DETAIL: Euro a Česká republika: Kdy ho příjme Česká republika?


I. Úvod

Česká republika v roce 2004 uskutečnila jeden z nejdůležitějších kroků od vzniku své existence, který měl vliv na nejen politickou, ekonomickou či jakoukoliv jinou sféru, ale dotkl se především nás všech - občanů. Datum 1.5.2004 se zapsalo do naší historie jako datum vstupu do Evropské Unie a změny (a už kladné či záporné) nás budou provázet ještě mnoho desetiletí. Jedna z nejdůležitějších změn je postoupení v integraci o další stupeň a možno říci, že stupeň nejvyšší, vstup do Hospodářské a Měnové Unie - HMU, následně do kurzového mechanizmu ERM II Evropského měnového systému a završení tohoto stupně bude přijetí eura.

Česká republika v roce 1999 vypracovala dokument Společné zhodnocení priorit hospodářské politiky ČR, který si kladl za cíl pokročení České republiky v ekonomické transformaci. V roce 2001 byl schválen nový Předvstupní hospodářský program, který byl posléze předán Evropské Komisi. Tento program, který měl platnost do doby vstupu České republiky do Evropské Unie, si kladl za cíl komplexní přípravu České republiky na vstup HMU s výhradou zavedení eura. Byl zaměřen na veřejné finance, ale i na strukturální reformy zajišující růst konkurenceschopnosti české ekonomiky. Sledování a vyhodnocování úrovně veřejného deficitu a veřejného zadlužení na základě vícestranného fiskálního dohledu, který měl přispět k minimalizaci fiskálních rizik.

1.5.2004 Předvstupní hospodářský program byl nahrazen Konvergenčním programem, jehož hlavním cílem bude splnění Maastrichtských kritérii a tedy vstup do eurozóny.

II. Vstup do Eurosystému

Vstup do Evropské Unie je tedy jeden mezistupeň, nebo-li základní kámen pro další integraci. Českou republiku čeká ještě mnohé přípravy na vstup do eurozóny. V roce 1997 byl zpracován podrobný plán zavedení eura - Master plan, který byl schválen Radou Evropského měnového institutu. Jedná se o soubor opatření, která je třeba učinit pro zavedení jednotné měny, který se týkal 10 oblastí: měnová politika, devizová politika, platební systémy, návrh a výroba nových bankovek, statistika, finanční otázky ECB a ESCB, informační systémy, založení Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB), vlastní zavedení jednotné měny, právní otázky. Česká republika bude v případě zavádění jednotné měny postupovat podle obdobného souboru opatření, který však bude muset být přizpůsoben aktuálním podmínkám, tj. podmínkám, kdy euro existuje a funguje jako plnohodnotná měna EU.

II.1 Maastrichtská kritéria

Maastrichtská nebo-li konvergenční kritéria představují hlavní složku při přijetí eura, hlavně jejich plnění a schopnost provádět potřebné strukturální reformy v členském státě.

  • Stabilita kurzu. Tato podmínka znamená, že členský stát musí dodržovat normální rozpětí stanovené ERM 2 (mechanismus směnných kurzů), také do něj přistoupit a setrvat v něm po dobu dvou let před přijetím společné měny tak, aby se pohyboval ve stanoveném fluktuačním pásmu bez devalvace a také, aby nedevalvoval bilaterální směnný kurz své měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu z vlastní iniciativy.

  • Deficit veřejných rozpočtů znamená, že plánovaný či skutečný schodek veřejných financí v poměru k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit referenční hodnotu 3 %. Plnění kritéria se váže k roku, ve kterém ČR přistoupí k ERM. Existují dvě výjimky, kdy se deficit může lišit a to je.: 1) poměr klesl, nebo se neustále snižoval do úrovně, která se blíží referenční hodnotě. 2) překročení referenční hodnoty bylo pouze dočasné a poměr se příliš nevzdaloval od referenční hodnoty.

  • Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru a podle konvergenčních kritérii poměr tohoto dluhu k hrubému domácímu produktu nesmí překročit hranici 60%. Výjimkou je případ, kdy se poměr uspokojivým tempem snižuje a blíží referenční hodnotě. Plnění kritéria se váže k roku, ve kterém ČR přistoupí k ERM 2.

  • Kritérium cenové stability znamená, že stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrná míra inflace nesmí během jednoho roku překročit o více než 1,5 % míru inflace tří nejúspěšnějších členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

  • Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu (podle dlouhodobých státních dluhopisů, nebo srovnatelných cenných papírů) nesmí překročit o více než 2 % úrokovou sazbu tří nejúspěšnějších členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

  • Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování vlád a zvýhodněného přístupu (čl. 101, 102, 108 a 109 Smlouvy o založení ES).

II.2. Kurzová politika mechanizmus ERM II

Kurzová politika je prováděna v režimu řízeného floatingu. Tento režim je kompatibilní s režimem cílování inflace, požadavky Evropské centrální banky a budoucím přijatém závazku kurzové stability. Cílem kurzové politiky je zabraňovat nadměrným fluktuacím směnného kurzu. Jak vyplývá ze zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000, je nepřípustné, aby členské země používaly jiná kurzová uspořádání, než zavěšení na euro nebo řízený floating s eurem jako referenční měnou, protože účast v ERM II vyžaduje definici centrální parity vůči euru. ERM II je odvozen od mechanismu ERM a účast v něm je dobrovolná, ale zároveň ERM II je chápána jen jako brána pro přistoupení k eurozóně.

Podle smlouvy o ES se Česká republika datem vstupu do Evropské Unie zavázala pokládat svojí kurzovou politiku za politiku společného zájmu. Vstupem do ERM II již budou pro ČR platit pravidla, daná Rezolucí Evropské Rady o vytvoření kurzového mechanizmu ERM II z 16. 6. 1997. Jde o mechanizmus, který má členským státům, které jsou dnes mimo eurozónu, usnadnit pozdější přistoupení k zóně eura a přitom má napomáhat při zajištění kázně ve směnných kursech v celé Evropské Unii. Příslušná dohoda, stanovující konkrétní podmínky účasti v kurzovém mechanizmu bude podepsána prezidentem ECB a guvernérem ČNB.

Další předpoklady pro uplatňování stabilního měnového kurzu jsou:

1) potřebný stupeň reálné konvergence k jádru eurozóny;

2) dostatečná makroekonomická stabilita,

3) realistická představa o trvale udržitelné střední hodnotě kurzu národní měny k euru.

Z  tohoto hlediska současný kurzovní režim v České republice řízený floating s eurem jako referenční měnou daným podmínkám vyhovuje ještě před vstupem do ERM II.

Kurzové konvergenční kritérium vyžaduje dvouletou účast v mechanismu ERM II a zároveň pohyb měnového kurzu v blízkosti centrální parity. Úroveň centrální parity a šíře fluktuačního pásma kurzového režimu v rámci ERM II budou, po dohodě ČNB s vládou, projednány s ECB a Evropskou komisí a následně schváleny radou ECOFIN.

III. Kdy vstoupit do eurozóny

V České republice je téma přijetí eura předmět neustálých diskusí. Existují dva tábory protichůdných názorů. Jeden tábor se přiklání k přistoupení do eurozóny v nejbližším možném termínu což je rok 2007 (z hlediska dvouleté lhůty na splnění všech podmínek dané konvergenčními kritérii) a druhý tábor se přiklání k názoru neuspěchat vstup do eurozóny, vypořádat se s konvergenčními kritérii. Pro druhou skupinu připadá mnohem reálnější rok 2009 - 2011.

Už nyní je více jak zřejmé, že rok 2007 je čistě nereálný kvůli existenci nadměrného deficitu. Z důvodu nízkého stupně reálné konvergence byly České republice uznány zvláštní okolnosti a byl ponechán časový prostor pro konsolidaci veřejných financí do roku 2008.

Proč je tak důležité být ostražitý v přistoupení do eurozóny při splnění všech konvergenčních kriterii? Existuje riziko, které by při předčasném přijetí eura mohlo mít dopad na makroekonomické úrovni. Vstupem do eurozóny přijdeme o možnost provádět autonomní měnovou politiku a přestane fungovat kurzový vyrovnávací mechanismus, což může způsobit, že ekonomika bude vystavená asymetrickým šokům. V takovém případě se ekonomika nemůže bránit, jelikož nemá možnost reagovat nezávislou měnovou politikou. S asymetrickým šokem se lze vyrovnat třemi způsoby:

  1. Pružným trhem práce, kde dochází k vyčištění trhů prostřednictvím pohybu reálné mzdy nebo migrace.

  2. Fiskální politikou, která je ale závislá na stavu veřejných financí.

  3. Důchodové vyrovnání lze použít v případě, kdy je trh práce nepružný a nereaguje ani fiskální politika. Jestli nedojde k pohybu relativních cen ani k přesunu výrobních faktorů nebo zásahu vlády, dochází k poklesu hrubého domácího produktu.

Česká republika tedy nemá dostatečné obranné prostředky na boj s asymetrickým šokem. Pružný trh práce zatím z mnoha důvodů v České republice není. A řešit asymetrický šok fiskální politikou je z důvodů schodkových veřejných financí nemožný. A to je hlavní důvod, proč neuspěchat vstup do eurozóny. Riziko asymetrických šoků se zvyšuje z relativně nižší hospodářskou úrovni České republiky. A po ztrátě autonomní měnové politiky a kurzovního vyrovnávacího mechanismu musí rozpočty být dostatečné zdravé v případě negativního šoku na podpoření poptávky.

Na druhé straně existují kladné důvody, proč vstup do eurozóny uspěchat, protože i tady při opoždění hrozí rizika. Kladů, které nám společná měna přinese jsou značně positivní. Euro, jako naše měna, nám mimo jiné přinese

  • Účast na formulaci a realizaci společné měnové politiky

  • Disciplinační vliv na hospodářskou politiku

  • Snížení transakčních nákladů (snížení nákladů na směnu měn a přes-hraničních transferů)

  • Eliminace kurzového rizika vůči zemím Evropské Unie

  • Snížení rizika vzniku měnových turbulencí

  • Vyšší cenová transparentnost (možnost porovnání cen v členských státek, u firem porovnání nákladu, vzroste konkurence, což bude mít za následek snížení cen)

  • Snížení rizikové prémie a stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb (vliv na úrovni firem k levnějšímu financování)

Podle těchto výhod bychom tedy měli vstup do eurozóny uspíšit nebo nanejvýš neoddalovat. Rizika, které vyplývají z oddalování vstupu do eurozóny, se dotknou hlavně českých vývozců, kteří budou znevýhodněni oproti vývozcům z ostatních tranzitivních ekonomik. Další negativní riziko je spojeno s důvěrou zahraničních investorů, která by mohla oslabit a hrozilo by snížený příliv portfoliových investic, který by měl negativní vliv na český trh.

IV. Připravenost

Podle dvou výše zmíněních odporujících si hledisek není hlavní problém, ke které, ze dvou skupin, se připojíme. Hlavní problémem v České republice zůstává, a bude ještě dlouho diskutovatelným problémem, připravenost nebo-li plnění konvergenčních kritérií.

Nezávislost České národní banky

Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993. Podmínka je tedy splněna.

Kritérium cenové stability

Stabilita cen neznamená doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst, který by měl mít tendenci směrem nahoru a také by měl být dán dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací. Průměrná míra čisté inflace, podle České národní banky, by se od roku 2001 do roku 2005 měla z částky 2 - 4% snížit na hranici 1 - 3%. Celková inflace se v roce 2001 pohybovala mezi 3 - 5%. Výhledy na rok 2005 se pohybují mezi 2 - 4%. Pro období od ledna 2006 až do přistoupení ČR k eurozóně byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 %. Cíl rovněž zohledňuje nulovou mez nominálních úrokových sazeb a potenciální nepružnosti mezd směrem dolů. Jestli se tento cíl podaří uskutečnit, tato podmínka bude taktéž splněna. Podle ekonomické prognózy Evropské komise pro rok 2005 - 2007 se bude průměr tří zemí EU s nejnižší inflací pohybovat okolo 1% - 1,3%. U České republiky by tato hranice mohla být okolo 2,2% - 2,6%.

Stabilita kurzu

Tuto podmínku jsme schopni splnit až vstupem do systému ERM II a po náležitou dobu, tedy dvou let, v něm vytrvat.

Úrokové sazby

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb plní česká republika bez problémů. Ani výhled na několik let dopředu nenaznačuje problémy v této oblasti. Podmínka je tedy splněna.

Deficit veřejných rozpočtů

A už se tato podmínka zdála realizovatelná do roku 2007, hospodaření vlády v roce 2004 způsobil, že schodek v tomto období je nejvyšší v historii České republiky. Dle odhadů Ministerstva financí byl v roce 2004 v poměru k hrubému domácímu produktu rozpočtový schodek -5,2 %.

Veřejný dluh

Veřejný dluh vztažený k hrubému domácímu produktu je klíčový pro posuzování, zda je daná země zralá na přijetí eura, nebo-li jak se vypořádá se splněním fiskálními konvergenčními kritérii. Česká republika v roce 2004 zvýšila zadluženost státu na rekordní sumu. K 31.12.2004 měl státní dluh celkem nominální hodnotu 592.2 mld. Kč. Ještě v roce 2003 byl tento dluh 493,2 mld Kč vysoký.

Vysoké deficity veřejných rozpočtů České republiky a jejich následné trendy ještě k dalšímu se prohlubování představují hlavní problém pro stabilizační působení fiskální politiky a tedy dosažení maastrichtských kritérií. Vláda České republiky proto v roce 2003 schválila tříletý konsolidační program, který má za cíl omezit deficit veřejných rozpočtů na hranici maximálně 4% hrubého domácího produktu do roku 2006.

Podle předpokladů ministerstva financí hrozí nárůst deficitu veřejných rozpočtů do roku 2006 až na -7,5 % HDP. Rozpočtové problémy nejsou způsobené ze strany příjmů veřejných rozpočtů, ale ze strany výdajů. Reforma veřejných financí, která byla schválená v roce 2003, by se právě proto měla zaměřit na výdajovou stranu, kde utrácí nejvíce: penzijní systém, nemocenské dávky a armádu.

Ale i přes reformu veřejných financí a splnění tříletého konsolidačního plánu nelze splnit kritéria deficitu veřejných rozpočtů a z toho vyplývá, že Česká republika nebude schopna přistoupit k eurozóně na přelomu let 2006 a 2007.

Hodnocení Evropské komise a ECB z 20.10.2004 uvádějí oblast veřejných financí jako hlavní příčinu nepřipravenosti České republiky k přijetí společné měny eura.

Další problém týkající se vstupu do eurozóny je cyklická nesladěnost, která může mít dopady na potencionální produkty a kladný inflační diferenciál mezi Českou republikou a průměrem eurozóny, které může mít při jednotných nominálních úrokových sazbách za následek nižší reálné úrokové sazby, které by mohly vést k neadekvátnímu růstu domácí poptávky.

V. Závěr

Plnohodnotná účast v HMU přijetím eura jako národní měny znamená plnění kritérií konvergence na dlouhodobém základě. Pro udržení stabilního kurzu společné měny je nutná zdravá makroekonomická politika všech zemí měnové unie, důvěryhodná společná měnová politika a dále rovnováha peněžních a finančních trhů. Vzhledem k tomu, že přijetím společné měny se členské státy vzdávají vlastní měnové politiky, stává se pro ně úroková míra externí veličinou a měnový kurz z hlediska jedné země přestává plnit funkci nárazníku absorbujícího případné vnější šoky, úlohu "vyhlazování" cyklických výkyvů plně přebírá politika fiskální

Reforma veřejných financí by měla napomáhat obnově fiskální rovnováhy, přiblížit českou ekonomiku stavu, ve kterém bude schopna aspirovat na přijetí eura. Jde však pouze o první etapu, na kterou musí navazovat etapa další, ve které dojde k dalšímu snižování schodků veřejných financí díky provádění hlubších strukturálních reforem.

Za předpokladu plnění maastrichtských kritérií včetně úspěšné konsolidace veřejných financí, dosažení dostatečného stupně reálné konvergence a přiměřeném postupu strukturálních reforem zajišujících dostatečnou ekonomickou sladěnost se zeměmi EU lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009-2010.

Pouhé splnění maastrichtského rozpočtového kritéria není dostatečné, Razantní konsolidace je nadto třeba i z toho důvodu, že rozpočtová soustava bude, zejména v prvních letech po vstupu do EU, vystavena nutnosti najít dostatek zdrojů na profinancování nezbytných infrastrukturních investic, což zpětně usnadní proces reálné ekonomické konvergence.

Použitá literatura

Internet

www.cnb.cz; „Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů v souvislosti se zavedením eura v ČR“ z 13.01.2005

Týdeník Ekonom 2004

Podle Evropského systému makroekonomických účtů definice deficitu je deficit vztahující se k ústřední vládě včetně regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení s výjimkou komerčních operací.

5.7.2004 tento postup formálně potvrdila Rada EU ve složení ministrů financí ECOFIN a České republice byl nepřímo ponechán prostor, aby splnila požadavky takovým tempem, které si sama navrhla v rámci Konvergenčního programu.

Asymetrický šok je na straně poptávky prudká změna v určitém odvětví trhu, nebo na straně nabídky prudký vzestup cen výrobních vstupů.

Podle České národní banky je prognóza inflace podle ukazatele meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen odhadován na prosinec 2004 ve výši 2,6 - 4% a v červenu 2005 ve výši 1,8 - 3,2%.

Zdroj Ministerstvo financí (Eurostat, Evropská komise, konvergenční programy)

Podle Ministerstva Financí: „Státní dluh České republiky k 31. 12. 2004“

9

Zpět

 
logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pondělí 26. 2. 2024 Svátek má Dorota
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Pla-Mobilem.cz