GYMNÁZIUM NAD KAVALÍRKOU
Název úlohy:
MILLIKANĹV POKUS |
vypracovala |
Martina Kaplanová |
|
třída |
6.B |
|
datum |
10.9.2007 |
|
počet listů |
2 |
|
hodnocení |
|
Roku 1897 ohromil svět fyzik Joseph John Thomson svým měřením poměru elektrického náboje a hmotnosti částic katodových paprsků . Roku 1900 pak J.Stoney tyto částice nazval elektrony. Nikdo a do roku 1913 však nebyl schopen změřit elementární elektrický náboj. Toto se podařilo a americkému fyzikovi Robertu Andrewsu Millikanovi. Za pomoci olejových kapiček, které nechal procházet mezi deskami kondenzátoru tuto konstantu zjistil. Díky tomu také roku 1923 získal Nobelovu cenu „za práci o elementárním náboji a o fotoelektrickém jevu“.
Millikanův přístroj
Princip Millikanova pokusu
Velikost náboje elektronu lze stanovit porovnáním sil,kterými působí elektrostatické a gravitační pole na malá nabitá tělíska. Konkrétně, mezi desky rovinného kondenzátoru jsou vstřikovány olejové kapičky a mikroskopem je měřena rychlost jejich vertikálního pohybu bez přítomnosti elektrického pole a za přítomnosti tohoto pole. Z porovnání těchto rychlostí lze náboj kapičky snadno stanovit. Bylo ukázáno, e je celistvým násobkem jisté hodnoty (tzv. elementárního náboje e = 1.6021892*10-19 C), je odpovídá náboji elektronu.
Aparatura k provedení experimentu
Robert Andrews Millikan (22. března 1868 - 19. prosince 1953) byl americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje a fotoelektrického jevu. Millikan vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě, kde také získal doktorát. V letech 1910 - 1921 byl profesorem na univerzitě v Chicagu a v roce 1921 se stal ředitelem fyzikální laboratoře v Pasadeně.
ZDROJE:
+ kamera připojená k dataprojektoru
kondenzátor se dvěma deskami
stopky
voltmetr
mikroskop
vstřikovač oleje
zdroj