DETAIL: Psychologie Osobnosti
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podobnosti a odlišnosti mezi lidmi
osobnost
souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů apod., které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka, zaměřeného na realizaci ivotních cílů a rozvinutí svých potencialit
formuje se během individuálního ontogenetického vývoje
jako ústřední téma vyrovnávání se člověka s jeho okolím a se sebou samým
je kvalitou lidského ivota, která má centrální hodnotu společenskou (veřejnou) i individuální
TEORIE OSOBNOSTI
SIGMUND FREUD (1856 - 1939)
zakladatel psychoanalýzy a autor teorie osobnosti
řeší problém, zda se stačí zabývat pouze vědomím a zda neexistují i další pochody - nevědomí; zjistil vztah mezi minulou zkušeností a současnými problémy, tím upozornil na vliv nevědomí na chování
rozhodujícím činitelem psychického vývoje jsou pudy:
pud ivota (Eros) - erotická sexuální energie, souhrn ivota-záchovných mechanizmů obsahujících především sexuální pud; libido = slast, v psychoanalýze je to označení pro projevy pohlavního pudu, obsahující základní pudovou energii vyvěrající z podvědomí a zaměřenou na dosahování slasti; pohlavní pud je základem sexuality, sociálního a tvůrčího snaení člověka
pud smrti (Thanatos) - popírání a odmítání slasti
vývoj sexuality dle zón v určitém věku:
fáze orální (0-1 rok): ústa jsou prostředek k seznámení se světem, cucání palce - uspokojování bez cizí pomoci, kouření - následek nedostatečného kojení
fáze anální (2-3 roky): zdrojem uspokojení anální oblast - vylučování
fáze falická (3-6 let): zájem se přenáší na genitálie
Oidipův komplex - podvědomý erotický vztah syna k matce spojený se strachem z trestu, otec je pociován jako sexuální soupeř, syn se jej snaí odstranit a zastat jeho funkci
Elektřin komplex - enská forma Oidipova komplexu, tedy podvědomý erotický vztah dcery k otci
fáze latentní (vstup do školy)
fáze genitální (dospívání)
rozdělil osobnost na 3 části:
Ono (Id) - vnitřní stránka (intro)
Já (Ego) - hlavní část osobnosti (to, co projevujeme)
Nadjá (Superego) - veškeré vnější prostředí, které má na nás vliv (extro)
Superego ovlivňuje Id (má na něj negativní dopad), Id ovlivňuje Ego.
provedl analýzu snů - na základě snů je moné částečně nahlédnout do nevědomí
CARL GUSTAV JUNG (1875 - 1961)
představitel analytické psychologie
teoretičtější pojetí osobnosti ne Freud, nepokládal pohlavní pud za rozhodující
určující slokou psychiky tzv. archetypy - předobrazy společného kolektivního nevědomí lidstva, ze kterých se zrodila naše kultura
osobnost tvořena vědomím (vědomá část naší osobnosti), nevědomím (nevědomá část naší osobnosti, ovlivňuje vědomí) a předvědomím (oblast psychiky, její obsahy nejsou aktuálně ve vědomí, ale lze je vyvolat hypnózou)
Marxistické pojetí osobnosti
blízké Freudovi: dělí osobnost na Id, Ego a Superego, ale tvrdí, e na Superego má větší vliv naše Ego a na nás má větší vliv Superego ne Ego
ALFRED ADLER (1870 - 1937)
představitel individuální psychologie
kritik Freuda - polemika, zda se vše točí jen kolem agresivního a sexuálního pudu; domněnka, e nejdůleitějším motivačním faktorem je seberealizace - pozitivní motivační faktor
do psychologie zavedl pojem „komplex méněcennosti“
STRUKTURA OSOBNOSTI
tvořena uspořádáním psychických vlastností a rysů člověka, můe se měnit v průběhu ivota
tvoří ji - schopnosti
temperament
rysy
charakter
Psychické vlastnosti - relativně trvalé charakteristiky jedince, kterými se vyznačuje a které ovlivňují chování, proívání či myšlení; na jejich základě můeme předvídat, jak se asi člověk zachová, jak bude jednat apod. (např. intelektová schopnost, temperament)
Rysy osobnosti - psychické vlastnosti člověka projevující se v jeho chování a jednání; příznačné pro určitého jedince, odlišují ho od ostatních (např. drunost - uzavřenost, dominance - submisivita, svědomitost - nezodpovědnost, sebedůvěra - sebepodceňování)
Typ osobnosti - vyjadřuje souhrn vlastností a rysů osobnosti, vyjadřuje tak podstatnou charakteristiku osobnosti
PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI
TEMPERAMENT
z lat. temperamentum = poměr
soubor vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého proívání a chování osobnosti (mohou se ale kultivovat, zjemňovat); projevuje se zejm. způsobem reagování člověka a tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají
Hippokratova typologie
nejznámější a nejstarší, pochází z antického světa, dodnes vyuívaná a uznávaná
existují čtyři typy osobnosti podle tekutin, které převládají:
sangvinik (krev)
silný, pohyblivý, vyrovnaný
optimismus, sdílnost, otevřenost, drunost, citová vřelost, aktivita, podnikavost, přizpůsobivost
povrchnost, mělké city, přílišná sdílnost, snadná ovlivnitelnost, nedůslednost,
cholerik (luč)
silný, nevyrovnaný, citově nevyrovnaný směrem k hněvu a agresivitě
sebevědomí, vášnivost, samostatnost, otevřenost, sdílnost, pečlivost, vůdcovství
výbušnost, impulsivnost, nesnášenlivost, nesmiřitelnost, panovačnost, fanatismus, netrpělivost, urálivost, neukázněnost, narcismus
flegmatik (sliz)
silný, vyrovnaný, citově vyrovnaný, nepohyblivý
dobromyslnost, snášenlivost, samostatnost, rezervovanost v mezilidských vztazích ale se schopností vytvořit silné citové vztahy, trpělivost, rozvánost, vytrvalost, přemýšlivost, konzervativnost
citový chlad, uzavřenost, nespolečenskost, nepřizpůsobivost, váhavost, pomalost, pasivita a lenost
melancholik (černá luč)
slabý, nevyrovnaný, citově nevyrovnaný směrem k úzkosti, strachu a ústupnosti
oddanost, věrnost, velkorysost, hlubokomyslnost, svědomitost, spolehlivost, ústupnost, odpovědnost
přecitlivělost, pesimismus, zasmušilost, uzavřenost, samotářství, plachost, roztritost, bázlivost, vztahovačnost
SCHOPNOSTI
vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti; vyvíjejí se na základě vrozených anatomicky-fyziologických dispozic člověka = vlohy
Obecné schopnosti:
vjemové (senzorické)
intelektuální (rozumové, myšlenkové)
psychomotorické (koordinace pohybů)
Specifické schopnosti:
např. hudební, herecké, matematické apod.
Stupně schopností:
nadání - souhrn nadprůměrně vyvinutých schopností potřebných pro vykonávání určité činnosti; nemusí být v osobnosti objeveno
talent - nadprůměrné nadání
genialita - mimořádně rozvinutý talent, umoňuje vytvářet vrcholná díla
Intelekt - schopnost myšlení, racionálního poznání, schopnost tvořit správně myšlenky
Inteligence
rozsah určitých poznávacích schopností, které umoňují správně myslet, reagovat, řešit problémy
fluidní (vrozená, nevyvíjí se), krystalická (zaloená na zkušenostech, učení)
zjišuje se pomocí inteligenčních testů, vyjádřena pomocí inteligenčního kvocientu
A.Binet - francouzský psycholog - byl v tomto období pověřen vládou, aby vytvořil zkoušku dovolující vydělit ve školách děti, které nestačí na běnou výuku. Binet pracoval na tomto úkolu 7 let, aby v roce 1905 zveřejnil jeho výsledek - první inteligenční test
mentální věk (MV)
IQ = ------------------------------ X 100
chronologický věk (CHV)
chronologický věk = kolik člověku je let
mentální věk = kolik vyjde člověku věk v zadaném IQ testu
(IQ 80 - hranice defektu, IQ 100 - průměr, IQ 120 a více - nadprůměr)
Gaussova křivka
Tvořivost (kreativita) - soubor schopností, které umoňují tvůrčí činnost
CHARAKTER
Vlastnosti které souvisí s morálkou jedince
Zvnitřňování , interizace - přijímání postojů z okolí za své
Stadia - první - mravní přizpůsobování se za vidinou trestu či odměny
-- druhé - vznik superega
-- třetí - mravní poadavek se přetvořil v novou přirozenost
-- čtvrté - uplatňování mravního poadavku vůči okolí = exteriorizace mravního principu
= emoční inteligence - znalost vlastních emocí, zvládání emocí, schopnost sebe motivovat, schopnost vnímat emoce druhých, schopnost dobrých mezilidských vztahů
svědomí - systém morální kontroly a autoregulace; „vnitřní hlas“, říká, co je správné a co ne âuspokojení/ výčitky svědomí
TYPOLOGIE OSOBNOSTI
snaha zařadit jednotlivé charakteristiky osob do tzv. typů a typologií osobnosti = konkrétní seskupení vlastností, které jsou dány určité skupině lidí
Konstituční typologie
tvrdí, e stavba těla je určujícím faktorem psychických vlastností
dr. KRETSCHMER (19. - 20. st.)
rakouský psychiatr, zkoumal závislost mezi duševními chorobami a stavbou těla, typologie zaloena na zkoumání psychicky nemocných
Astenický typ
schyziotymní stavba těla, protáhlá postava, dlouhé končetiny, slabé svaly, nízký hrudník
drádivý, neprojevuje se navenek, horlivý, citově chladný, hněvivý, vznětlivý a k zlosti, váný, důsledný, úzkostlivý
náchylnost ke schizofrenii
Pyknický typ
střední postava, rozměrná lebka, objemný trup, krátké končetiny a často i krk, měkké svalstvo
společenskost, otevřenost, poitkářství (smyslové), těkopádnost, pomalost
cyklotymní typ - sklony k maniodepresivní psychóze (chorobné změny nálad)
Atletický typ
souměrný, dobře stavěný, vyvinuté svalstvo, pruný
vyrovnaný citově i psychicky, houevnatý, klidný a spolehlivý
bez převládající tendence náchylnosti k určité psychické chorobě
dr. SHELDON (19. - 20. st.)
zabýval se podobným dělením jako Kretschmer, byl jeho ákem. Je si vědom chyb Kretschmerovy typologie (musí být zkoumána na zdravých jedincích). Tělo zkoumal zezadu, zepředu i zboku. Uil tři typy osobností:
Endomorfní (obdoba pyknika) - uvolněný, druný, srdečný, extrovertní, náladově i citově vyrovnaný
Mezomorfní (obdoba atletika) - energický, sebevědomý, aktivní, extrovert, sklon k dominanci, omezená citlivost, chladnost
Ektomorfní (obdoba astenika) - uzavřený, samotářský, introvert, citově i emocionálně zdrenlivý
1
