelné formy energie. Využití tzv. nových obnovitelných
forem energie (jiných nežli energie vody, palivového dříví a odpadů ze
zemědělské činnosti ) si vyžádá a vývoj a prosazení na trhu nových
technologií přeměn, dopravy, distribuce. I přes konkrétní příklady radikálního
snížení nákladů ( solární články, větrné konvertory apod. ) nelze vblízké
budoucnosti 20 let očekávat rasantní růst podílu konkurenceschopných způsobů
využití obnovitelných zdrojů energie.

Světové zásoby energie [Gtoe]


ekonoM. těžitelné
dnes v budoucnu celkem
Ropa






Konvenční 150 145 295
Nekonvenční 193 332 525









celkem ropa 343 477 820
zemní plyn 141 279 420
uhlí &
lignit 606 2794 3 400
celkem fosilní 1090 3550 4 640









Uran






pro tepelné
reaktory 57 203 260
pro rychlé
reaktory 3 390 12 150 15 540

Životní prostředí

Fenomén ochrany životního prostředí bude formovat budoucí vývoj
energetiky na celém světě.Je však třeba přiznat, že úroveň ekonomiky
bude rozhodující pro stanovení priorit na lokální a regionální úrovni. V rozvojových
zemí jsou hlavními problémy imisní zatížení měst, vesnic ale i vnitřku
jednotlivých obydlí v důsledku přípravy pokrmů na otevřených ohništích
a nebo v primitivních kamnech za použití palivového dříví a dalších
nekomerčních paliv. Rozvinuté země tento problém vyřešily pomocí
kombinace zařízení účinného užití energie s použitím čistších
druhů paliv.

Primární energetické zdroje

Spotřeba primárních energetických zdrojů by se měla podle případu A
do roku 2050 ztrojnásobit a do roku 2100 zpětinásobit. V případech B a
zejména C je nárůst výrazně nižší. Jednotlivé scénáře se od sebe
odlišují v závislosti na vývoji následujících čtyř oblastí:


• energetické technologie, tempo jejich pronikání, vývoj výkonnosti a nákladů

• dostupnost přírodních energetických zdrojů také v souvislosti s technologiemi

• geopolitické a politické problémy spojené s mezinárodním
obchodem, transferem technologií, regulací týkající se ochrany životního
prostředí a naopak deregulací energetických trhů

• způsob konečného užití energie.


Do roku 2020 se scénáře jednotlivých případů co do mixu primárních
energetických zdrojů významně neliší, rozbíhají se až po tomto zlomovém
časovém horizontu.

Scénář A1 jde za dnešní úroveň znalostí o zásobách konvenčních
zdrojů energie, zejména ropy a zemního plynu. Vývoj technologií umožní
využití těchto dosud neobjevených zásob konkurenceschopným způsobem, bez
problémů na straně účinnosti a ochrany životního prostředí.

Scénář A2 přestavuje mnohem konzervativnější vývoj v oblasti
technologií, stejně tak v dostupnosti přírodních energetických zdrojů.
V důsledku pomalejšího vývoje jen tento scénář náročnější na
spotřebu uhlí.

Scénář A3 kombinuje využití nových obnovitelných zdrojů a pokročilých
jaderných technologií. Vytváří se tzv. „bio-nuc vývoj“umožňující přechod
světové energetiky do post-fosilního věku.

Případ B ve svém jediném scénáři prezentuje případ odpovídající
pomalejšímu ekonomického růstu, tempu technologického vývoje dnešním
znalostem dostupnosti přírodních energetických zdrojů.Tento umírněný přístup
je umožněn předpokladem o nižším růstu poptávky po energetických službách,
přičemž podstatnou roli hrají ceny a náklady.

Ve scénáři C1 představuje jaderná energetika přechodovou technologii,
která však vytěsňuje fosilní paliva. Ambiciózní politika zaměřená na
efektivní využití energie a ochranu životního prostředí vede k uplatnění
decentralizovaných energetických technologií a tím i ukončení jadrné éry
koncem století.

Ve scénáři C2 malé reaktory o jednotkovém výkonu 100 – 300 MWe nacházejí
společenskou přijatelnost a přebírají společně s novými obnovitelnými
zdroji úlohu fosilních paliv.

Evropské perspektivy

S odklonem od elektráren vytápěných ropou v letech šedesátých, s
instalací odsiřovacích zařízení plynných zplodin v elektrárnách vytápěných
uhlím v letech osmdesátých a devadesátých, praktickým zastavením výstavby
nových jaderných elektráren a nedávným nárůstem užívání plynem vytápěných
elektráren, se evropská infrastruktura dodávek elektřiny postupně stala čistší
a účinnější.

Energetická účinnost, úspory, kogenerace a obnovitelné zdroje mohou
postupně začít hrát významnou roli, jak se Evropa pohybuje směrem k rozvoji
infrastruktury trvale udržitelné energie. Fosilní paliva pravděpodobně
budou hrát v energetické směsi stále menší roli, a tam, kde jsou využívána,
je zapotřebí k přechodu k technologiím s vyšší účinností
a palivům s nižším obsahem uhlíku na jednotku energie. Jaderná
energetika a sní související palivový cyklus jsou neekonomické. Přinášejí
nepřijatelná rizika znečištění a možných nehod, a byla by jednou z nejdražších
cest prevence klimatických změn.

Budoucnost patří zemnímu plynu

Z výzkumu, který je založen na rozhovorech s řídícími pracovníky,
regulátory a odvětvovými analytiky po celé Evropě, vyplývá, že cenové
tlaky podpoří užívání plynu a změní způsob výroby elektrické energie
v Evropě. Tyto cenové tlaky jsou vyvolány nejen konkurenčním bojem, ale i
novými, plynovými kogeneračními technologiemi a zlepšením sítě evropských
tranzitních plynovodů.

Podle studie se odvětví evropské elektroenergetiky do roku 2015 zcela změní.
Velké elektrárny budou stále více nahrazovány menšími, čistšími
formami výroby elektrické energie. Ty budou umístěny blíže k zákazníkům,
například na okrajích měst či v jednotlivých výrobních podnicích, čímž
se postupně sníží potřeba a zatížení přenosových soustav. V nově
se rozvíjející jednotné evropské energetické soustavě se plynovody,
resp. spolehlivost dodávek plynu stanou pro dodávky energie důležitější
než elektroenergetické přenosové sítě.

Úloha plynu v budoucnu poroste

Studie poukazuje na několik faktorů, které dokreslují rostoucí význam
plynu v otevřeném evropském elektroenergetickém odvětví.


1. Více než 70 % světových zásob zemního plynu je možné dodávat do
Evropy z oblastí bohatých na plyn, jako je oblast Severního moře a
Ruska.

2. Nové kogenerační technologie umožňují u některých forem výroby
elektřiny ze spalování plynu dosahovat 65-75% účinnosti, oproti 30-40%
účinnosti tradičních elektráren spalujících uhlí.

3. Doba výstavby kogenerační jednotky je poměrně krátká - cca 12 - 18
měsíců.

4. Posun směrem k zemnímu plynu je atraktivní nejen z hlediska životního
prostředí, ale i z hlediska estetického. To je dáno nejen čistším
spalováním plynu, ale také možností jeho dopravy podzemním potrubím místo
nadzemními sítěmi.


Plynové turbíny kombinovaného cyklu - Combined Cycle Gas Turbines (CCGT)
v tzv. paroplynových elektrárnách, které jsou nejběžnějším moderním zařízením,
mají mnohem větší účinnost než ostatní komerční elektrárny vyrábějící
pouze elektřinu, i když se svou účinností, která je nižší než 60 %,
mají účinnost stále ještě nižší, než výroba energie v kombinovaných
tepelných a elektrárenských zařízeních - Combined Heat and Power (CHP),
tzv. kogeneračních jednotkách, které mohou mít efektivitu až 85 % a více.
Kogenerace vytváří nejnižší emise uhlíkatých látek na jednotku výkonu
ze všech možných zpracování fosilních paliv. V Nizozemí, Dánsku a Finsku
je více než 30 % elektřiny vyráběno v kogeneračních zařízeních, zatímco
v zemích EU je v průměru jen přibližně 7 % z celkové elektřiny
kogenerovaného původu. Kogenerace má mnoho překážek, protože cena placená
menším nezávislým výrobcům je většinou nízká a plánovací a finanční
struktury jsou více nakloněny centralizovaným zařízením, která vyrábějí
pouze elektřinu.

CHP (Combined Heat and Power)

Trh kombinované výroby tepla a elektrické energie (CHP) rychle roste a může
být charakterizován následující citací z Energetické ročenky 1997 (Annual
Energy Review) Evropské komise: “Počátek devadesátých let byl poznamenán
rozvojem jednotek kombinovaného cyklu (kogeneračních jednotek), které představují
celkovou kapacitu přibližně 16GWe v roce 1995 s více než 9 Gwe ve Spojeném
království. Rostoucí deregulace trhů s elektřinou je navíc příznivá pro
užívání plynu při výrobě energie, zejména v jednotkách kombinovaného
cyklu, protože menší společnosti vstupující na trh se snaží zkracovat lhůty
mezi vypracováním projektu a jeho uvedením do provozu, a o nižší kapitálové
náklady a vyšší účinnost což vede ke snižování ceny paliva. Ve srovnání
s celkovou výrobou elektrické energie, jsou vedoucími státy v Evropské unii
Nizozemí a Dánsko (39 % elektřiny vyráběno kogenerací), dále Finsko (32
%) a Rakousko (21 %). Kogenerace byla podpořena místními topnými sítěmi a
dodávkami tepla pro průmysl. Instalovaná kapacita v roce 1995 může být
odhadnuta přibližně na 65 GWe nebo 22 % celkové tepelné kapacity v Evropské
unii. Očekávaný růst k roku 2000 - 15 až 18 GWe, bude významným příspěvkem
při zlepšování globální účinnosti elektrárenského sektoru a k omezení
emisí CO2. Ve svém Prohlášení o strategii podpory kombinované výroby
tepla a elektrické energie CHP a odstranění bariér jeho rozvoje (COM(97) 514
final) si Komise klade za cíl zvýšení podílu zařízení kombinované výroby
tepla a elektrické energie (CHP) na dodávkách elektřiny uvnitř EU z 9 % na
18 % k roku 2010”.

V zemích střední a východní Evropy jsou velmi potřebné investice pro
modernizaci místních topných systémů, které v hustě obydlených oblastech
mohou poskytovat teplo a teplou vodu velmi efektivně, ale často jsou velmi
neefektivně spravovány.

Další poznatky


• Růst kogenerace (kombinované výroby elektrické energie a tepla) změní
strukturu výroby elektrické energie. Nové technologie odbourají bariéry
vstupu do odvětví a umožní velkým podnikům těžkého průmyslu
vstupovat do partnerství s energetickými společnostmi při pokrývání svých
vlastních energetických potřeb. Producenti plynu budou reagovat na rostoucí
využívání kogenerace přesunem do výroby energie.

• Problém limitované kapacity přenosových elektroenergetických sítí
opadne spolu s tím, jak se budou rozšiřovat sítě pro přepravu plynu. Používání
technologií na bázi plynu výrazně zvýší důležitost přenosu plynu do
místních výrobních závodů a sníží potřebu dopravy elektřiny na
velkou vzdálenost.

• Podniky veřejných služeb, které jsou dnes na trhu dominantní, budou
muset uznat, že plyn bude hrát při výrobě elektřiny stále
větší roli, jinak utrpí výraznou ztrátu podílu na trhu. Jejich náklady
budou totiž vyšší než náklady konkurentů z jiných zemí a odvětví.

• Vyspělé metody obchodování s energií se stanou nezbytnou součástí
evropského průmyslu veřejných služeb. Zostřující se konkurence bude
zvyšovat nároky trhu na stabilitu cen.

• S vývojem běžných schopností, jako jsou obchodování s energií, správa
majetku, péče o zákazníky a účtování/měření se projeví výrazné
sbližování na všech úrovních elektrárenského a plynárenského průmyslu.
Hrozbou pro tradiční odvětví veřejných služeb budou ropné společnosti.
Ty budou pravděpodobně prohlubovat své zkušenosti ve správě majetku a
vstupovat do kapitálově náročných, méně rizikových segmentů odvětví.

• Dodavatelé elektřiny a plynu budou v souladu s požadavky zákazníků stále
častěji nabízet balík dodatkových produktů a služeb, aby pokryli klesající
marže (ziskové rozpětí) a nízký růst poptávky.

• Aby se společnosti zajistily proti možným rizikům, budou usilovat o
integraci v navzájem souvisejících segmentech, jako jsou nákup paliva, výroba
elektrické energie, obchodování a dodávky zákazníkům.

• Intenzivní konsolidace odvětví bude pokračovat po celé Evropě, čímž
se bude snižovat důležitost hranic a naopak zvyšovat obtížnost regulováni
sektoru.

• Závislost na importu a vyspělost trhu (spotřeba plynu na hlavu) budou
společně diktovat cestu, kterou se jednotlivé země EU budou přibližovat
liberalizaci odvětví plynárenství. Země s vysokou úrovní domácí těžby
a produkce plynu nebo s vysokou spotřebou budu pravděpodobně otevírat své
trhy konkurenci rychleji, než ty s nízkými, nebo žádnými rezervami či s
nízkou úrovní spotřeby.


Jaderná energie

Evropské společenství jaderné energie (the European Atomic Energy
Community) bylo ustaveno v roce 1957 pro podporu společného rozvoje komerčních
jaderných elektráren. Ačkoli k tehdy předpokládanému rozvoji (soukromých)
komerčních jaderných elektráren nedošlo, přesto hraje Euratom silnou roli
v jaderných záležitostech EU.

V Bílé knize o energetické politice uvádí Evropská komise, že
“Vzhledem k příspěvku jaderné energetiky ke všem cílům jaderné
politiky Společenství, musí být tato možnost ponechána otevřenou, její
budoucnost však do značné míry závisí na její přijatelnosti pro rozhodující
společenské a politické osobnosti. Problém této přijatelnosti se odvíjí
zejména od obav o jadernou bezpečnost, dopravu a ukládání jaderných odpadů
a o jaderné nešíření (non-proliferation)”.

Pro politiku EU se zdá být důležitá možnost zachovat přístup k jaderné
energii pro země, které si ji přejí využívat. Jaderná energetika je navíc
Evropskou komisí aktivně podporována, protože “evropské instituce hrají
podle dohody EURATOM významnou roli při rozvoji jaderné energetiky, zejména
publikováním PINC (Illustrative Nuclear Programmes, které poskytují vodítka
investorům v jaderné oblasti) a dále uplatňováním ustanovení upravujících
dodávky jaderných materiálů, a bezpečnostních ustanovení, ochranou
pracovníků a populace před riziky ionizující radiace a uzavíráním dohod
o jaderném obchodu se třetími zeměmi.

Jaderné výzkumné a vývojové programy

Bílá kniha EU o energetické politice uvádí, že: “Výzkumné aktivity
v rámci smlouvy Euratom pokrývají jak jaderné štěpení, tak i
termojadernou fůzi. To první je zaměřeno na dynamický přístup k jaderné
bezpečnosti, tak, aby jaderná energetika byla konsolidována a zvýšila se tím
její přijatelnost pro veřejnost. Všechny aktivity uskutečňované Společenstvím
pokrývají programy jaderných fůzí v oblasti kontrolovaných fůzí a
environmentálně šetrných prototypů reaktorů , vedoucí k výstavbě
ekonomicky životaschopných elektráren. Prioritou je vytvoření realizačního
projektu prvního experimentálního reaktoru, “ITER”.

Stanovisko nestátních neziskových organizací (NGO´s)

Vzhledem k tomu, že většina zemí v Evropské Unii má “již jen
nepatrnou snahu zahajovat nebo znovuoživovat programy jaderné energetiky”,
je překvapující, jak velký podíl výzkumných a vývojových finančních
prostředků EU určených na výzkum a vývoj je spotřebován na jadernou
technologii. Vzhledem k tomu, že v zemích EU jsou nyní ve výstavbě pouze čtyři
reaktory, že 14 z 15 zemí EU neplánuje rozšíření své jaderné kapacity,
že téměř polovina zemí EU je jaderně “čistá” a další země plánují
snížit či vyřadit jadernou energii úplně, mnoho nestátních neziskových
organizací (NGO´s) věří, že vynakládané obrovské sumy peněz jsou v totálním
nepoměru k podílu, jaký jaderná energie pravděpodobně bude mít v evropských
dodávkách energie v nadcházejících desetiletích. Jak uvádí Evropská
komise: “Současné údaje ukazují, že každoročně klesá počet objednávek
na výstavbu jaderných elektráren, přinejmenším až do té doby, dokud
nebude v období 15 - 20 let znovuzahájeny aktivity, které by mohly vyplynout
z potřeby nahradit dnes existující zařízení.

Nestátní neziskové organizace jsou přesvědčeny, že plné náklady na
jadernou energii byly všemi vládami v Evropě, disponujícími jadernou
technologií, vážně podhodnoceny a že teprve nedávno začaly vycházet na
světlo skutečné náklady. Se skrytými náklady na ukládání odpadu, rozebírání
reaktorů a havarijní opatření nebylo nikdy počítáno, což vedlo k masivnímu
snižování ekonomických zdrojů v evropských zemích. Tento odtok bude pokračovat
ještě po mnoho let, než přijde na řadu drahý a nebezpečný úkol skutečné
likvidace vysloužilých jaderných reaktorů.

Problémy spolehlivosti, bezpečnosti a dopadů na životní prostředí byly
trvalými problémy jaderného průmyslu jak ve východní, tak i v západní
Evropě. Mnoho zemí v Evropě se na těchto základech rozhodlo proti rozvoji
jaderné energetiky. V Evropě je politika zajištění a likvidace jaderného
odpadu v nepořádku a projevuje se rostoucí opozice veřejnosti k transportu a
skladování jaderného odpadu - jak ukázaly demonstrace v Gorlebenu v Německu.

Západoevropský jaderný průmysl doufá, že obavy z klimatických změn vyústí
v podporu jaderné energetiky. Avšak v souvislosti s jejími vysokými náklady,
dlouhými lhůtami mezi vypracováním projektu a jeho uvedením do provozu,
vysokým rizikům pro životní prostředí a problémům s odpady vyžadujícími
dlouhodobé řešení, jsou nestátní neziskové organizace přesvědčeny, že
jaderná energie není životaschopným řešením, protože při nahrazování
zařízení na fosilní paliva nabízí jen velmi nedostatečné řešení.
Rychlejší a trvale udržitelnější příspěvek k omezování emisí CO2
poskytne spíše soubor opatření pro zvyšování energetické účinnosti a
rozvoj zdrojů obnovitelné energie.

EU podporuje nový evropský tlakový reaktor a programy jaderné fůze
slibující bezpečnější činnost, ale protože veřejné mínění je silně
zaměřeno proti jaderné energetice, domnívají se mnozí, že by bylo daleko
lepší investovat do obnovitelných forem energie, které mají širokou
podporu veřejnosti. Nestátní neziskové organizace tvrdí, že s omezováním
finančních prostředků pro výzkum a vývoj je naléhavě zapotřebí přesunout
finanční prostředky jednotlivých programů EU z jaderné energetiky včetně
technologií množivých reakcí a přepracování paliva do bezpečnějších
technologií, které mají obecnou podporu, což umožní, aby byl podporována
izolace, kontrola a čištění jaderného odpadu.

Netradiční zdroje energie

Běžné zdroje energie dnes jsou: uhlí, ropa, plyn, jaderná energie. Aby
se omezilo poškozování životního prostředí a vyčerpání zásob v důsledku
jejich masivního užití, začal člověk hledat alternativní obnovitelné
nevyčerpatelné zdroje energie, kterými dnes jsou: slunce, vítr, voda,
geotermální energie, energie biomasy, tepelná čerpadla, energie přílivu,
odlivu a příboje, vodíkové palivo, dehtové písky.

Obnovitelná energie

Evropa má obrovské zdroje obnovitelné energie, které, jak Komise uznává,
mohou významnou měrou přispět k dosažení důležitého cíle - omezení
skleníkových plynů. Názor Komise je, že dodávky obnovitelné energie budou
rapidně stoupat, protože problémy ekonomické a tržní dostupnosti budou překonány.
Scénáře DG XVII uvádějí, že obnovitelné zdroje budou v roce 2020 dodávat
mezi 10 % a 15 % celkového množství primární energie, a považují je za
ten nejdůležitější původní zdroj výroby primární energie v Evropské
unii. Přestože prosazování obnovitelné energie má v EU širokou podporu,
byly zatím iniciativy v této oblasti omezeny jen na podporu výzkumných a vývojových
projektů a podporu výměny informací. Bílá kniha “Energie pro budoucnost
- obnovitelné zdroje energie” (“Energy for the future - renewable sources
of energy”(COM/97/ 599 final)) jasně ukazuje současný postoj Komise k
tomuto problému. Je navrhováno, aby podíl obnovitelných zdrojů energie
vzrostl na 12 % hrubé vnitroevropské spotřeby energie k roku 2010 (současné
číslo je 6 %, včetně existujících velkých hydroelektráren). Bílá kniha
požaduje finanční prostředky na podporu vybudování 10 000 MW větrných
energetických zdrojů (cena elektřiny z větrné energie za poslední dekádu
drasticky poklesla a v některých částech EU je nyní levnější než 0,04
ECU/kWh). K roku 2010 by měly být také vytvořeny zdroje pro dalších 10 000
MWh tepla z biomasy a program také počítá s instalací 500 000 solárních
střech a fasád (předpovídá se, že elektřina ze solárních zdrojů se
stane konkurenceschopnou vedle konvenčních zdroj elektřiny v jižní Evropě
ve špičkových hodinách v průběhu deseti let). Existují také dlouhodobé
plány pro biopaliva, která by v roce 2005 měla zásobovat 5 % trhu s dopravními
palivy). Je také obecně uznáváno, že významný podíl na dodávkách elektřiny
má v Evropě energie vyráběná ve vodních elektrárnách a že evropské
vodní toky mají značný potenciál pro výstavbu nových malých vodních
elektráren, stejně jako pro zvyšování výkonu a renovaci stávajících zařízení.

Komise ve své Bílé knize o energetické politice uvádí, že: “Vzhledem
k tomu, že dodavatelé obnovitelné energie mají málo skrytých nákladů
(vytvářejí malé nebo žádné znečištění) a jsou v mnoha případech již
připraveni, přispěl by zvýšený podíl obnovitelné energie v energetické
bilanci Společenství jak k větší spolehlivosti dodávek, tak i k ochraně
životního prostředí”.

V Bílé knize o energetické politice Komise dále říká, že: “Společenství
se bude ze všech sil snažit, aby realizovalo potenciál obnovitelných zdrojů
prostřednictvím podpory výzkumných projektů, stimulováním spolupráce při
rozvoji a rozšiřování nových a konkurence schopných technologií, zaváděním
vhodných standardů pro různá zařízení a ustanovením rámce Společenství
pro národní finanční a ostatní podněty, aby byl převeden technologický
pokrok do výrobků schopných obstát na trhu. Tyto snahy budou v centru budoucí
strategie společenství v oblasti obnovitelných zdrojů a programu ALTENER II.
Při současné situaci na energetickém trhu však vzhledem k rozměru potřebných
investic tato činnost pouze podstatně změní příspěvek obnovitelných
zdrojů k bezpečnosti dodávek pouze v případě, že představitelé na národní
úrovní i na úrovni společenství budou uplatňovat politiku, která bude
schopná efektivně mobilizovat značné zdroje.”

Řada dalších programů EC se týká biomasy, například program FAIR,
jehož cílem je podpora výzkumu v zemědělství a v lesnictví a LIFE, který
je zaměřen na dopady řady činností, včetně zemědělství a lesnictví na
životní prostředí.

Nový návrh Směrnice Rady, nazvaný “Restrukturalizace rámce Společenství
pro danění energetických výrobků” - “Restructuring the Community
framework for the taxation of energy products”, který byl přijat Komisí v
roce 1997, nabízí členským státům možnost zaručit finanční výhody pro
zdroje obnovitelné energie.

Hledisko nestátních neziskových organizací (NGO´s)

Nestátní neziskové organizace dlouho volaly po větší podpoře rozvoje
zdrojů obnovitelné energie. Stejně tak, jak mohou obnovitelné zdroje zásadním
způsobem omezit nejen emise CO2, ale i další emise z energetického
sektoru, mohou také nabídnout větší spolehlivost dodávek, diverzifikaci a
omezení závislosti na dovozu. Rozvoj zpracovatelské základny pro potenciálně
obrovský mezinárodní trh může napomoci k oživení průmyslově upadajících
oblastí v Evropě. Potenciál zaměstnanosti v oblasti obnovitelné energie může
být pětkrát vyšší než u fosilních paliv. Vyvolávají lokalizovanou zaměstnanost
a mohou hrát významnou roli v regionálním rozvoji tím, že poskytnou cenný
a trvale udržitelný zdroj příjmů venkovským oblastem. Obnovitelné zdroje
mohou být také výhodné při posilování periferií rozvodných sítí.

Je však nezbytné, aby zařízení využívající obnovitelné zdroje
energie byla umístěna citlivě. Samotné soustředění úsilí
na snižování nákladů a nejlevnější řešení pro zdroje obnovitelné
energie mohou vést k mnoha konfliktům, zejména v oblastech citlivých z
hlediska životního prostředí. Existují například obavy z vizuálního
dopadu větrných farem v malebných krajinných scenériích, z ekologického
dopadu vodních elektráren, z dopadů monokulturních energetických plodin na
biodiverzitu. Necitlivé umisťování a rozvoj obnovitelných zdrojů škodících
životnímu prostředí jako jsou velké hydroelektrárny, slapová energetika,
monokulturní biomasa velkého měřítka a některé geotermální stanice
mohou působit škody jak místnímu životnímu prostředí, tak i nadějím na
pokračování a rozvíjení veřejné podpory pro obnovitelné zdroje. Pro získání
široké podpory veřejnosti je nejdůležitější zapojení místních lidí
do plánování, rozvoje a podněcování místních investic.

Větrná energie

Obecná přijatelnost tohoto zdroje pro veřejnost bude zvýšena citlivým
umisťováním turbin, aby se snížily obavy z vizuálního dopadu a hluku známého
z pobřežních schémat. Pobřežní (Off-shore) větrné elektrárny se v současnosti
stávají komerční realitou - výrazný pokrok byl zaznamenán v Dánsku, další
jsou plánovány ve Velké Británii a Nizozemí. Deset procent veškeré
evropské elektřiny může být dodáváno z větrných turbín které by
pokryly oblast, jež by nebyla větší než ostrov Kréta.

Biomasa

Biomasa již významně přispívá ke smíšeným dodávkám (tepla a elektřiny)
v Rakousku a Dánsku, ale aby energetické plodiny získaly náležitou podporu
i ve zbytku Evropy, je naléhavě zapotřebí rozvoj podpůrné zemědělské
politiky. Pěstování biopaliv je v současnosti povoleno na vedlejších
pozemcích (set-aside land), to samo však neskýtá spolehlivé zázemí pro
nezbytné investice. Pečlivé hodnocení potřeb ekosystémů musí být prováděno
před, v průběhu i po ukončení vegetačního cyklu plodin. Existují obavy z
dopadu intenzivní monokulturní produkce energetických plodin na biodiverzitu.
Toto nebezpečí může být překonáno využíváním rozmanitých směsí
plodin a nepoužíváním umělých hnojiv a pesticidů.

Energie z vodních elektráren

Na dodávkách elektřiny v Evropě má významný podíl vodní energie. V případě
velkých zařízení obvykle převažují negativní dopady na životní prostředí
a konflikty nad užitkem. Vodní energetika v malém měřítku (malé vodní
elektrárny) však může být jen doporučována pro snižování významných
negativních dopadů na životní prostředí. Ačkoli přibližně 40 % celkového
evropského potenciálu vodní energie je již využíváno, je zde mnoho možných
stanovišť pro malé vodní elektrárny, stejně tak jako významný potenciál
pro rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení.

Sluneční energie

Pasivní a aktivní solární topení, elektřina ze solárně-termálních
zařízení a fotovoltaické články mohou významně přispět do evropského
energetického souboru. Samotné fotovoltaické články mohou dodat 450 000 MW
do sítí Evropské unie a pokrýt tak 16 % potřeb elektřiny v této oblasti.
Izolace fasád a střech budov a fotovoltaické články v Evropské unii nabízejí
při použití současných technologií potenciál přibližně 500 TWh. Nyní
je vyžadováno aktivní zapojení architektů do projektování budov využívajících
fotovoltaické články a pasivní i aktivní solární termoenergetické
soustavy, protože dosavadní přístup k rozvoji výrobních struktur směřoval
zejména ke stimulaci trhu. Masová produkce fotovoltaických článků v Evropě
by měla vést k radikálnímu poklesu jejich ceny vzhledem k velkým úsporám
a technologickému rozvoji průmyslu. Kvalifikované odhady každopádně říkají,
že cena produkce fotovoltaických článků bude konkurenceschopná pro výrobu
elektřiny ve špičkových hodinách již v průběhu příštích deseti let.
I v oblasti výroby fotovoltaických článků však existují obavy z poškozování
životního prostředí - z hlediska dopadu na životní prostředí jsou považovány
za vhodné pouze technologie na bázi silikonu.

Příbojové elektrárny

Je zapotřebí dalšího financování výzkumu energie z vln, která má
potenciál být významným přínosem v Evropě i na celém světě. Odhaduje
se, že tento potenciál v evropské dvanáctce činí přibližně 155 TWh.

Slapová (přílivová a odlivová) energetika

Environmentální dopady slapové energie vzbuzují velké obavy, které v
mnoha případech převažují nad potenciálními výhodami.

Geotermální energie

O geotermálních elektrárnách by se mělo uvažovat pouze tam, kde nebudou
ovlivněny citlivé ekosystémy a kde je možné znovuvstřikování (reinjection).

Odpady

Odpady ze zemědělských a lesnických produktů mohou být výhodně spalovány
případně rozkládány, aby produkovaly metan pro spalování. Na druhou
stranu není považováno za vhodné zařadit spalování městského odpadu do
programu obnovitelných zdrojů energie pro velký objemu plastů a ostatních
neobnovitelných materiálů, které by přitom byly páleny. Spalování odpadů
může být přijatelné tam, kde mezi jinými podmínkami: odpady nejsou smíšené
(jsou tříděné), spalování nemá škodlivé dopady na životní prostředí,
respektuje prioritní význam omezování odpadů, jejich znovuvyužití a
recyklace až do bodu, ve kterém materiál už dále nemůže být recyklován.

Dopady našeho využívání energie

Znečištění z našeho současného využívání energie zabíjí ročně
v Evropě mnoho tisíc lidí, ještě mnohem většímu počtu lidí negativně
ovlivňuje zdraví a stojí miliardy ECU za účty za zdravotnictví, ztracenou
produktivitu, omezenou úrodu a škody na budovách. Odhady ceny za znečištění
pro společnost ze škod na budovách, cestách, mostech, strojích atd. se
pohybují od 2 miliard ECU do 15 miliard ECU ročně v Evropě, přičemž do těchto
čísel nejsou zahrnuty potenciální dopady klimatických změn. Jedna studie
uvádí, že škody jen z SO2 stojí Evropu více než 10 miliard ECU
každý rok. Mezitím je krajina Evropy znečišťována přízemním ozonem,
který, jak uvádějí nedávné odhady, může snižovat úrodu plodin a stromů
až o 10 %. Švédské studie odhadují, že přízemní ozón způsobuje ztráty
na úrodě o 9 %, což vede k roční ztrátě 170 milionů ECU. Listnaté
plodiny, jako jsou brambory, jsou na přízemní ozón zvláště citlivé. Světová
zdravotnická organizace WHO odhaduje, že v Evropě je více než 400 milionů
lidí vystaveno úrovni ozónu vyšší, než povolují její normy.

Uhelný průmysl například stále více využívá krátkodobých ekonomických
výhod povrchové těžby uhlí, zejména když nadcházející liberalizace
trhu vede k růstu konkurence. Rozsáhlé oblasti panenské přírody a kvalita
života v tisících obcí v celé Evropě jsou devastovány znečištěním
vzduchu a vody, prachem, dopravou, výbuchy odstřelů a hlukem strojů v
oblastech povrchových dolů.

Ropný a plynárenský průmysl má také vážné dopady na místní životní
prostředí. Rybolov, turistický průmysl i volná příroda, to všechno jsou
segmenty, které trpí negativními zátěžemi tohoto průmyslu. Čistící
operace při ropných haváriích vedou často k ještě dalším škodám na životním
prostředí, zpravidla dochází po těchto haváriích k jen částečné nápravě
- lze ji vyčíslit na hladině zhruba 10 % - 15 % způsobených škod. Nehody
tankerů jsou však příčinou jen asi 6 % z mnoha milionů tun ropy, která ročně
vytéká do moře. Miliony tun ropy jsou vypouštěny z ropných plošin, vytékají
z podmořských potrubí a z ropovodů, jsou nelegálně vypouštěny z lodí
proplachujících si nádrže.

Obavy jsou také z užívání orimulse (suspenze drobných kapének materiálu
podobného bitumenu ve vodě) jako paliva, protože jeho i relativně malý únik
může způsobit obrovskou škodu mořskému životu a vzhledem ke své vysoké
odolnosti a bioakumulativním vlastnostem vede ke kumulaci v potravinovém řetězci.

Nejvýznamnější znečišťující látky z užívání energie

Polutant Hlavní zdroj

Oxid uhličitý (CO2) Silniční doprava a spalování fosilních
paliv

Dopady: Přispívá ke globálním klimatickým změnám, ohrožujícím
široce rozšířené porušení mnoha přírodních ekosystémů

Oxid uhelnatý (CO) Silniční doprava, spalování fosilních paliv a
spalování odpadů

Dopady: Způsobuje otupělost a bolesti hlavy. Vysoké úrovně CO
byly nalezeny v krvi lidí sedících v autech uvězněných v dopravních zácpách.
Dlouhodobé vystavení vysokým hladinám CO může vést ke zhoršení činnosti
mozku.

Olovo a další kovy Silniční doprava, spalování odpadů a uhlí

Dopady: Vystavení olovu může ovlivnit nervový systém a
ledviny. Zvláště citlivé jsou děti, u nichž dochází ke snižování
inteligence, k problémům s chováním a ke ztrátě koncentrace. Kadmium poškozuje
ledviny a může negativně ovlivnit činnost plic. Arzen, chrom a nikl mohou způsobit
rakovinu.

Oxidy dusíku (NOX) včetně oxidu dusičitého (NO2)
Silniční doprava

Dopady: NOX je odpovědné za jednu třetinu kyselých
dešťů. Ty přispívají k vytváření přízemního ozonu a smogu, což
vyvolává respirační problémy jako je astma a senná rýma.

Přízemní ozon (O3) Vytvářený činností slunečního světla
a NOx a ostatních polutantů

Dopady: Poškozuje rostliny a snižuje úrodu. Přízemní ozón může být
vážným rizikem způsobujícím podráždění očí, nosu, hrdla a plic.
Poslední studie uvádějí, že přízemní ozon může také způsobovat
rakovinu.

Polétavý prach Silniční doprava, spalování fosilních paliv a
spalování odpadů

Dopady: Přispívá ke špatné místní kvalitě ovzduší a je každoročně
odpovědný za mnoho úmrtí. Menší částice se mohou dostat hluboko do plic
kam mohou zanést rakovinotvorné látky. Světová zdravotnická organizace WHO
odhaduje, že na celém světě je v ohrožení 1,1 miliardy lidí se 460 000 přímými
úmrtími ročně.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) Silniční doprava a spalování
uhlí

Dopady: Mohou způsobovat rakovinu. Jsou také toxické pro zvířata,
zejména malé savce. Pro vystavení organismu působení PAHs dosud nebyly
stanoveny závazné limity.

Radioaktivní nuklidy Jaderné elektrárny a přepracování jaderných
materiálů

Dopady: Mohou způsobit rakovinu a také mají mnoho dalších
tragických následků pro zdraví a životní prostředí.

Oxid siřičitý (SO2) Spalování fosilních paliv, zejména
v elektrárnách

Dopady: Největší příčina kyselých dešťů, které poškozují
stromy, volnou přírodu, kamenné stavby a kovy. Při vysokých koncentracích
může způsobovat vážné dýchací obtíže. V kombinaci s kouřem mohou i nižší
koncentrace omezovat funkci plic, zhoršovat bronchitidu a dokonce způsobit
smrt.

Polétavé organické částice (VOCs) Výpary a používání benzínu

Dopady: VOCs přispívají ke globálním klimatickým změnám,
tvorbě přízemního ozonu a smogu, které ovlivňují lidské zdraví a
rostliny. Benzen je známým karcinogenem a toxinem. Etylén může vážně
negativně ovlivnit růst rostlin.

Přehled programů EU v oblasti energie

ALTENER

Obnovitelná energie. Propagace, předpisy, informace a obchod v zemích EU a
ve třetích zemích.

SAVE

Efektivní využívání energie. Propagace, předpisy, informace a obchod v
EU a ve třetích zemích. Zahrnuje program konečného využití elektrické
energie PACE (Electricity end use programme) a program rozvoje městské a
regionální energetiky PERU (Regional and Urban management action)

SYNERGY

Energetická politika a strategie. Propagace vně EU.

JOULE

Rozšiřování energetických technologií v zemích EU a třetích zemích.

THERMIE

Zahrnuje síť organizací pro propagaci energetických technologií OPETs (Organisation
for the Promotion of Energy Technology) v EU a ve střední a východní Evropě.

PHARE

Technická pomoc a spolufinancování energetických investic ve střední a
východní Evropě.

INTERREG

Regionální energetika. Implementace a monitoring iniciativ v energetických
infrastrukturách v méně rozvinutých oblastech EU jako součást širších cílů
ekonomické a sociální integrace do vnitřního trhu.

CARNOT

Pokročilá technologie spalování uhlí. Propagace a rozšiřování v EU.

Výše zmíněné programy jsou podporovány zejména subvencemi. Investice
Evropské unie do energetiky se také odehrávají prostřednictvím následujících:

Euratom

Investiční půjčky do bezpečnosti a spolehlivosti jaderné energie.

ECSC

The European Coal and Steel Community - Evropské společenství uhlí a
oceli. Investiční půjčky do uhlí a oceli.

EBRD

The European Bank for Reconstruction and Development - Evropská banka pro
obnovu a rozvoj. Účast na energetických investicích.

EIB

European Investment Bank - Evropská investiční banka. Půjčky na
energetické investice.

Summary

Planet Earth offers four basic sources us, human civilisation is unthinkable
without them – energy, land, raw materials and water. At present energy
production includes wide spectrum human activities from exploitation fossil
fuels over production and electricity distribution as much as consumption.
Nobody is immune from this string. We should to decrease to use carbon compounds
like energy sources. Arisen carbon dioxide (CO2) cumulates in
atmosphere and causes green house effect. Earth climate warm up, the icebergs
thaw, see level is rise up, some landscapes change to desert, some are suffered
by destruction floods. The space for technology development what can save people
in future, earth-life and Earth, gives the possibilities and depend on us, how
we take advantage of it.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 16. 10. 2018 Svátek má Havel
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz