Dějepis

PROTEKTORÁT ČECHY MORAVA A ŽIVOT V OKUPACI

Typ

Referáty

Počet stažení

254

Doporučit

Zaslat na email

Stáhni

Vložil	Petra Bracháčková
Vloženo	14.2.2006
Počet stran	2
Velikost	6 KB
Typ souboru	Jednoduchý text

Protektorát Čechy Morava

Dne 16. března 1939 vydal Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Formálně stáli v čele protektorátní správy s označením státní prezident Emil Hácha a protektorátní česká vláda. skutečnou mocí v Čechách a na Moravě pověřil Hitler Konstantina von Neuratha jako říšského protektora a Karla Hermanna Franka jako státního tajemníka.
Obyvatelstvo Čech a Moravy německou okupaci nepřijalo a záhy proti ní zahájilo odboj. Hned v březnu 1939 začaly rozvíjet činnost tři tajné organizace, a to Politické ústředí, Petiční výbor "Věrni zůstaneme" a Obrana národa. Počátkem roku 1940 se tyto organizace spojily v Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). Tyto organizace záměrně poškozovaly německé hospodářství a zajišťovaly údaje o německé armádě a o situaci v protektorátu. Tyto informace pak rádiem sdělovaly československé vládě, která se vytvořila ještě v roce 1939 z českých a slovenských emigrantů v Londýně.
Domácí odboj proti okupantům v Čechách a na Moravě hledal naději pro český národ v porážce Německa ve válce. Druhá světová válka vypukla 1. září 1939 tím, že Německo zaútočilo na Polsko. Boje trvaly šest týdnů a Polsko bylo poraženo. Sovětský svaz se souhlasem Německa obsadil ještě v průběhu války východní část Polska. V listopadu 1939 sovětská armáda zaútočila na Finsko, které v březnu 1940 kapitulovalo. K přepadení Polska již nemohly Francie s Velkou Británií mlčet a vypověděly Německu válku.
Heydrichovi se podařilo během několika málo měsíců téměř zcela zlikvidovat tajné české protiněmecké organizace. V jeho plánu bylo část českého obyvatelstva násilím poněmčit a ostatní vystěhovat do nově dobytých území na Východě.
Když parašutisté, Slovák Jozef Gabčík a Čech Jan Kubiš, vysláni z Londýna, provedli 27. května 1942 na Heydricha úspěšný atentát, rozhořela se nová vlna německého násilí vůči obyvatelstvu Čech a Moravy. Bylo popraveno několik set vlastenců, mezi nimi např. spisovatel Vladislav Vančura, a byly vyhlazeny obce Lidice u Kladna a Ležáky u Pardubic.

Život v okupaci

Celá okupace a válka vykolejila dosavadní život milionů českých lidí. Včerejší plnoprávní občané demokratické Československé republiky se náhle ocitli v druhořadém postavení ve vlastní zemi. Navíc se tomuto postavení nemohli bránit, nesměli bojovat za svoji svobodu, byť by to byl boj předem ztracený. Museli si zvyknout ne realitu nacistického režimu, byť částečně změkčovaného protektorátní autonomií, na hrozbu gestapa a perzekuce, na přetvářky, jinotaje i šeptanou propagandu, na udavačství, kolaboraci i cenzuru. Museli se smířit s výsadním postavením němčiny v úřadech, na školách a ve veřejném životě. Postupně se vyrovnávali i s nárazy krutých skutečností, prožívali dny plné strachu a úzkosti. Stále více protektorátních občanů mizelo v německých věznicích a koncentračních táborech, kde mnozí z nich podezřele brzy umírali a jejich rodinám přicházela toliko úmrtní oznámení. Celé ročníky mládeže byly od roku 1942 nasazovány na práci do Německa, v tvrdých podmínkách a v ohrožení života.
Vedle perzekuce a represálií ze strany okupantů zasahovala do každodenního života sama válka. Záhy po jejím propuknutí, v říjnu 1939, byl zaveden přídělový systém na potraviny a další spotřební zboží. V dalších letech byly příděly postupně omezovány, v důsledku čehož se výrazně snižovala životní úroveň velké části obyvatelstva, zejména ve městech, a začal kvést černý obchod (šmelina). Nedostatek pohonných hmot se projevil omezováním automobilové dopravy, zvláště osobní. V důsledku protileteckého zatemnění se i česká města a vesnice nořily večer co večer do úplné tmy, což působilo hlavně zpočátku na psychiku obyvatelstva a vzhledem k situaci národa vyvolávalo i jisté symbolické asociace. České země ležely až do konce války v hlubokém zázemí front, jejichž města, především pak průmyslová centra, byla potenciálním cílem britských a posléze i amerických náletů. Součástí každodenní životní reality městského obyvatelstva se tak staly služby v Civilní protiletecké obraně, poplachy a útěky do sklepních úkrytů a přirozeně také napětí a strach z náletů. Paradoxní při tom bylo, že české obyvatelstvo utiskované Němci a radující se z každého úspěchu jejich válečných soupeřů ohrožovali ze vzduchu jejich vlastní spojenci.
Vůli k odboji proti okupantům živila válka ve značné části národa. Zúčastnili se jej lidé nejrůznějších sociálních i věkových skupin, nejrůznějších politických názorů i povahových vlastností. Do odboje se dostávali různými cestami a za rozdílných okolností, někteří dokonce souhrou náhod. Přesto byla tato lidská směsice schopna spojit se ke spolupráci a společnému odporu proti okupantům. Jejich představy, záměry i osobní lidské kvality pak procházely tvrdou zkouškou ilegální činnosti. Ona léta měla ale také svou charakteristickou každodennost, jež ostatně i vytvářela určité zázemí odboje. Většina českých odbojářů nežila totiž v ilegalitě a vedle své odbojové činnosti vykonávala dál své zaměstnání a žila u svých rodin. I ve stínu perzekuce, totálního nasazení a náletů žili lidé každodenními starostmi. Sháněli potraviny, chodili do zaměstnání a do školy, ale i do divadel, biografů, na koncerty a výstavy. Prožívali si své osobní krize, rodinné problémy, drobné radosti i milostná vzplanutí. Více než kdy dříve se ovšem uzavírali do sebe. Nacházeli nový vztah ke svým blízkým, k domovu, k tradicím. Objevovali hodnotu a krásu ve věcech či vztazích doposud zdánlivě obyčejných. Tuto tendenci vyjádřil již na podzim 1939 E.Bass v jednom ze svých fejetonistických rozjímání:
„Krásný je ten podzim, dny zalité sluncem, večery prohřáté i noc za nocí vlahá pod září ubývajícího měsíce. Ale tentokrát vznikla ještě jiná krása věku našemu zcela neznámá: Lidská sídla ponořená po západu slunce v soumrak a šero bez umělého osvětlení…“
Těžká okupační doba se odrážela výrazně také v příznačné duchovní atmosféře, prodchnuté iracionálními i mystickými prvky, návraty do minulosti, obratem k náboženství a filozofii a zvýšeným zájmem o spiritismus a okultní nauky. Na druhé straně se po celou dobu války nepodařilo umlčet český lidový humor a satiru, beroucí si na mušku především okupanty a jejich přisluhovače a často se prolínající se soudobým bájeslovím, jež mimo jiné zrodilo postavu záhadného Péráka, muže, pohybujícího se pomocí silných pér na nohou a stále unikajícího nacistické policii.

Přihlášení

Registrace

Vzhledy:

Sobota 16. 8. 2025 Svátek má Jáchym

Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz Prodávej s Plať-Mobilem.cz



Odesílatel:
Příjemce:
Předmět:
Text zprávy:	Posílám ti odkaz na zajímavý studijní materiál s názvem: Protektorát Čechy Morava a ľivot v okupaci Najdeš jej na adrese https://studentka.sms.cz/referat/protektorat-cechy-morava-a-zivot-v-okupaci