Rostlinné orgány

DETAIL: Rostlinné orgány

Rostlinné orgány

Stručné rozdělení:

Jednoduché (většinou jednobuněčné rostliny)

Jejich tělo není rozdělené na více částí a jmenuje se Stélka (thallus)

Složené (většinou vícebuněčné rostliny)

Jejich tělo se jmenuje Kormus a rozděluje se na orgány 2 typů

Vegetativní orgány:

Slouží primárně k růstu rostliny (růstové období=vegetační období)

Kořen (radix)
Stonek (kaulom)
List (fylom)
Generativní (reprodukční) orgány:

Květ
Semeno
Plod

----------organologie-nauka o orgánech rostliny----------

(1) Vegetativní orgány

Kořen (radix)

Podzemní orgán, který nemá listy, výjimku tvoří některé metamorfózy např. oddének (zdřevnatělý stonek, který má zakrnělé lístky neboli šupinky a je pod zemí, stejně jako kořen. Vyskytuje se u kapradin konvalinky kosatce nebo třeba u sasanky

!k++++++++k!

1222222221

12222221

122221

1221

jedničky vytvářejí kořenovou čepičku *(má za úkol chránit dvojky, což jsou iniciály (stále se dělící pletiva = meristémy)

jedničky s dvojkami dohromady vytváří tzv. vzrostný vrchol

vykřičníky znázorňují rhizodermis (podzemní pokožka rostliny)nemá průduchy ani kutikulu, propouští živiny do kořene (vosková látka - odpuzuje vodu) pozn. endodermis (nadzemní pokožka rostliny)má průduchy a kutikulu

Pod rhizodermis je základní kůra kořene (chrání c. svazky) označená káčkem

No a nakonec pluska znázorňují střední válec, kterým proudí cévní svazky (ty jsou uspořádány paprsčitě) to znamená, že se vedle sebe střídá lýko a dřevo (u stonku jsou uspořádány bočně )

Mezi kůrou (k) a středním válcem (+) se nachází tenká oddělovací vrstva endodermis a ještě pod touto vrstvou je pletivo zvané pericykl , které zajišťuje růst postranních kořenů

Z uvedených informací vyplývá, že má kořen odspoda 3 zóny:
dělivou poté prodlužovací (tím směrem se to jakoby rozdělí) no a nakonec absorpční (přijímá živiny přes rhizodermis)
další jeho funkce jsou zásobní (v cévních svazcích) syntetická produkce aminokyselin, alkaloidů… a upevňovací (aby rostlina držela v půdě).

Kořenová soustava Alorhizie

Již jsem se dotkl tzv. postranních kořenů vyrůstají z tzv. hlavního kořene (ten vznikne z prvního kořínku zvaného radikula z obou typů těchto kořenů vyrůstá ještě třetí typ a sice kořenové vlásky Výskyt Alorhizie je u stromů a vůbec všech Dvouděložných rostlin

Kořenová soustava Homorhizie

Druhá možnost je, že hlavní kořen není, což se můžete sami podívat, když třeba vytrhnete drn trávy, že všechny kořínky budou zhruba stejné. Tyto kořeny nemůžeme nazvat postranními, protože nemají být k čemu postranní --> proto se nazývají adventivní kořeny též svazčité výskyt je u trav a tedy „Jednoděložných rostlin“

Kořeny se ještě dělí podle tvaru (typicky hlavního kořene), předpokládám, že z názvu je zřejmé, jaký mají kořeny tvar akorát by mohl nastat problém u vřetenovitého kořene- vypadá jako kuželovitý, akorát s MENŠÍM úhlem

Nitkovitý kořen (fazole, obilí)
Válcovitý kořen (křen)
Vřetenovitý kořen (mrkev, petržel)
Kuželovitý kořen (stromy)
Řepovitý kořen (řepa)
Chůdovitý kořen (upevňují např. smrky nebo jedle v sypké půdě)

Metamorfóza kořene

Metamorfóza znamená přeměna, zmorfování, kdo zná Power Rangers, tak si určitě pamatuje „morfujem!!!“ a pak se přeměnili na nějaké stroje či co…

Důvod morfování je prostý, rostlina žila v nějakém prostředí, kde se potřebovala zadaptovat, protože se změnilo třeba podnebí (doba ledová) no a v novém prostředí pro ni bylo výhodnější přiřadit (kořenu) nějakou efektivnější funkci

Druhy metamorfózy:

Haustoria (kořeny parazitů) (odebírání živin z hostitele) jmelí
Kořenové hlízy (zásobní funkce) př. jiřina, vstavač
Vzdušné kořeny (aerobní) monstera
Příčepivé kořeny (přichycovací funkce) břečťany
Dužnaté kořeny a Bulvy (zásobní funkce)Celer, řepa
Dýchací kořeny = pneumatofory - výměna plynů (bažinaté rostliny)

Význam kořenů:

potrava, píce
surovina pro průmysl (cukrová řepa „cukrovka“)
léčiva + drogy
- rulík, reveň, hořec

Stonek (kaulom)(caulis)

Funkce:

Nosí ostatní orgány (mimo kořen)
Rozvádí živiny (transportní funkce)
Fotosyntetická funkce (pokud je přítomen chlorenchym)
Zásobní funkce
Rozmnožovací funkce pomocí metamorfovaných stonků (šlahouny, oddénky)
Krycí funkce (na okrajích)

Holý stonek s listy se nazývá prýt

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

eee

eeppee

eeppppee

eeppppppee

eeppppppppee

eeppppppppppee

eeppppppppppppee

eeppppppppppppppee

eeppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppppppppppee

eeppppppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppEEEEEEEEppppppppppppee

eepppppppppppELLLLLLLLEppppppppppppppee

eepppppppppppELLLKKKKLLLEpppppppppppppee

eeppppppppppppELLLKddddKLLLEpppppppppppppee

eeppppppppppppELLKdd OO ddKLLEpppppppppppppee

eepppppppppppppELLLKddddKLLLEppppppppppppppee

eeppppppppppppppELLLKKKKLLLEpppppppppppppppee

eeppppppppppppppELLLLLLLLEppppppppppppppppee

eeppppppppppppppEEEEEEEEppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppppee

eepppppppppppppppppee

eepppppppppppppppee

eepppppppppppppee

eepppppppppppee

eepppppppppee

eepppppppee

eepppppee

eepppee

eepee

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

e- znázorňuje epidermis(pokožku stonku)

p- primární kůra

E- endodermis dělící část primární kůry od středního válce

C- cévní svazky

K- kambium (dělivé pletivo. zajišťuje rozšiřování stonku)

pod kambiem už je pouze dřevo, nad kambiem lýko --> bočný systém cévních svazků (kambium vylučuje dovnitř dřevo a okolo sebe lýko)
Jednoděložným rostlinám (travám) kambium chybí (to je ostatně vidět, že tráva třeba za půl roku není tlustší, než předtím)
Rostlina může tloustnout i bez kambia a sice zvětšováním buněk, to ale není zdaleka tak intenzivní jako za pomocí tohoto pletiva

Tvorba kůry:

Felogén(druhotné krycí pletivo) --> korek (ztvrdlý felogén) --> borka (popraskaný ztvrdlý felogén)

Na vrcholu stonku je iniciála (viz výše) obalená pupenem - obdoba kořenové čepičky

Obilí má kolínka (takové to ztvrdlé)- to kolínko se dále nerozšiřuje - Takovémuto místu, které na stonku neroste se říká Noda jinak také uzlina (mnohdy z takového místa vyrůstá list, ale ne u obilí) naproti tomu zbylému úseku, který roste se říká internodium

Rozdělení

Rozdělení stonků podle zdřevnatění: jestli při průběžném růstu stonek jen ztloustne nebo zdřevnatí

Bylina (žádné dřevo)

Stvol (má přízemní růžici) takové ty listy dole (třeba na pampelišce)
Lodyha (listy rostou pravidelně po celé délce stonku)
Stéblo (duté, není dužnaté, má kolínka, lodyha a stvol jsou dužnaté) př. obilí žito, oves, pšenice

Dřevina

Kmen = Stromy (nahoře se větví v koruny) akát, jabloň, Hrušeň
Keř (větví se již odspodu) tis
Polokeř (větví se odspodu a nahoře navíc už není dřevnatý) př. borůvka, brusinka

Rozdělení stonku podle průřezu: Tvar stonku, když ho příčně rozřízneme

Válcovitý
Trojhranný
Čtyřhranný
Rýhovaný
Hřídlatý

Rozdělení stonku podle směru: jestli roste přímo nahoru nebo ne

Přímý stonek (roste přímo vzhůru) divizna
Plazivý stonek (repens) jetel plazivý
Vystoupavý stonek (ascendens)
Ovíjivý stonek (volubilis) !o něco!

a)levotočivý (při pohledu shora krouží proti směru hodinových ručiček a vzniká pravotočivá šroubovice) častější, než pravotočivý - fazol, svlačec

b)pravotočivý (po směru hodinových ručiček, levotočivá šroubovice) vzácně - chmel

Popínavý stonek !na něco! břečťan
Poléhavý stonek (decumbens) truskavec

…

Rozdělení stonku podle větvení

Vidličnaté(hemiblastické)(dichotomické) jmelí bílé, plavuně
Vrcholičnaté(boční)(holoblastické)(axilární) nejčastější větvení př. jehličnany
Hroznovité

Metamorfóza stonku

Oddének (kapradiny, kosatec, sasanka, konvalinka)
Oddénková hlíza -pod zemí(zásobní funkce) brambora
Stonková hlíza -nad zemí- kedluben
Šlahouny (rozmnožovací funkce)jahody
Trny (kolce) př. trnka, hloh, akát
Zakrnělý stonek (brachioblast) modřín
Zdužnatělý stonek (zásobárna vody) kaktusy
Stonkový úponek (vinná réva)

Hospodářský význam

Potrava (brambora)
Léčiva (chinin- chininová kůra- léčba žluté zimnice-Asie, Afrika)
Koření (skořice zázvor)
Průmyslovost konopí, len, kaučukovník, pryskyřice, korkový dub Šp. Port.(proto je korek tak typický na uzávírání vín)

List(fylom)

je zpravidla zelený
má omezený růst (nemá prvotní meristém „iniciálu“)
vznik z pupenu, kde se mezitím ukládají stavební látky pro nový list
zánik již po prvním vegetačním období (pořád rostou, pak skončí a hned nato chcípnou) Vegetační období u jhličnanů může trvat až 4 roky, ale u ostatních rostlin většinou ani rok… (ach ten listopad) existuje však i nesmrtelný superlist, který zůstává stále zelený: Jedná se o „Makchie“

Funkce:

Asimilační funkce (přeměna anorg, látek na organické pomocí fotosyntézy --> naklání se za Sluncem, aby mohl lépe fotosyntetizovat
Transpirační funkce (vypařování)
Obranná funkce listů (jen u některých rostlin) pomocí trichomů
Zásobní funkce (u dužnatého listu)

Typy listů: