Majetek podniku
= prostředky, které podnik vlastní a využívá je pro zajištění své činnosti
Členění majetku podniku
1) Dlouhodobý majetek (použitelnost delší než 1 rok)
2) Krátkodobý (oběžný) majetek (použitelnost kratší než 1 rok)
Dlouhodobý majetek podniku:
Hmotný
Nemovitosti – pozemky, budovy, stavby, trvalé porosty – bez ohledu na jejich pořizovací cenu
Movité věci – (doba použitelnosti větší než 1 rok) stroje, zařízení, dopravní prostředky, inventář. Povinně zařazujeme do DHM movité věci, které mají pořizovací hodnotu větší než 40 000 Kč.
Dospělá zvířata
Nehmotný
Složky majetku, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok. Např. Software, licence, výsledky výzkumně-vývojové činnosti, ocenitelná práva v ocenění stanoveném účetní jednotkou. Povinně musí účetní jednotky do tohoto majetku zařadit nehmotný majetek s cenou vyšší než 60 000 Kč.
Finanční
Dlouhodobé (investiční) cenné papíry, nemovitosti, umělecká díla, která podnik vlastní za účelem obchodování s nimi nebo k uložení volných peněžních prostředků do majetku, pronajímané podniky jako celek včetně vybavení.
Krátkodobý (oběžný) majetek podniku:
Zásoby
Pořizovací cena za jednotku zásob je nižší než 40 000 Kč a doba životnosti je kratší než 1 rok.
Skladovaný materiál – základní materiál, pomocné látky, provozovací látky, obaly, náhradní díly, movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na pořizovací cenu a drobný dlouhodobý majetek
Zásoby vlastní výroby – výrobky, nedokončená výroba, polotovary a zvířata
Zboží
Finanční majetek
Peníze v hotovosti, které má účetní jednotka uloženy v pokladně a jsou určeny pro hotovostní platby a příjmy
Peníze na bankovním účtu, které má podnik uloženy v peněžních ústavech. Slouží pro bezhotovostní úhrady a příjmy. Nejpoužívanější bankovní účet se nazývá běžný účet.
Krátkodobé cenné papíry, které má podnik v držení do 1 roku (se splatností do 1 roku). Jsou to například akcie obchodovatelné na burze, přijaté směnky.
Pohledávky
Pohledávky představují dosud nezaplacené faktury za naše výrobky, zboží a služby prodané odběrateli. Vznikají z časového odstupu mezi vystavením faktury odběrateli za dodané výrobky a zaplacením této faktury.
Aktiva
Majetek uspořádaný podle jeho složení (jaký majetek máme) se souhrnně nazývá v účetnictví aktiva. Jsou to tedy stroje, budovy, materiál, peníze, pohledávky, zboží. Každou jednotlivou složku majetku pak označujeme aktivum
Pasiva
Celkovou částku majetku uspořádanou podle zdrojů krytí souhrnně označujeme jako pasiva, každý jednotlivý zdroj nazýváme pasivum. Jsou to např. úvěry, základní kapitál, fondy, zisk dodavatelé a podobně. Součty všech aktiv a pasiv vyjádřené v penězích se rovnají. Musí se rovnat proto, že jde o tentýž majetek, na který se díváme dvojím pohledem. Z pohledu složek majetku a z pohledu zdrojů financování tohoto majetku.
Rozvaha
Zákon o účetnictví ukládá podnikatelským subjektům, aby prokazovaly stav svého majetku, kapitálu a závazků v přehledné tabulce – rozvaze.
Rozvaha je jeden z nejdůležitějších účetních výkazů, který má předepsanou formu, a musí jej sestavovat všechny subjekty, které vedou účetnictví, tzn. i rozpočtové a příspěvkové organizace, banky, pojišťovny, společenské organizace a církve.
Rozvahu můžeme definovat jako přehledné sestavení majetku podniku – aktiv a zdrojů jeho krytí – pasiv, k určitému dni. Tento den se nazývá rozvahový den.
Aktiva i pasiva jsou v rozvaze uvedena v peněžním vyjádření. Výše aktiv nebo pasiv v peněžním vyjádření se nazývá rozvahový stav.
Každé aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním označením a peněžní částkou se nazývá rozvahová položka.
Účetní jednotky sestavují rozvahu zejména na konci účetního období. Jedná se o řádnou rozvahu.
Během roku může dojít k sestavení rozvahy z různých mimořádných důvodů, např. při založení podniku (zahajovací rozvaha), při zániku podniku, sloučení podniku s jiným (slučovací rozvaha), rozsáhlé škodě na majetku apod. Jedná se o mimořádné rozvahy.
Časové období mezi dvěma rozvahami nazýváme účetním obdobím:
- Účetním obdobím rozumíme po sobě jsoucích 12 měsíců. Může to být kalendářní rok, nebo hospodářský rok, který začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna (např. od 1. dubna do 31. března následujícího roku). Subjekty, které chtějí používat hospodářský rok, musí mít svolní finančního úřadu nebo ministerstva financí.
Účetní výkaz, který obsahuje majetek a zdroje majetku v ocenění k určitému dni
Aktiva i pasiva jsou systematicky uspořádána
- Aktiva jsou uspořádána podle likvidity
- Pasiva jsou uspořádána podle zdrojů a jako první vlastní zdroje a následně cizí zdroje
- Likvidita = schopnost majetku přeměny na peníze (nejlepší likviditu mají peníze, nejhorší dlouhodobý majetek)
Význam rozvahy
1) Rozvaha je součástí účetní závěrky a musí se sestavovat povinně ze zákona
2) Sleduje stav majetku a jeho zdrojů (pouze) k jednomu dni – můžeme určit strukturu a objem zdrojů a majetku
3) Slouží jako poklad pro finanční analýzu
4) Z rozvahy je možné vypočítat výsledek hospodaření (HV)
Formy rozvahy
a) Školní
b) V praxi
Př. Školní rozvaha
A (Aktiva) P (Pasiva)
DA (Dlouhodobý majetek)
- DNM
- DHM
- DFM
OA (Oběžný / krátkodobý) majetek
- Zásoby
- Pohledávky
- KFM Vlastní zdroje
- ZK (Základní kapitál)
- F (Fondy)
- HV (Výsledek hospodaření)
Cizí zdroje
- Dlouhodobé
- Krátkodobé
-----------------------------------------------------------
Součet AKTIVA Součet PASIVA
Bilanční rovnice
A = P
A = VZ + CZ
HV = A – ostatní pasiva
Typické změny v rozvaze
Účetní případy → Hospodářské operace, které jsou zachyceny na dokladech.
A P
1. typ + +
2. typ - -
3. typ + / - --------------------
4. typ ---------------------- + / -
Účet, jeho podstata, funkce, forma
Účet – základní třídicí znak účetnictví
→ Slouží k oddělenému zachycení stavu a pohybu:
majetku
zdroje majetku
nákladů
výnosů
výsledku hospodaření
Podoba účtu ve škole:
MD (má dáti) D (Dal)
Strana dlužná
Strana debetní
Na vrub Strana věřitelská
Strana kreditní
Ve prospěch
Části účtů
Název
- Číselná podoba (211)
- Slovní označení (pokladna)
Př. 211 Pokladna
331 Zaměstnanci
2 strany
Počáteční stav (PS)
Obraty – přírůstky (+) a úbytky (-)
Konečný stav (KS)
Druhy účtů
a) Rozvahové – vznikly rozepsáním rozvahy
1) Rozvahové aktivní – rozepsáním aktiv
2) Rozvahové pasivní – rozepsáním pasiv
b) Výsledkové
1) Nákladové
2) Výnosové
c) Závěrkové
- Otevírají
- Uzavírají
d) Podrozvahové
e) Analytické
Rozvahové účty
z rozvahy (rozepsáním rozvahových položek)
sledují stav a pohyb majetku a zdrojů majetku
některé mohou mít počáteční stav (ty, pro které najdeme náplň v počáteční rozvaze)
rozvahové účty aktivní a pasivní
účet 701 – používá se pro otevření RÚA
účet 702 – používá se pro uzavření RÚP
Výsledkové účty
počítá se z nich výsledek hospodaření
zachycují pohyb nákladů a výnosů
3 změny, které mohou nastat
- A+ = výnosy
- A- = náklady
- P+ = náklady
Podrozvahové účty
Na podrozvahové účty pouze jednostranný zápis
Bez podvojnosti a souvztažnosti
Zachycuje se majetek (firma ho používá, ale nepatří jí)
- Auto na leasing, pronajatý pozemek, …
- Přísně zúčtované tiskopisy, př. vysvědčení
Na podrozvahových účtech se sledují zejména:
- Věci, které firmě nepatří, ale používá je
- Např. najatý majetek; zásoby přijaté ke zpracování; materiál specifického použití
Rozvahový účet aktivní
MD 021 Stavby D
PS
+
KS
-
Rozvahový účet Pasivní
MD 331 Zaměstnanci D
-
PS
+
KS
Nákladové účty
MD 501 Spotřeba materiálu D
+
KS
(-)
Výnosové účty
MD 602 Tržby za služby D
(-)
+
KS
Účty aktiv
Počáteční stav aktivního účtu zapisujeme na levou stranu, tj. stranu Má dáti, protože aktivum je v rozvaze také na levé straně.
Přírůstky zaznamenáváme na stranu Dal.
Konečný stav je na stejné straně jako počáteční stav, na straně Má dáti.
Účty pasiv
Počáteční stav zapisujeme na stranu Dal, protože i v rozvaze jsou zdroje krytí majetku na straně pravé.
Přírůstky zaznamenáváme na stranu Dal.
Úbytky na stranu Má dáti.
Konečný stav je na stejné straně jako stav počáteční, na straně dal.
Obraty a zůstatky na účtech
Během účetního období účtujeme peněžní částky na stanu MD nebo D účtů. Součet těchto peněžních částek, které jsme účtovali během účetního období bez PS, nazýváme obrat. Součty částek na straně MD představují obrat strany MD, součet částek na straně D je obratem strany D.
Koncem účetního období vypočítáváme konečné zůstatky (KS) na účtech.
KS aktivního účtu = počáteční stav + obrat strany MD – obrat strany D.
Ks pasivního účtu = Počáteční stav + obrat strany MD – obrat strany D.
Podvojná soustava účetnictví
Účty, na kterých zapisujeme účetní případ na straně MD a D, označujeme jako účty souvztažné, a zápisy na nich jako souvztažné zápisy. Na těchto účtech uplatňujeme metodu podvojného zápisu.
V účetnictví provádíme:
Jednoduché účetní zápisy – účetní případ zapíšeme na jednom účtu na straně MD a na jednom účtu na straně D.
Složený účetní zápis – na jednom účtu na stranu D a na dvou a více účtech na stranu MD nebo naopak.
|