LEXIKOLIGIE

Typ Skripta/Učebnice
Počet stažení 47
Obsah:  1. význam slov
2. publicistický styl
3. skládání slov
4. tvarosloví
5. mluvnická kategorie jmen
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 17.5.2012
Počet stran 6
Velikost 11 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Lexikologie
Je věda o slovní zásobě. Základní jednotkou je 1 LEXÉM ("slovo“). Chápe slovo jako pojmenovávací jednotku.
Sémantika – se zabývá významem slov
4 základy jazyka:
• Slovní zásoba
• Gramatika (pravopis)
• Výslovnost
• Syntax
Slovní zásoba – slouží k pojmenování skutečností. Je to souhrn pojmenovacích prostředků. Počet slov se liší. Můžeme rozdělit aktivní a pasivní slovní zásobu.
• Aktivní – to, co děje používáme
• Pasivní – ta, kterou jsme slyšeli, ale samy ho neumíme použít
Slovo – je skupina hlásek, která má význam.
Víceslovná pojmenování (sousloví) – slova, která pojmenovávají skutečnost dvěma slovy..př. kyselina sírová.
Frazeologismy – ustálené slovní obraty. Patří sem rčení, ustálená přirovnání, přísloví, pořekadla a pranostiky.
Osobní slovní zásoba – je individuální.
Základní slovní zásoba – tvoří 500 slov. (př. Máma, táta, děda, pápá, …)
Největší slovní zásobu najdeme ve slovníku: Lexikon.
Slovník – řazený soubor slov, zachycuje a popisuje slovní zásobu jazyka. Popřípadě jeho část.
Slovníky a jejich druhy:
• Překladové
• Výkladové – slovníky. Nejvýznamnější slovník se nazývá Příruční slovník jazyka českého (1935-1957). Slovník má 8 dílů v 9 svazcích. Dále Slovník spis. č. pro školu a veřejnost.
Význam slov
Jde o informace. Význam slov je ustálený. Obsah slova je to, co slovo přináší (informace).
Rozsah slova je souhrn všech předmětů, které slovo označuje → na koho se to vztahuje.
Značková slova se nedají odvodit (pes, les, kočka).
Motivovaná slova jsou odvozena od značkových (maxipes, kočkopes, vychovatel, prales, blatouch).
Původně existovalo slovo pitět – sloveso, které znamenalo krmit.
Změna slovního významu: nějaké slovo, které něco znamená. Svatý – silný. Obnášet – chodit s něčím kolem něčeho.
1. Proměnlivosti slovní zásoby – slovo zůstává, ale mění se jeho význam. Úžení významu – něco je přesnější. Rozšiřování významu – přesně opačný proces, kdy se do balíčku něco přidává. Významových znaků obývá, ale zvyšuje se rozsah. Zhoršování a zlepšování významu – př. bulvární. Prostředky přenášení významu – cíleně význam z jednoho slova přenesený na jiné. Př. motýlek. Sem patří i tropy – básnické prostředky k přenášení významu. Patří sem: metafora (nepřímě pojmenování na základě společných znaků 2 jevů), metonymie – přenesení pojmenování na základě souvislosti (Pascal, ampér), synekdocha – celek pojmenován názvem části nebo naopak, př. za 3 neděle budeme mít prázdniny.
Citové důvody, hyperbola, ironie (úmyslné využití slova v opačném významu), sarkasmus (ironie do výsměchu), eufemismus (zemnění).
Vzájemný vztah slov – je to 5 položek.
1. Slova jednoznačná a slova mnohoznačná. Největší množství významu mají 2 slova: koruna a hlava. Ale jsou i jednoznačná slova: odborné termíny (kyselina sírová), číslovky.
2. Homonyma – slova souzvučná. Př. kolej, vlna. Některá homonyma jsou pouze v mluvnické podobě. Př. slepýš, slepíš. A některá máme v psané podobě př. panický.
3. Paronyma – slova podobného znění. Př. adoptovat, adaptovat, skromný, skrovný, požít, použít.
4. Antonyma – jsou protiklady. Opak slova opačného významu. Př. zima, teplo.
Slovníky a jejich druhy= řazený soubor slov, zachycuje a popisuje slovní zásobu jazyka
-překladový
-výkladový - Příruční slovník jazyka českého- nejvýznamnější, 8 dílů v 9ti svazcích
250000 slov, (1935-1957)
Slovník spisovného jazyka českého
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
Význam slov
-informace
-ustálený význam
OBSAH - souhrn významových faktů
ROZSAH – na koho se to vztahuje
Obsah=1/rozsah
Značková slova- slova, která se nedají odvodit (pes, les, kočka…)
Slova motivovaná- ta co jsou odvozená z nějakého motivu (maxipes, kočkopes, prales, mez, krejčí…)
Pitět – sloveso, které znamenalo krmit → pitomá- zdegenerovaná krmením
Změna slovního významu
Svatý- původně znamená silný
Obnášet- původně chodit s něčim kolem něčeho
Brn- brnný = blátěný
1. Proměnlivost slovní zásoby
- Slovo zůstává, ale mění se jeho význam
a) Úžení významu – zvyšuje se obsah slova
-dobytek- vše co bylo dobyto → teď už jen zvířata
-milost
b) rozšiřování – ubývá obsah, ale rozšiřuje se jeho význam
-limonáda
c) zhoršování nebo zlepšování významu – bulvární=pouliční, dnes už horší
-znamenitý= to co je vidět, to co je zaznamenatelné, dnes skvělé
d) přenášení významu – přenesený z jednoho na druhé
-motýlek
tropy:
- metafora, nepřímé pojmenování na základě společných znaků dvou jevů (beránci na obloze, sníh z bílků)
-metonymie- přenesení na základě souvislostí (tleskalo celé divadlo, snědl 2 talíře)
-synekdota- celek je pojmenován názvem části nebo naopak (opustil rodný krb, nepřišla ani noha)
e) citové důvody
-hyperbola- přehnání
-ironie- úmyslné využití slova v opačném významu
-sarkasmus- vystupňovaná ironie
-eufemismus- zjemnění
Vzájemný vztah slov
1. Jednoznačná/mnohoznačná
- Hra, škola, zámek, koruna a hlava mají 14 významů
- Jednoznačné- číslovky
2. Homonyma – slova souzvučná (nemají spolu nic společného)
- Kolej, vlna, vinný, vypadat
3. Paronyma – slova podobného znění
- adoptovat/adaptovat, požít/použít
4. antonyma- slova opačného významu
- mladí/staří

15.10.09
Produktivní a neproduktivní sufixy
- ův, in, ský, ová, tel, ka
- neproduktivní – da, r, yto
hlavní významové skupiny:
1. názvy povolání – jména činitelská (odvozena od činnosti) – tel, eč, ce, konatelská
2. jména přechýlená – ka, yně, ová (Dítě → Dítěťová, Dítěová)
Odvozování pomocí předpon
- připojuje se před celé základové slovo – jít, spaly, kolo, les
- předpona nemění slovní druh, mění se význam
- s, z, nad
- mění vid slovesa
22.10.09
Publicistický styl
- umělecký styl
- styl zaměřený na sdělení informace veřejnosti pomocí sdělovacího prostředku
útvary:
- mluvené
- psané
základní rysy:
1. zaměřenost
2. informativnost
3. ovlivňuje – přesvědčit někoho, ať se o to zajímá
4. podmínky pro práci publicistů – nedostatek času, nedostatek přípravy, nedostatek vzdělání

investigativní – má nějakou kázu, kterou pořád sleduje
sdělovací prostředky – televize, noviny, plakáty, všechny reklamy
bulvár – pouliční, negativní označení, které je negativní – skandály

Jazyk publicistiky by měl být spisovný, ale musí být srozumitelný, neměli by tam být odborné termíny
- automatizace – naučené schéma vyjádření, přehledné, srozumitelné, rychlejší čtení, ustálené
- aktualizace – netradiční nové vyjádření, neobvyklé, staré prostředky mohou být použité nově
- glosa – komentování aktuální
- reportáž
- intervue – vnitřní pohled
- moderátor – usměrňuje situaci
- beseda – mluví víc lidí než jeden, není psaná
- diskuze – má víc aktérů
- komentář – vyjádření názoru na určitou skutečnost, hodnotící úvaha, má být objektivní
- úvodník – hlavní komentář novin
- sloupek – část v novinách, který své jméno získal podle toho, jak vypadá, dříve kurzíva, má to být zábavné
- inzerát a reklama

26.11.09
- fejeton – novinářský článek, musí tam být point, útvar publicistického tvaru, nemá nejenom informovat, ale je tam i humor, ideální délka A5, subjektivní názor na událost, nesmí být útočný (jistě to všichni dobře znáte)
Skládání slov
- stavba + nový → novostavba
Vlastní
- spojením plnovýznamových slov pomocí o,e/ě, i
- vlnolam
Nevlastní
- okamžik, veškeré příslovečné spřežky
- slova, která jsou spřežená dohromady, bez jakýkoliv úprav
Souřadné
- obě dvě složky stejného slova stojí rovnoprávně na jedné rovině
- indoevropský, sladkokyselý
Podřadný
- velkovýroba, kovoprůmysl, velryba
- pokud i pak se píše vždy dohromady bez spojovníku
- pokud je spojovací samohláska e, tak se buď píše dohromady (bolehlav) nebo každé vzlášť (literárně vědný, bledě modrý)
- je-li o – s podřadným vztahem, tak se vždy píše dohromady (maloobchod)
- je-li o – v souřadném vztahu, tak se píšou dohromady se spojovníkem (česko – německy)
- žlutozelená
- žluto – zelená

22.1.10
Hybridní složeniny
- složeniny – slova, jež jejich složka je jedna domácího původu a jedna cizího
- minisukně, videopřehrávač
zkratky a zkratková slova
- snaha vyjádřit co nejjednodušeji
iniciální zkratky – první písmena
a) písmenné – MHD, ČR, FTVS
b) hláskové – AMU, HAMU, DAMU, FAMU
slabičné zkratky – první slabiky – Čedok, Krnap, Svazarm
Tvoření sousloví
- obohacuje se slovní zásoba
univerbizace – sanitní vůz, panelový dům, maturitní zkouška
multiverbizace
- kopírujeme – provádíme kopírování
- hrajeme – věnujeme se kopírování
Přejímání slov
- využívá slovní zásoby jiných jazyků
- můžeme je dělit na slova mezinárodní = taková, kterým budeme rozumět v každém jazyce (hotel, internet)
- některá mezinárodní slova jsou českého původu (robot)
- zdomácnělá slova = původně jsou cizí a my jsme si je přivlastnili
- už jsou aklimatizovaná v jazyce, takže je nepovažujeme za cizí
- věda, která se zabývá původem slov se nazývá etymologie
- příklady slov: škola (z latiny ze slova schola), knedlík (z němčiny knodl), …
- jazyky, ze kterých byla slova přejímána: latina, francouzština, …
- v 19. Století vznikla věda Purismus = snaha o očistu
Tvarosloví
- bedýnka: sémantický, lexikální, gramatickým syntaktický význam
Tvarosloví cizím slovem morfologie. Každé slovo se z něčeho skládá (slovo, písmeno) a jednotlivým částečkám se říká morfologie.
Morfologie je nauka o tvaru slov (nauka o druzích slov, jejich tvarech a významu tvarů).
Podmnožinou morfologie je morfematika. Morfematika je nauka o morfénech.
Kmen slova se nikdy nemění.
Mluvnické kategorie:
- určují oblast významu slova
Slovní druhy:
1. Podstatná jména (substantivum) - ohebná
2. Přídavná jména (adjektivum) – ohebná
3. Zájmena (pronomen) – ohebná
4. Číslovky (numerale) - ohebná
5. Slovesa (verbum) – ohebná
6. Příslovce (adverbium) - neohebná
7. Předložky (prepozice) - neohebná
8. Spojky (konjunkce) - neohebná
9. Částice (partikule) - neohebná
10. Citoslovce (Interjekce) - neohebná
Mluvnická kategorie jmen
- Pád, číslo, rod
- Vzor není mluvnická kategorie, ale jen pomůcka
Pád (casus):
- Vyjadřuje závislost jména na jiném slově, popřípadě jeho nezávislost
- Má význam gramatický, sémantický a syntaktický
Pády:
1. Nominativ (kdo, co)
2. Genitiv (bez koho, čeho)
3. Dativ (ke komu, čemu)
4. Akuzativ (koho, co)
5. Vokativ
6. Lokál (o kom, o čem)
7. Instrumentál (s kým, čím)
Určení pádu:
- Pádovou otázkou
- Podle koncovky
- Pomocí jiného slova
- Pomocí předložek
Číslo (numerus):
- Vyjadřuje číselné vztahy reálné skutečnosti
Dělíme na singular (1)a plural (více). Českým specifikem je duál = dvojné číslo je číslo, která vyjadřovalo pouze počet 2. Duálové koncovky se zachovaly pouze v omezené míře – u párových orgánů nebo ucha, uši. Zejména se to týká: uši, ruce, nohy a ruce. U životných tvarů se navíc mění rod (to oko a ta oka – neživé, to oko a ty oči – životné).
Jména pomnožná: mají pouze tvar množného čísla. Latinsky – pluralia tantem. Například: housle, dveře, vrata, brýle. Poznáme to jen podle ukazovacího smyslu.
Podstatná jména hromadná: mají pouze tvar jednotného čísla. Latinsky – singularia tantum. Označují i více věcí tvarem 1. Například: uhlí, dříví, lidstvo, hmyz, skot. Jsou to většinou slova zakončení na sví, ství, cvo, ctvo. Podskupinou jsou abstrakta: označují početně nedělitelné (láska).
Látková: označují jevy běžně nečleněné. Nehledí se na množství a může se lišit význam (cukr a cukry, sůl).






logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo najdemese
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 21. 11. 2017 Svátek má Albert
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz