Přehled studijních materiálů > Přírodní vědy > Biologie > Léčivé rostliny

LÉČIVÉ ROSTLINY

(za zlobeni :D:D:D )

Martina Sedláková

IX.A

Pampeliška lékařská

Pampeliška lékařská je vytrvalá plevelná bylina vysoká 5-40 cm, s houževnatým zásobním kořenem.Listy tvoří přízemní růžici.Květenství vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech a tvoří je zářivě žluté květní úbory. Květní úbory jsou tvořeny až ze 200 jednotlivých jazykových květů. Kvete od dubna do srpna. Plodem jsou nažky s bílým padáčkovitým chmýřím, díky kterému se semena velmi snadno šíří větrem na velké vzdálenosti.Celá rostlina je prostoupená mléčnicemi, které při utržení roní bílou hořkou šťávu - latex, zanechávající po zaschnutí na kůži tmavé skvrny.

Využití

Pampeliška je významná léčivka. Sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen - duben), listy (květen - září), nať s kořenem (březen - duben). Droga je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči.

Je to také významná včelařská rostlina. V některých zemích se používá k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Obsahové látky

Zásobním cukrem je inulin, namísto u rostlin obvyklého škrobu, inulin je vhodnější pro diabetiky. Dále obsahuje mimo jiné hořčiny taraxacin a taraxasterin, třísloviny a fytoncidy.

Mateřídouška obecná

Výskyt

Vyskytuje se po celé Evropě až do nadmořských výšek alpínského pásma. Roste převážně na suchých travnatých stráních, písčinách, teplých vápencových podkladech, stepích, ale i loukách, mezích a některé i ve světlých lesích.

Použití

Mateřídouškový čaj je účinný pří onemocněních horních cest dýchacích (kašel, chřipka, zánět průdušek), při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami (zvýšuje vylučování žaludečních šťáv). Rovněž navozuje klid, příjemný spánek, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a nervových slabostech.

Šalvěj lékařská

Použití

Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Šalvěje chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidává se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako petrželka.
Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci. Používá se též v léčitelství pro své protizánětlivé účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení.

Puškvorec obecný

ď‚· Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50-150 cm. Na bázi vyrůstá z až 3 cm silného plazivého oddenku. Celá rostlina je charakteristická svou nápadnou aromatickou vůní, což je nápadné zvláště při rozlomení oddenku.

ď‚· Lodyha je tříhranná.

ď‚· Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50-125 cm, a 0,7-2 cm široké, na okraji někdy trochu zvlněné.

ď‚· Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5-9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20-90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.

ď‚· Květy jsou velmi drobné, uspořádané v palici do šroubovice.

Použití

V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl také žaludeční likér. Puškvorec má také uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.

Přeslička rolní

ď‚· Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká asi 10-70 cm, vyrůstající z dlouhého článkovitého oddenku.

ď‚· U přesličky rolní se projevuje sezónní dimorfimus. Na jaře z oddenku vyrůstají plodné lodyhy. Ty jsou nevětvené, nezelené, hnědé až červenohnědé, vysoké asi 10-20 cm, s pochvami v uzlinách. Jarní zakončená výtrusnicových klasem složeným z šestihranných štítků pod nimiž jsou výtrusnice. Jarní lodyhy brzy uvadají.

ď‚· Zralost výtrusů: březen až květen. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.

Použití

V léčitelství se používají sušené letní, zelené, neplodné lodyhy, sbírané v období od června do září a sušené ve stínu za teplot do 40 °C.

Droga působí výrazně hojivě, močopudně, zvyšuje pružnost a pevnost cév (kyselina křemičitá), užívá se zejména při infekcích močového ústrojí nebo při močových či ledvinových kaméncích. Zevně se podává k urychlení hojení ran a působí též antirevmaticky. Ve formě kloktadla se užívá při angíně, zánětech dutiny ústní, katarech průdušek. Pravidelné a dlouhodobé užívání přesličky v malých dávkách (0,15 l odvaru denně) údajně výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny.

Nedodoručují se vysoké dávky.