18. Alternativní školy (konec 19. Stol.)
V kadé době se snaili význační myslitelé a pedagogové hledat nové metody a formy výchovné práce.
MONTESSORIOVSKÁ ŠKOLA
Roku 1907 zaloila Marie Montessoriová v Římě zaloila Dům pro děti od 3 do 7 let (asi 50 dětí z chudých rodin). Byly zde zaměstány různými praktickými činnostmi. Pracovalo se s tzv. senzorickým materiálem (pro rozvoj smyslů), ale i se školním materiálem (děti se učily číst, psát, počítat, měřit a řešit různé hlavolamy)
„Děti mají mít zajištěný svobodný rozvoj svých tvůrčích schopností.“
zaměstnání si mají svobodně volit, pracovat svým tempem
Učitel ustupuje do pozadí, radí, upravuje prostředí, připravuje vhodné podmínky pro rozvoj dětí
„Kadé dítě má v sobě vlastní stavební plán, plán svého rozvoje.“
Heslem je věta: „Pomoz mi, abych to sama dovedla.“
Montessoriová se stala zastánkyní krajního pedocentrismu.
Učebny musí být speciálně vybavení, aby odpovídaly věku dětí.
Velmi důleitý je výběr didakt. Materiálu. Jde o jednoduché pomůcky, se kterými děti manipulují, skládají je, rozkládají, rozlišují tvary, barvy, velikost, cvičí své smysly.
Didaktický materiál se dělí do několika skupin:
- materiál vhodný pro cvičení běných činností a sebeobsluhy
- smyslový materiál, kterým se cvičí rozlišování barev, tvarů, zvyků, povrchu
- jazykový materiál, např. obrázková abeceda
- matematický materiál
- materiál k tzv. kosmické výchově učí se sounáleitosti s přírodou)
WALDORFSKÁ ŠKOLA
Tvůrcem waldorfské školy a Pdg je Rudolf Steiner (něm. filozof a pedagog)
Východiskem waldorfské Pdg je antroposofie (moudrost o člověku)
Samostatný duchovní věda o nadsmyslovém poznání světa a určení člověka.
Vychází z přírodní mystiky, idejí platónských, buddhisticko-hinduistických, z okultismu. Předpokládá se existence nesmrtelné duše a její převtělování.
Steinerovy díla: Theosofie â
Filosofie svobody â
O poznání vyšších světů â filozofické názory
Výchova dítěte z hlediska duchovědy â
Antroposofická pedagogika â duchovní problémy
Podle Steinera je bytost trojjediná (Fyzická, duševní a duchovní) â spojení tří světů. Je to reálný svět, ve kterém ijeme, vlastní svět duše a svět je čl. zprostředkováván prostřednictvím ducha.
Fyzikální tělo
- člověk se poprvé rodí, dostane se mimo fyz. schránku matky
- podléhá fyzikálním a chemickým zákonům
- Osamostatňuje se ponarození dítěte
- vývoj tohoto těla končí výměnou mléčných zubu asi v 7.letech
- vytváří se vazba mezi dítětem a prostředím pouze přes fyzické tělo
- jedinou formou učení je nápodoba
- krédem je „svět je dobrý“
- zpočátku je důleitý vliv autority,dítě si musí někoho váit, vzhlíet k někomu, mít ho rádo. Autorita je důleitá pro citový vývoj jedince. Nejdůleitější kognitivní funkcí je pamě.
Tělo éterické, ivotodárné
- rozvíjí se od 7 - do 14 let
- tato část řídí tělesné procesy (dýchání, růst, oběh, plození,…)
- děje je mono nějak sledovat a měřit
- hlavní charakteristikou období je: „svět je krásný“
Tělo astrální, duševní
- uvolní se v době pohlavního dospívání ve 14 letech
- je nositelem pocitů, potřeb a má podobu barevného vejcovitého obalu kolem fyzického těla.
- Vyvíjí se od 14 - 21 let
- hlavní myšlenkou je : „svět je pravdivý“
Výchova má poskytnou člověku co nejvíce svobody k rozvoji jeho individuálních vnitřních sil a schopností. Důraz se klade na pozitivní atmosféru školy a učitelovu osobnost.
Škola má 12 ročníků, 13. Ročník je pro ty, co chtějí sloit maturitu.
Místo známkování se hodnotí „charakteristikou áka“
Výuka probíhá v epochách (epochu tvoří určitý časový blok, ze 2 - 3 vyučovacích hodin)
Předměty se dělí na hlavní, odborné, teoretické, umělecké a praktické.
- hlavní předměty (mateřský jazyk, M, dějepis, přírodopis, F, CH, umění) â v epochách
- mezi odborné (jazyky, náboenství a praktické činnosti) â neučí se v epochách
Typickým předmětem je eurytmie (tj. viditelná řeč) - zaměstnání celého těla
Práce musí áky zaujmout
Úcta k ákovi â nezkouší se, neznámkuje, netrestá â pěstován pocit sounáleitosti
Učitel na walf. škole musí po VŠ absolvovat spec. školení (antroposofická antropologie)
DALTONSKÝ PLÁN
Snaha po individualizaci vyučování
Vytvořila jej Helena Parkhurstová (americká učitelka), spolupracovala s Montessoriovou
Dílo: Výchova podle Dantovského plánu (spis)
Studium bylo zal. na samoučení podle vlastního programu. Zavedla odborné pracovny a odporné učitele pro kadý předmět a zrušila rozvrh hodin
Kadý ák dostal program práce na jeden měsíc, pro kadý předmět zvláš. â ák pracoval samostatně, vlastním tempem, začal libovolným předmětem
Žák přecházel z jedné učebny do druhé âbyl tam učitel, který mu radil, poskytl vhodnou literaturu, odpovídal na dotazy, opravil písemné práce
Zrušili klasické třídy, nezrušily se však osnovy â učební látka byla předem stanovena â áci nepropadali, jeli svým tempem â málo kontaktů se spoluáky
Plán byl vyzkoušen v Praze-Michli
Za hlavní principy daltonského plánu se povaují:
- svoboda
- odpovědnost
- samočinnost
- spolupráce
WINNETSKÁ SOUSTAVA
Inspirovala se daltonským plánem + skupinová práce áků
Tvůrcem je Carleton Wolsey Washburne (učitelem a školním inspektorem)
Individuální učební plán byl sestaven na dva roky
Učební látka byla rozdělena na dvě části,
nutné zákl. učivo si měl kadý osvojit svým tempem ,zůstávali pohromadě ve třídě
praktické úkoly, které řešili spolu ve skupině, do skupiny byli áci zařazeni podle zájmů a schopností. Kadý den byla volná hodina â doháněli učivo, které nestihli. Učivo bylo v osnovách a speciálních učebnicích.
MODERNÍ ŠKOLA CÉSTINA FREINETA
Freinet byl významným francouzským pedagogem
Snail se zlepšit ivot chudých vesnických lidí zvýšením jejich vzdělání. Hledal a ověřoval nové vyučovací metody a postupy
Pracoval jako učitel na venkovské škole â budoval svoji moderní školu
Škola byla zaloena na pracovní aktivitě, radosti, koopraci a tvorbě společenství.
Dílo: Pracovní výchova
Francouzská moderní škola
Činnost dětí stimuloval školní tiskárnou. Žáci si sami připravovali a tiskli texty z nich vytvářeli tzv. „knihu ivota“ dané školy.
Místo učebnic vyuíval školní kartotéku, knihovnu, školní slovník, časopisy a audiovizuální techniku
„Práce musí uspokojovat přirozené potřeby áků“
Důleitá je mravní výchova a kázeň â kázeň má vyplynout z reimu, dobré organizace práce
Škola je pokračováním rodiny â spolupracují spolu
Učitelé spolu spolupracují, vyměňují si zkušenosti
Freinet navazoval spolupráci se zahraničím â organizátorem mezinárodních kongresů â byly zde projednávány nové metody školní práce
JENSKÝ PLÁN
Tvůrce je Peter Petersen (studovat filozofii, psychologii a historii â středoškolský učitel, profesor Pdg.)
Byl ovlivněný Rousseauem. Pestalozzim a Fröblem.
Díla: Vnitřní reforma školy a nová výchova
Jenský plán svobodné všeobecné národní školy
Deset let školní pospolitosti (soubor zkušeností Pdg. činnosti)
Učitel je pozorovatelem, studuje kadé dítě, podporuje jeho rozvoj
Svobodné sdruování áků â tzv. školní pospolitost â má velkou socializační funkci
- převauje zde sociální vůle nad vůlí individuální
Deset školních let rozdělil do 4 věkových skupin (6-8 let, 9-11 let, 12 a 13 let, 14 a 15 let)
Kadá skupina má vypracovaný týdenní plán učiva, ale výuka NENÍ ve vyučovacích předmětech, ale â kurzy povinné a volitelné
Neklasifikuje se známkami â vypracovány charakteristiky áků
Důraz je kladen na pracovní charakter školy
Učitel organizuje činnost áků, podněcuje ji, pomáhá, ale nikdy netlumí aktivitu áka