DETAIL: Nádraží Ostrava Svinov


OBSAH

  1. Úvod……………………………………………………………………………………2

  2. Historický vývoj………………………………………………………………………..2

  3. Rekonstrukce nádraží...………………………………………………………………...3

  4. Vlastní hodnocení

    1. Kompozice………………………………………………………………………...5

    2. Funkce……………………………………………………………………………..6

    3. Vztah k městu……………………………………………………………………...6

    4. Vztah k zeleni……………………………………………………………………...7

    5. Detaily …………………………………………………………………………….7

  5. Závěr…………………………………………………………………………………...8

  6. Prameny………………………………………………………………………………..9

  7. Fotografická příloha…………………………………………………………………..10

  1. Úvod



Nádraží Ostrava - Svinov je využíváno až třiceti tisíci cestujícími denně, což z něj dělá nejfrekventovanější nádraží nejen v Ostravě, ale v celém Moravskoslezském kraji. V letech 2004 - 2006 bylo nádraží i s nejbližším okolím kompletně zrekonstruováno, čímž se stalo také v současnosti nejmodernějším nádražím v celé České republice. A právě tato rekonstrukce je hlavním tématem mojí seminární práce. Jejím cílem by mělo být zhodnocení rekonstrukce nádraží z hlediska architektonického a urbanistického.

  1. Historický vývoj

Původní výpravní budova nádraží ve Svinově byla postavena v roce 1845. O třicet let později byla symetricky rozšířena a v roce 1895 byla znovu přestavěna v neobarokním stylu a byla k ní přistavěna neobarokní patrová budova. Na počátku 20. století bylo nádraží s okolím propojeno tramvají Svinov - Ostrava a dvěma malodráhami (Svinov - Klimkovice, Svinov - Vřesina - Kyjovice). Tramvaje i malodráhy měly zastávku přímo v přednádražím prostoru a to až do 70. let, kdy byla vybudována nová komunikace Ostrava - Poruba, která byla vedena 11 metrů nad terénem. Po této komunikaci byla nově vedena tramvajová doprava a stávající dopravní spojení se Svinovem zaniklo. Tehdy se počítalo s propojením nádraží Ostrava - Svinov a Svinovských mostů s tramvajovými zastávkami takzvaným „Platem“. To mělo být, kromě jiného, vybaveno také pojízdnými chodníky, které by umožnily snáze překlenout třísetmetrovou vzdálenost od nádraží k MHD. Tento záměr však nebyl uskutečněn ani v 70. letech, ani v následujících pětiletkách.

Na budově nádraží docházelo k drobným opravám a úpravám, z nichž nejmarkantnější proběhly v 70. a 80. letech, kdy z ní byly v duchu doby odstraněny všechny historické architektonické prvky. Byly osekány římsy, bosáže a neobarokní okna s obloukovým nadpražím byla vyměněna za typová, zdvojená-kyvná.

K další přestavbě došlo až v souvislosti s budováním 2. železničního koridoru, kdy byly postaveny dva podchody na nástupiště a následně proběhla kompletní rekonstrukce nádraží a nejbližšího okolí.

  1. Rekonstrukce nádraží

Během rekonstrukce v letech 2002-2004 byla historické budově nádraží navrácena její neobarokní podoba a byla obnovena i štuková výzdoba v jejích halových prostorách. Vybouráním čtyř objektů v prostoru před nádražní budovou vznikl rozsáhlý přednádraží prostor, ve kterém byly vybudovány zastávky pro autobusy MHD (viz. obr. 14 str. 10), čímž se částečně obnovilo někdejší dopravní propojení nádraží s okolím.



Nejvýznamnějším počinem celé rekonstrukce je novostavba vstupní haly přistavěná před historickou budovu nádraží, ve které jsou pokladny a ČD centrum. Z ní jsou vstupy do čekáren a dalších provozních prostor v historické budově. Obvodový pl᚝ přístavby je skleněný s tenkými ocelobetonovými sloupy a tenkou plnou střechou. Zasklení je bezrámové, skla jsou upevněna ve spárách na předepnutých táhlech, jejichž trvalé předpětí udržují pružiny. Před novou vstupní halou jsou dvě nádrže s vodotrysky, které slouží zároveň jako přirozená klimatizace.

Další drobné přístavby, které slouží hlavně jako komunikace a zádveří objektu jsou rovněž skleněné, s ocelovou konstrukcí.

Skleněné je i krytí autobusových zastávek v prostoru před nádražím.

Kryté první nástupiště (viz. obr. 16 str. 11) může být využíváno jenom jako venkovní čekárna se stánky a předzahrádkou restaurace, nebo celý objekt v důsledku poddolování klesl téměř o metr a nástupiště se tak ocitlo hluboko pod úrovní kolejiště.

Součástí rekonstrukce byla ještě stavba informačního centra v blízkosti nádraží. Tato budova má atypický půdorys zakončený půlkruhovým schodištěm a fasádu z režného zdiva, čímž reaguje na bytovou výstavbu v blízkém okolí.


0x01 graphic


Cílem autora rekonstrukce, architekta Václava Filandra, bylo umožnit provoz nádraží vyhovující současným požadavkům a zároveň zachovat cennou historickou budovu. Transparentní přístavba se snaží historickou budovu minimálně zakrývat, ale zároveň se vůči ní efektivně vymezuje tvarem, konstrukcí i materiály, takže je na první pohled zřejmé, že jde o stavbu z úplně jiného období.


  1. Vlastní hodnocení

    1. Kompozice

Budova vstupní haly je symetrická podle stejné osy, jako historická budova nádraží (viz.
obr. 5, 6). Její fasáda zachovává stejnou symetrii a rytmus, ale kontrastně se vymezuje zejména volbou materiálu a moderně pojatým tvaroslovím. Průčelí historické budovy je při pohledu zepředu protnuto dvěma výraznými horizontálními liniemi, tvořenými střechou nového objektu (viz. obr. 7). První linie je v úrovni stropu 1. NP a druhá kopíruje římsu
stropu 2. NP.

Ostatní moderní prvky rekonstrukce mají prosklené stěny i stropy a neobarokní budovu zakrývají jenom minimálně.



0x01 graphic




    1. Funkce

Funkce je jednou ze slabších stránek celého nádražního komplexu. Hlavním nedostatkem je nepřehledná orientace a komplikovaný přístup na nástupiště (viz. obr. 8.). Vzhledem k tomu, že první nástupiště není využíváno pro odjezdy vlaků, je nutné vždy použít jeden ze dvou podchodů, poměrně vzdálených od čekárny a odbavovací haly. Přístup k oběma podchodům vede přes několik dveří a zčásti i exteriérem.

Naopak dobře, jasně a přímočaře je řešen odchod z nástupiš směrem od vlaků.


    1. Vztah k městu


Nádraží stojí v málo zastavěné lokalitě a s bezprostředním okolím nemá prakticky žádné bližší vztahy. Co se týče napojení nádraží na MHD, je zde velmi dobré propojení s autobusy, které mají kryté zastávky hned v přednádražím prostoru. Horší to je s tramvají, jejíž zastávka je vzdálena přes 300 metrů chůze po ne zrovna přívětivé stezce (viz. obr. 9). To komplikuje

přístup na tramvaj zejména starším lidem a lidem se zhoršenou pohyblivostí, kterým dělá problémy nejen vzdálenost, ale i příkré stoupání stezky. Nádraží, které je tak významným dopravním uzlem a zároveň chloubou naší moderní architektury, by si jistě zasloužilo důstojnější a pokud možno zastřešenou cestu k tramvajové dopravě. Ideálním řešením by ovšem bylo přivedení tramvajové dopravy až k nádražní budově.


    1. Vztah k zeleni

Můžeme-li vůbec mluvit o nějaké zeleni v blízkosti nádraží, pak jde jenom o nově vysazené stromky v květináčích na prvním nástupišti a na zelených pásech v prostoru před nádražím. Další vegetaci v okolí tvoří už jenom nahodile rostoucí břízy, akáty a křídlatky, dokreslující neutěšený ráz prostředí pod Svinovskými mosty. To ovšem není chybou autora rekonstrukce, který v návrhu řešil i celé okolí (viz. SITUACE v příloze)


    1. Detaily

Dominantními prvky interiéru odbavovací haly jsou mimořádně štíhlé ocelobetonové sloupy se zajímavě řešeným uložením, které je zároveň funkční i estetické. I konstrukce fasády má několik precizních, technických detailů tvořených pružinami a táhly.

V interiéru i exteriéru je řada zdařilých detailů, zejména prvků mobiliáře, které vhodně doplňují celý areál nádraží. Patří k nim dvě informační tabule, lampy, prodejní stánky u autobusových zastávek a některé lavičky a odpadkové koše (viz.obr. 23-33 str. 14-18)..

Za poněkud nepodařené detaily naopak považuji prodejní stánky na prvním nástupišti (viz. obr. 31 str. 18). Tvarem a materiály nijak nesouvisí ani s novostavbou, ani s původní budovou nádraží (i když se pokoušejí o jakýsi odkaz na baroko). Navíc stojí na nepoužívaném peróně a díky tomu ani jeden z nich neplní svou funkci.

Nepříliš vhodné jsou i typizované lavičky a odpadkové koše na nástupištích, které jsou stejné na všech větších nádražích Českých drah (viz.obr. 30 str. 17). Tím je potlačována individualita a výjimečnost stavby.

Prostředí nádraží pěkně dotváří fontány před odbavovací halou.

  1. Závěr

Nově zrekonstruované nádraží ve Svinově je nepochybně kvalitní ukázkou soužití historické
a moderní architektury. Z hlediska formy a konstrukce mu prakticky nelze nic vytknout, ovšem najdou se zde drobné funkční a provozní nedostatky. Prvním z nich je již zmíněná špatná orientace, která vyplynula zejména ze snahy zachovat symetrii hlavní budovy a z nevhodného umístění podchodů. Druhým nedostatkem je potom špatná dostupnost tramvajové dopravy. A tím třetím mínusem je náročnost údržby skleněných fasád a střech. Ovšem i přes tyto nedostatky můžeme svinovské nádraží zařadit mezi špičkové stavby naší soudobé architektury.


  1. Prameny

    1. Literatura

  1. FILANDR, Václav: Nádraží Ostrava-Svinov, In.: Archiweb.cz (www.archiweb.cz)

  2. Webové stránky Moravskoslezského kraje http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

  3. FILANDR, Václav: Revitalizace přednádraží, rekonstrukce a přístavba výpravní budovy žst. Ostrava - Svinov, In.: Web obce architektů

  4. AUTOR NEZNÁMÝ: 29. června 2006 začne veřejnosti plně sloužit nejmodernější nádraží v České republice - Ostrava Svinov, In.: Lupa.cz (www.lupa.cz)

  5. Webové stránky Českých drah a. s. (www.cd.cz)

  6. DANDA, Josef: Naše železniční nádraží, NADAS, Praha 1988

    1. Obrazová dokumentace

Obr.1.: foto autor; Novostavba nádražní haly

Obr.2.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Detail zasklení

Obr.3.: foto autor; Novostavba informačního centra

Obr.4.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Fontány

Obr.5.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Půdorys

Obr.6.: foto autor; Novostavba odbavovací haly

Obr.7.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Řez

Obr.8.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Půdorys

Obr.9.: foto autor; Přístupová cesta k tramvaji

Obr.10.: foto autor; Schodiště k tramvajové zastávce

Obr.11.: foto autor; Zeleň v přednádražím prostoru

Obr.12.: foto autor; Okolí pod Svinovskými mosty

Obr.13.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Nádraží v noci

Obr.14.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Autobusové zastávky

Obr.15.: foto autor; Prostor přednádraží

Obr.16.: foto autor; První nástupiště

Obr.17.: foto autor; Odbavovací hala

Obr.18.: foto autor; Informační centrum

Obr.19.: foto autor; První nástupiště

Obr.20.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Čekárna

Obr.21.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Nádraží

Obr.22.: Filandr Václav, Zdroj: Archiweb.cz (www.archiweb.cz); Prostor přednádraží

Obr.23.: foto autor; Detail konstrukce

Obr.24.: foto autor; Lavičky v čekárně

Obr.25.: foto autor; Venkovní dlažba

Obr.26.: foto autor; Informační tabule

Obr.27.: foto autor; Lampa

Obr.28.: foto autor; Prodejní stánek

Obr.29.: foto autor; Lavičky a odpadkový koš

Obr.30.: foto autor; Lavička a odpadkový koš

Obr.31.: foto autor; Prodejní stánky na prvním nástupišti

Obr.22.: foto autor; Detail neobarokního okna

Obr.33.: foto autor; Parkoviště

  1. Fotografická příloha


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic



0x01 graphic
0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic


0x01 graphic



0x01 graphic
0x01 graphic

MARTIN NEDVĚD VB 106 NÁDRAŽÍ OSTRAVA SVINOV

17

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 7

Obr. 6

Obr. 6

Obr. 6

Obr. 8

Obr. 9

Obr. 10

Obr. 9

Obr. 11

Obr. 12

Obr. 13

Obr. 14

Obr. 15

Obr. 16

Obr. 17

Obr. 18

Obr. 19

Obr. 20

Obr. 21

Obr. 22

Obr. 23

Obr. 24

Obr. 25

Obr. 27

Obr. 26

Obr. 28

Obr. 29

Obr. 30

Obr. 31

Obr. 33

Obr. 32

Zpět

 
logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 4. 2. 2023 Svátek má Jarmila
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Pla-Mobilem.cz