ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI

Typ Referáty
Počet stažení 309
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 19.3.2006
Počet stran 12
Velikost 31 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Řecké báje a pověsti

Prometheus

Prométheus byl potomkem posledních Titanů a cítil se na zemi velmi osaměle.Proto
stvořil z hlíny první lidi a bohyně Athéna jim vdechla do neživého těla
ducha.Prométheus je učil všemu, co znal, odhalil lidem umění a lidé se všemu
horlivě učili.Jediné, na co zapomněl bylo, jak správně uctívat bohy.Diovi
se to přirozeně nelíbilo, a tak rozkázal, aby lidem řekl, že mají něco
obětovat.Prométheus přislíbil, ale Zeus si měl vybrat mezi kostmi
obalenými v tuku a masem zabaleným v kůži, co budou lide obětovat.Zeus
zvolil tuk s kostmi.Prométheova smělost ho však velice rozhněvala, a tak
vzal lidem oheň.Prométheus ani teď nenechal lidi na pospas a z Diova chrámu
jim oheň přinesl.Zeus tedy rozkázal bohům, aby stvořili krásnou dívku
Pandoru.Dal ji do rukou zlatou schranku a poslal ji za Prometheovym bratrem. Ten
ji vrele prijel a pozadal ji, aby odklopila viko. Vtom vyletly vsechny
nemoci, strasti a bida. Zlost zacala zuzovat cely svet a Diuv hnev padl na
Promethea. Nechal ho prikovat na skalu, kam denne prileta orel,
ktery mu rve jatra z tela. Po dlouhem trapeni ho konecne osvobodil Herakles,
ale Prometheus musi naveky nosit prsten s kamenem z one skaly, a tak je
stale k tomu mistu pripoutan.

Potopa

Jednoho dne se k Diovi donesla zprava, ze na zemi jsou lide zli a kruti,
a tak se Zeus rozhodl presvedcit se sam. Byl uplne ohromem, a proto seslal
na zem potopu, ktera mela smyt vse zle. Lide se snazili zachranit vsemi
moznymi zpusoby ale marne. Zbyl pouze Prometheuv syn Deukalión se svou
manzelkou pyrrhou. Zeus konecne odvolal potopu, protoze to byli lide
spravedlivi a dobri. prosili bohyni Themis, aby jim pomohla v jejich
osamelosti a brzy se dockali pomoci. Poradila jim, aby sesbirali kameny a
hazeli je za sebe. Ucinili tak, jak rekla a brzy byl svet plny
houzevnatych a spravedlivych lidi.

Faethón

Faethon byl syn Helia a tuze ho trapilo, ze mu nikdo neveri jeho puvod.
Proto si u matky vyprosil, aby smel navstivit sveho otce. Vydal se na
dlouhou cestu a konecne dorazil k chramu boha Helia. Povedel otci, co ho
rmouti a dojaty Helius mu rekl, ze splni vse, co jen si bude prat.
Pral si, aby aleapon jeden den mohl jet po obloze v jeho nadhernem voze.
Helius by nejradeji odvolal slib, ale nemohl. Buh daval Faethonovi spoustu
rad, ale ten uz byl prilis nedockavy, nez aby poslouchal. Nasedl do
vozu a uz se ritil oblohou. Byl vsak prilis slaby a oteze se mu vysmekli z rukou.
Vuz se nebezpecne priblizil k zemi a spaluje vse, co mu stoji v ceste.
Konecne zemi od zaru vysvobodil Diuv blesk. Faethona pohrbili morske vili a jeho
matkadlouho hledala jeho hrob. Z jeho sester se zalem staly olse a slunecni buh
truchli dodnes.

Orfeus

Orfeus byl slavny umelec, ktereho lide zboznovali pro jeho krasny zpev
a libezne tony, jez vychazeli z jeho lyry. Jednoho dne se zamiloval do
krasne najady, vodni vily, Euridiky a ozenil se s ni. Jednou musel
odjet z domu, a protoze se Eurydice udelalo smutno, vydala se za
svymi pritelkynemi najadami. Cestou ji vsak kousnul jedovaty had a Eurydika
zemrela. Orfeus byl velmi smutny a rozhodl se, ze se vypravi do podsveti
za Hádem, aby si u nej svou manzelku vyprosil. Brzy uz prekonal
trojhlaveho psa, strazce podsveti, . a Chalkón ho prevazel do rise
mrtvych. Hádes s Persefonou dobre poslouchali Orfeův zpev a slibili, ze
mu manzelku vydaji, ale s podminkou, ze se na ni cestou z podsveti
nesmi ani podivat, protze jinak by se vratila do rise mrtvych. To uz
pospichal s Eurydikou zpet, ale nahle ho prepadla strasna uzkost, ze
se s ni neco stalo a ohledl se. Eurydika se mu nahle rozplynula pred ocima. Sedm
dni bloudil okolo podsvetni reky a zkousel se dostat, ale marne, a
tak se vratil zpatky na zem. Se slzami v ocich putoval svetem a zpival. Jednou
sli okolo Bakchantky a uslysely jeho zpev. Polosilene hazely po Orfeovi kameny a
brzy se jim podarilo ho usmrtit. Konecne se shledal se svou milovanou. Jeho telo
pohrbily Múzy.

Založení Théb

Kdysi zil v meste Sidónu kral Agénor s dcerou Europou a synem Kadmem.
Europu si zamiloval sam kral bohu Zeus a jednoho dne ji prevtelen za byka unesl.
Kral poveril Kadma, aby mu ji privedl, jinak at se ani nevraci.
Dlouho bloudil se svymi statecnymi druhy, az je cesta dovedla do Delf.
Zeptal se ve vestirne na radu. Knez mu povedel, at prestane svou sestru
hledat a na louce najde jalovici. Tu at pronasleduje a na miste, kde si
odpocine, postavi mesto a nazve je Théby. Uposlechl a brzy nasel i ono
misto. Poslal druhy do lesa pro drevo a odpocival. Kadmovi druhy mezi timpobil
hrozny drak. Vydal se je tedy hledat, rozezlen zautocil na draka a zabil
ho. Nahle se zjevila bohyne Athéna a rozkazala, aby zasel zuby mrtveho
draka do zemeZ hliny vyrostlo cele vojsko, bojovnici se do sebe ihned
pustili a to uzjich stalo na louce jen pet. S nimi zalozil Kadmos mesto Théby.

Pentheus

Byl to syn Kadmovi dcery a jednoho z onech peti bojovniku, vladce Théb
a valecnik telem i dusi. Jednou prijel do jejich mesta Dionysus, lide hned
zanechali prace a pospichali se bavit. To Penthea velmi rozzurilo a poslal,
at privedou Dionysa v okovech. Marne ho slepy vestec Teireisas varoval. Ponevadz
Dionysa nenasli, privedli alespon jeho pruvodce Akoitse. Vypravel mu o tom,
jak se snazil pomoci malemu chlapci, ktereho chteli odvest do otroctvi
plavci na jeho lodi a jak vstoupil do Dionysovych sluzeb. Akoitse nechal odvest
do zalare, ale neviditelne ruce ho zbavili pout a pomohli mu uteci.
Pentheus, stizen nejakym druhem silenstvi, se vyritil z palace a
chtel Dionysa zabit sam. Aby lepe videl, vylezl si na sosnu. Vtom vinem
opojena Dionysova druzina vzala do rukou kameny a mrstila je po Pentheovi.
Zaslepeni bili sveho krale.

Midas

Byl vernym ctitelem boha Dionysa a nasmirne domyslivy a bohaty kral. Jednoho
dne k nemu privedli opileho Dionysova druha Siléna, ktery kradl v
kralovske vinici. Kral ho vrele privital a slavili spolu po deset dni a deset
noci. Boha Dionysa velmi potesilo, ze se o nej Midas tak dobre postaral,
a tak mu chtel splnit jakekoliv prani. pral si, aby se vse, ceho se
dotkne, promenilo v zlato. A opravdu. Vse se pod jeho rukama menilo,
ale ubohy kral brzy zjistil, ze mumre hlady nebo zizni, ponevadz se
mu i v ustech vse menilo na zlato. Rychle pospichal za Dionysem, aby
zvratil jeho prokleti. Buh mu poradil, aby se cely namocil do reky Paktolu
a tim se osvobodil. Jednou se kral prochazel po loukach a zaslechl, jak se
soudi Pan s Apollonem. Mel je rozsoudit Tmólos a ten urcil Apollona. Krali
Midasovi se to nelibilo, protoze nade vse miloval Panovi pisne. Rozezleny
Apollon se tak rozzlobil, ze nechal Midasovi narust osli usi. Kral se
snazil vsemozne zakryt, ale jednoho dne se preci jen musil sverit svemu
holicovi. Toho tajemstvi tak tizilo, ze se zrana vydal k rece,
vyhloubil malou jamku a zaseptal do ni, co mel na srdci. Za rok na tom
miste vyrostlo huste Rakosi, a kdyz se do nej oprel vitr, septalo: Kral
Midas ma osli usi!"

Tantalos

Byl to nejbohatsi kral a dokonce smel chodit na hostiny bohu. Jednou ukradl
nejaky smely muz v Diove chramu zlatou sosku a kral Tantalos skryl ukradeny
predmet u sebe. Potom k nemu prisel knez a ptal se ho na onu sosku, ale
kral se zaprisahl, ze ji nema. Bohove o jeho cinu vedeli, ale
prozatim vyckavali. byl cim dal tim drzejsi a dokonce kradl bohum ze stolu
bozskou ambrozii a nektar. Jednoho dne zabil sveho syna Pelopa, dal si ho
uvarit a pozval bohy na hostinu. Bohove zaskoceni odstoupili od stolu, jen
Demeter kousek ochutnala zamyslena. Tantalos konecne pochopil, ze bohove
jsou vsevedouci. Zeus ho zato srazil do tartaru, kde musi stat ve svezi
vode a nikdy se nemuze napit. Pelopa nakonec zachranili a udelali ho jeste
hezciho nez predtim.

Pelops

Pelops nastoupil po svem otci na trun, ale brzy ho vyhnal panovnik z
vedlejsi zeme. Pelops zacal se svym vernym sluhou putovat a zanedlouho dorazil k
Pise, kde vladl Oinomaos. Mel krasnou dceru Hippodamii a s kazdym jejim
napadnikem zavodi. Pokazde se svymi konmi zvitezil a napadnika nechal usmrtit.
Pelopsovi se divka libila, a tak se rozhodl, ze ji ziska. Poprosil
boha Poseidóna o pomoc a ten mu daroval rychle sprezeni, se kterym urcite
vyhraje. Zavod byl odstartovan a Pelops se se svym sprezenim hnal kupredu.
Kralovo kolo vsak najelo na kamen a sprezeni se rozsypalo. Kral byl mrtev,
Pelops si vzal Hippodamii a stal se kralem. Kraluv sluha Myrtilos mu vsak rekl,
ze pri zavodech uvolnil zakolniky, a pozadoval nyni odmenu. Rozhorceny
Pelops ho svrhl ze skaly, ale sluha ho stacil jeste proklit.

Nioba

Nioba byla kralovnou v Thébách a velmi stastna zena, protoze byla
bohata a mela sedm krasnych dcer a sedm krasnych synu. Jednou se rozzlobila na
jeji poddane, ponevadz chtely obetovat velke dary bohyni Léto, a
donutila je, aby misto Léto obetovaly dary jí. Tento smely cin vsak
nezustal bez trestu a Nioba prisla o sve deti. Zalem se promenila v kamen a vitr
ji odnesl do jeji lydske vlasti.

O zlatem rounu

Kdysi zil v Řecku kral se dvemi detmi Frixem a Hellé. Svou manzelku z
bozskeho rodu vyhnal, a tak se z nich staly sirotci. Netrvalo dlouho a
deti dostaly zlou macechu, ktere se narodili dva synove. Macecha nechtela,
aby se jeji deti musely s kralovymi delit o majetek, a tak vymyslela
dabelsky plan. Svolala vsechny zeny v okoli a poradila jim, aby, nez
zasejou, vsechna zrna nejprve uprazily. Zeny tak ucinily a za rok
nesklidily zadnou urodu. V zemi nastal ukrutny hlad. Kralovna poslala posla do
Delf, ale podplatila ho, a povedela mu, co ma po navratu krali
rici. Posel tedy krali povedel, ze musi obetovat svoje deti, jinak
bude v zemi stale hlad. Frixe a Hellé nechali uveznit a deti v uzkosti cekaly
na smrt. Nahle uslysely hlas sve matky. Ta jim poslala zlateho beranka,
ktery je mel odnest pryc ke krali Aiétovi. Cestou pres more Hellé spadla do
hlubin a Frixos zustal sam. Beranka obetoval Diovi a zlate rouno daroval krali.
zustal u krale a ozenil se s jednou z jeho dcer. zlate rouno od te doby hlidal
straslivy netvor, ktereho pro tento ucel stvorila Aiétova dcera Médea.

Iásón a Médea

Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny Peliase a Aisóna. Trůn
měl zdědit Aisón, ale Pelias ho vyhnal a od té doby žil Aisón na
venkově. Bál se o svého syna Iásona, a tak ho poslal ke svému příteli
kenturovi, který Iásona učil všemu, co znal. Když bylo Iásonovi
dvacet let, vydal se ke králi Peliasovi, aby ho požádal o trůn.
Cetou potkal stařenku a přenesl ji přes řeku. Byla jí bohyně Héra a od
té doby Iásona chránila. Ihned zašel s prosbou ke králi a ten mu ochotně
vyhověl s podmínkou, že mu přinese zlaté rouno. Brzy se už loď Argó
hnala ke svému cíli s mnoha hrdiny na palubě. Projeliokolo Symplegád a
nabrali Frixovi syny. Zanedlouho dorazill k břehům Kolchidy a ráno se vydali
ke králi. Král dal Iásonovi hrzny úkol, ktery by bez pomoci královi
dcery Médei jistě nesplnil. Musel s byky vyorat pole, do nej zasyt draci
zuby a sbojovniky, kteri vyrostou z hliny, bojovat. Kral je chtel
nyni zahubit, ale Médea jim opatřila zlate rouno a s Iásonem odplula.
královo vojsko je ihned zacalo pronasledovat, ale Iáson s Médeou se
jich lstí zbavili a pluli pryč. Cestou uz je cekaly pouze vabive Sirény,
ale ty taky překonali bez obtíží. V Peliově zemi se Médea proměnila ve
stařenu a nabidla králi, že ho omladí. Ten neváhal, skočil do
kotle a našel v něm smrt. Iáson se zase dostal k trůnu, ale na Médeu
brzy zapomněl a přivedl si novou manželku. Médea ji zahubila a od té doby
ji nikdo nikdy neviděl.

Hérakles

Hérakles byl synem Dia a smrtelne zeny Alkmény. Byl velmi silny a jednoho
dne se mel rozzhodnout, zda pujde cestou Cnosti nebo Rozkose. Vydal se
cestou Cnosti primo do Théb, kde zvitezil nad Mýnii. Jeho bratr
Eurystheus si ho zavolal k sobe a on nemohl odejit dokud nesplni deset ukolu.
Mel prinest kuzi nemejskeho lva, zabit hydru u mesta Lerny, prinest
obrovskeho divokeho kance a lan bohyne Artemidy, zahnat z Recka ptaky
stymfalske uklidit v jednom dni chlevy kraleAugiase, privest divokeho byka
a zurive kone krale Dioméda, pasek kralovny Amazonek a stada obra
Géryóna, ktery mel tri tela, sest nohou a trojhlaveho psa. Kral mu
vsak vsechny ukoly neuznal a na Hérakla cekaly jeste dva. Musel prinest zlata
jablka Hesperidek a Kerbera, podsvetniho psa. Mel si vzit princeznu Iolu,
ale kral svatbu stale odkladal, az se Hérakles rozhodl, ze odejde
za pritelem Admetem. Tomu privedl manzelku Alkéstis z rise mrtvych a odesel. Na
ceste ho potkal Iolin bratr a povedel mu, ze kral si mysli, ze je
Hérakles zlodejem jejich koni. Hrdina se rozzlobil a shodil ho do propasti. Byl
Diem strestan zlou horeckou a jedinou sanci bylo, ze se necha na tri roky
prodat do otroctvi. Z otroctvi ho vysvobodila Omfalé a on si vzal za zenu
krasnou Deianeru, s kterou mel syna Hyllose. O Deianeru usiloval i jeden
kentaur a chtel ji unest. Hérakles ho strelil sipem, ale ten jeste pred
smrti stacil Deianere rict, aby nachytala do nadobky jeho krev, a
kdyz na ni bude Hérakles zapominat, at mu ji potre sat a on bude potom
stale s ni. Zanedlouho vedl bitvu proti otci Ioly a nechal ji poslat do sve zeme.
Deianera se dozvedela o jeho minulosti a poslala mu ten sat obarveny kentaurovou
krvi. Sat mu spalil krev i kosti v tele a pritel Filoktétes ho na jeho pozadani
upalil na hranici v horach. Deianera se probodla mecem a Hérakles se stal bohem.

Perseus

Krali Akrisiovi bylo predpovezeno, ze ho zabije jeho vlastni vnuk,
a tak uveznil svou dceru Danaé do sklepeni, aby se vestba nesplnila. Do
uveznene Danaé se zamiloval Zeus a daroval ji syna. Kdyz to kral zjistil,
porucil, aby byla i s malym Perseem vsazena do zatlucene bedny a poslana
po rece. Nakonec ji osvobodili rybari a dovedli ji i synem ke krali ostrova.
Kral se o ne postaral, ale jak videl, ze Perseus sili, zacal
mu vypravet o jedne z ohyzdnych Gordon Meduse. Perseus se tedy vydal za Medusou.
Od Atheny dostal kovovy stit a srp, ale jeste potreboval ziskat od nymf
okridlene strevice, kouzelnou mosnu a prilbu, s kterou bude
neviditelny. Cestu k nim mu prozradily tri stareny, ktere meli jen jedno
oko a zub, a tak nebyl pro Persea problem oko a zub jim sebrat a dovedet
se, co potreboval zjistit. Od nymf dostal strevice, mosnu i prilbu a
vydal se za Medusou. Medusu bez vetsi namahy zabil a jeji hlavu dal do mosny.
Cestou zpet do vlasti ucinil obra Atlase kamenem a pomohl princezne
Andromede(dcera kralovny Kassiopei), ktera mela byt obetovana hroznemu
netvorovi boha Poseidona. Pri hostine se do salu vritil byvaly napadnik
Andromedy Fíneus a hodil po Perseovi ostep. Vytahl hlavu Medusy a protivnici
razem zkameneli. Vratil se se svoji manzelkou domu za matkou a hlavu ukazal i
krali, ktery ihned zkamenel, protoze Perseovi neveril, ze
dokazal zabit Medusu. Jednou se Perseus zucastnil her, kde se hazelo
diskem, a jeho disk omylem rozrazil nejakemu starci lebku a usmrtil ho.
Ten starec byl Perseuv ded Akrisios, a tak se nakonec splnila vestba

Daidalos a Ikaros

Daidalos byl velky umelec a stavitel. Mel velmi nadaneho zaka Talóa,
ale nedovedl snest, ze bude brzy slavnejsi nez on sam, a proto ho
jednou shodil z hradeb. Talóa promenila bohyne Athena v cejku a prozrazeny
Daidalos prchl se svym synem Ikarem na Krétu. Kralovi Minóvi se Daidalos
naramne hodil, protoze mu mel postavit bludiste pro straslivou obludu
Minotaura. Byl na ostrove velmi vazeny, ale stale touzil po sve vlasti,
a tak jednou sestrojil kridla pro sebe i pro syna, aby mohli opustit
ostrov. Vzletli, ale Ikaros neuposlechl otcovi rady a vyletl prilis vysoko.
Ikaros se zritil do hlubin a zdrceny Daidalos odletl na Sicílii, kde
postavil jeste mnoho podivnych staveb.

Théseus

Théseus byl Aigeovym synem a vnuk athenskeho krale. Jednou za Aigeem prisli
poslove, aby se vratil do vlasti a branil Athény. Théseus se za nim mel
vydat, az uzvedne kamen, ktery pod sebou skryval otcuv mec a jeho
strevice. Ted uz mu nic nebranilo, a tak se nebezpecnou cestou vydal za
otcem do Athén. Od te doby, co Athenane prohrali bitvu s kretskym kralem
Minosem museli mu davat kazdy devaty rok sedm divek a sedm chlapcu oblude
Minotaurovi. Théseus se dobrovolne prihlasil na odvedeni k oblude a vydal se na
plavbu. Minotaura Théseus s pomoci kretske princezny Ariadny premohl(dala mu
mec a klubko) a zrusil tak krutou dan athenske prohry. Vraceli se tedy zpet,
ale Ariadna s nimi odmitla jet na zaklade sveho snu o bohu Dionysovi a zustala
na Naxu. V roztrzeni vsak zapomeli vymenit cernou plachtu za bilou, a tak
kral Aiges spachal sebevrazdu skokem do more. Theseus osvobodil svuj lid a jeste
dlouho vladl.

Sisyfos

Byl korintsky král, ale v jeho hradu mu chyběla voda. Využil sporu
řičního boha Asópose a Dia a pod podminkou, ze mu Asópos opatři v
hradu pramen, mu prozradil, kde hledat Dia. Rozzlobeny Zeus sežehl
říčního boha a poslal smrt za Sisyfem. Když vešla smrt do jeho chrámu,
přehodil přes ni dva silne provazy a uveznil ji. Sisyfos neumrel, ale
ani nikdo na svete. Smrt vsak brzy vysvobodil bůh Árés a ona si pro Sisyfa
prisla znovu. Na to byl pripraven, a tak nakazal manzelce, aby po
jeho smrti netruchlila. V podsveti pak na svou manzelku narikal tak, ze mu
dovolili, aby ji mohl navstivit a pripomenul ji jeji povinosti. Sisyfos
chtel ihned zacit slavit, ale smrt si pro nej prisla podruhe. byl krute
strestan a musi v podsveti valit do kopce kamen, ktery se mu vzdy sklouzne
a musi ho valit stale a stale.

Bellerofontes

Bellerofontes byl Sisyfuv vnuk, ktery musel pro podezreni z vrazdy
uprchnout ze zeme. Kral Proitos ho vlidne prijal do sveho a palace a on se
nesmirne zalibil Proitove zene. Kdyz si jeji naklonosti nevsimal, velice
se rozzlobila a svemu muzi nalhala, ze ho chce Bellerofontes zavrazdit.
Kral nebyl schopen ho zahubit sam, a tak ho poslal s tabulkou k pribuznemu
Iobatovi. Bellerofontes neumel cist a duverive pospichal se vzkazem k Iobatovi.
Ani Iobatos, ktery si ho velmi oblibil, nemohl uverit, ze by
mohl byt Bellerofontes neceho takoveho schopen, a proto ho poslal,
at zabije Chimairu, obludu tamejsiho kraje. Belerofontes obludu s pomoci
okridleneho kone Paegase usmrtil a jako hrdina se vratil ke krali. Uz nebylo
pochyb, ze je Bellerofontes pod ochranou bohu, a tak mu kral dal
svou dceru a on se stal kralem. Jednou si usmyslel, ze navstivi bohy na
Olympu, ale v te obrovske vysce se Paegas vzepjal a Bellerofonta shodil ho
do baziny. Pred lidmi se uz nikdy neukazal.

Meleagros

Meagros byl synem Althai a Oinea. Jednou, kdyz se v noci Althania
probudila, uslysela podivne zvuky. Byly to sudicky Moiry. Predpovedeli,
ze az dohori poleno, ktere vhodily do krbu, Meleagros zemre.
Althania ihned vytahla polinko z ohne a peclive ho uschovala. Jednou Artemis
seslala na vinice Meleagrova otce strasneho kance a ten desil vsechny obyvatele
ohnem, ktery mu slehal z nozder. Proto Meleagros sezval vsechny hrdiny,
aby mu pomohli s usmrcenim kance. Pozvani prijala i Atalanta, ktera
zahambila vsechny muze svym lucisnickym umenim. Kance Meleagros zabil svym
ostepem a chtel venovat Atalante kanci kuzi. O tu se po te mezi lovci strhla
velka bitka, pri ktere Meleagros zabil bratra sve matky. Kdyz se o tom
Althania dozvedela, vytahla osudne poleno a vhodila ho do ohne. Nalonec si
jeho matka vzala zivot a jeho sestry nechala bohyne Artemis promenit v perlicky.

Oidipus a Antigona

Kdysi zil v Thébach kral Láios s kralovnou Iokastou. Mel se jim narodit syn, ale jelikoz jim vestba pravila, ze krale jeho syn jednou zahubi, nechali ho odnest pastyrem do hor. Pastyrovi se decka zzelelo, a tak ho dal k opatrovani jinemu pastyri, ktery zil v zemi korintskeho krale. Maly Oidipus se bezdetnemu pastyri tak zalibil, ze si ho vzal za syna. Brzy se chtel Oidipus dopatrat sveho puvodu, a tak se vypravil do Delf. Tam mu pravili, ze zabije otce a ozeni s jeho matkou. Radsi se uz k pestounum z obavy nevratil a putoval po cizich krajich. Jednoho dne se na ceste dostal do hadky se starcem ve voze a zabil ho. Vydal se do Théb, kde se usadila sfinga a davala kazdy den jednu hadanku. Kdo ji neuhodl, toho shodila do propasti. Oidipus se rozhodl, ze jeji hadanku vyresi. Svuj umysl vylicil Kreontovi(krali)a jeho sestre Iokaste. Hadanka znela:Ma to jednu hlavu, ctyri nohy rano, v poledne jen dve a tri nohy vecer. Cim to ma vic noh, tim to ma min sily. Oidipus uhodl hadanku, vzal si Iokastu za zenu a meli spolu dva syny, Eteokla a Polyneikse, a dve dcery, Antigonu a Isménu. Dlouho pote se v kralovstvi objevil strasny mor a jedinou moznosti, jak se moru zbavit, bylo, najit vraha krale Láia. Oidipus zacal patrat a pozval si i slepeho vestce Tereisia. Brzy zjistil podrobnosti okolo smrti krale Láia a i to, ze korintsky kral zemrel prirozenou smrti, a tak nebyl pochyb, ze Oidipus zabil vlastniho otce. Iokasta se po tom zjisteni obesila, Oidipus si vypichl oci a zacal putovat se svou starsi dcerou k haji bohyni Erýnií. Svuj trůn sveril do rukou Kreonta. Mezitim usilovali Oidipovi synove o thebsky trun. Etokles mel vladnout jeden rok a Polyneikes druhy. Etokles vsak bratra vyhnal a ten zacal sbirat vojsko, aby se pomstil bratru za ten podvod. Kazdy si chtel otce ziskat na svou stranu, ale oba byli neuspesni. Oidipus potkal v haji Thésea a poprosil ho, aby Antigonu dopravil do Théb. Brzy tam dorazilo Polyneikovo vojsko, avsak bratri se v bratrovrazednem boji zabili. Kreon se opet ujal vlady a nechal Polyneika nepohřbeneho pred hradbami. Antigona bratra i pres zakaz pohřbila a stihl ji za to trest. Kreon ji nechal zaziva zazdit ve skalni sluji, prestoze ji jeho syn Haimon miloval. Po rozhovoru s Tereisiem si uvedomil, ze to neni spravne a spechal ke skalni sluji, aby Antigonu osvobodil. Ta se vsak radsi obesila, nez aby necinne cekala na smrt. Kraluv syn se probodl a kralovna se zasebevrazbila. Jak rad by ted vse vratil zpet.

Filemon a Baucis

Kdysy bral Zeus na sebe podobu pozemstana a spolecne s Hermem zkoumal, zda jso lide zli nebo dobri. Pri jedne teto vychazce se zastavili v krasnem udoli a hledali, kde by mohli prespat. Z kazdeho staveni je vyhnali, az v jedne nuzne chaloupce, kde bydleli Filemon a Baucis, je srdecne privitali. Nabidli hostum to nejlepsi, co meli a ochotne se rozdelili i o to posledni jidlo. Brzy se jim bohove predstavili a dekovali jim za vlidne prijeti. Ostatni chalupy nechali odnest vodou a nuznou chatrc vymenili za mramorovy palac. Jedina vec, kterou si stareckove prali, byla, aby zemreli ve stejnou chvili. Zeus splnil slib a ve chvili, kdy umirali, promenil se Filemon v dub a Baucis v lipu. Ted jsou navzdy spolu.

Erós a Psýché

Psyche byla velmi krasna divka a lide si ji casto pletli s bohyni Afroditou. Afrodita tedy poprosila sveho syna Eróta, aby ji zasahl svym sipem a prinesl ji tak jen same strasti. Ten vsak tento cin nemohl provest. Jeji sestry se uz davno vdaly a Psýché stale, zustavala sama. Kral proto ucinil, co mu poradila vestba, a zavedl Psýché v pohrebnim satu na okraj utesu, kam si pro ni mel prijitm jeji novy manzel z jineho nez lidskeho rodu. Na skale ji uchopil Zefyr a odnesl ji do krasneho palace. Psýché svého manzela nikdy nespatrila, ale zamilovala si jeho laskavost. Brzy musela celit natlaku sester, ktere se ji prisly zeptat, jak se ji vede. Nemohla jim prozradit pravdu. Prisly i podruhe a zaslepene zavisti stale vyzvidaly. Pod tihou jejich natlaku a vymysly uz nemohla zapirat, ze ani nevi, jak jeji manzel vypada. Sestry ji nalhaly, ze jeji manzel je drak a musi ho vecer zabit. Kdyz tak ucinila, s udivem zjistila, ze jeji manzel je buh Erós a omylem ukapla trochu zhaveho oleje na jeho rameno. Erós se probudil a odletel. Dlouho se po manzelovi shanela, az ji nakonec odvedli k Afrodite, ktera ji nechala do rana prebrat psenici, jecmen, proso, mak, hrach, cocku a boby. S timto ukolem ji pomohli mravenci, ale Afrodita pro ni uz mela dalsi ukol. Mela nyni prinest chomac vlny ovci, jez sviti jako zlato. S pomoci rakosu splnila i tento ukol a cekal na ni treti, ktery spocival v tom, zemusi do misky nabrat vodu z cerneho pramene. U pramene strnula a i ted ji musel pomoci orel. Nakonec ji poslala k Persefone do rise mrtvych pro hojivou mast na Erótovu ranu. Nyni ji poradila vez, z ktere chtela skocit a poradila ji, aby se vydala k cernym horam s dvema kolaci a dvema penizky v ustech. Kolace mela dat psu Kerberovi a penizky ze svych ust nabidnout Charonovi prevoznikovi. Cestou zpet nemela otvirat krabicku s masti, ale zvedavost ji premohla a z krabicky na ni dychla smrt. Erot z ni setrel vanek smrti, odvedl ji na Olymp, kde se z ni stala bohyne a slavila se velkolepa svatba.

Gýges a prsten

Gýges byl prosty pastyr a jeho zivot nebyl nicim zajimavy. Jednou se vsak strhla obrovska boure, Gýges zabloudil a ukryl se v nezname jeskyni. Tam nasel mrtvolu muze se zvlastnim prstenem. Kdyz se vratil, uslysel ostatni pastyre, jak si o nem povidaji, ale zdalo se, ze ho nevidi. Nakonec si uvedomil, ze je diky prstenu neviditelny. Jednou diky sve neviditelnosti odhalil zlodeje dobytka a i ty, kteri se chystali na kralovu pokladnici. Brzy se stal vehlasnym, ale i nenavidenym. Jednou zabil nacelnik krale a svedl vinu na Gýga. Ten ovsem vsechno videl, a tak mohl s presnosti urcit vraha. Po case si vzal kralovnu a vladl spravedlive az do smrti.

Trojska valka

Kdysi v Troji vladl kral Priamos s kralovnou Hekabou, ktera mela jednoho dne straslivy se. Nechali si vylozit, co znamena, a zjistili, ze jestli chteji zachranit spousty nevinnych zivotu, at poslou syna do pustych hor. Parise nasla medvedice a starala se o nej. Pote se ho ujal pastyr a Paris mu pomahal past ovce. Jednou se Paridovi zjevili tri bohyne a mel rozsoudit, ktera z nich je ta nejkrasnejsi. Héra mu nabizela celou Asii, Athena mu slibovala vitezstvi v kazde valce a Afrodita zenu tak krasnou, jakou svet jeste nevidel. Chvili vahal, ale nakonec se rozhodl pro Afroditu. Paris se vydal do Troje a prihlasil se na tamejsi zavody, ktere vyhral. Kral si ho nechal zavolat do palace a dojaty prijal sveho ztraceneho syna zpet. Paridovi ze zanedlouho zjevila Afrodita a vypravela o zene, manzelce krale Meneláa Helene, a tak se pro ni vydal, a protoze se do ni zamiloval, unesl ji. Menelaos se proto s mnoha hrdiny na palubach lodi vydal pomstit Pariduv cin. Po devet let oblehali Troju a vitezstvi stale kolisalo mezi Reky a Trójany. Desateho roku vypukl mezi Agamemnonem a Achilleem velky spor o valecnou korist, kterou Achileeovi Agamemnon uprel, a tak velky nezranitelny hrdina odmitl bojovat. Trójane meli tedy prevahu, a proto za Achillem prisel jeho pritel Patroklos, aby mu pujcil jeho zbroj. Patroslos je mrtev Hektorovou rukou a Achilles je rozhodnut, ze se pomsti.
Zabil sice Hektora, ale brzy po te ho trefil Parid sipem do paty a hrdina po sedmnacti dnech zemrel. Odysseus, kteremu pripadla Achilleova zbroj, postavil s Reky dreveneho kone a poslali ho jako dar. Nikdo z Trojanu netusil, ze se v nem ukryva cele vojsko, a jakmile kone odtahli za hradby a usnuli, pustili se Rekove do boje. A takto skoncila Trojska valka, ktera zrodila tolik zla

Orestes

Byl konec Trojske valky, a tak mnoho hrdinu spechalo k domovu. Mezi nimi byl i kral Agamemnón, na ktereho cekala doma jeho manzelka Klytaiméstra. Ona vsal nemohla krali zapomenout, ze obetoval jejich dceru Ifignii, a tak ho po jeho navratu spolecne s Aigisthem ve vane zabila. Agamemnón mel dve dcery a jednoho syna Oresta. Toho nechala starsi sestra Elektra poslat pryc, aby se mu nic nestalo. Po sedmi letech se Orestes jeste se svym pestounem a pritelem Pyladem navratil, aby pomstil smrt sveho otce. Pestoun se vydal do palace se zpravou, ze Orestes je konecne mrtev, a tak kral i kralovna s radosti ocekavali na to, az jim ukazou truhlu s popelem. Orestes mezi tim potkal sestru a uz se ritil do sine, kde pote zabil svou matku i Aigistha. Jeho cin nezustal bez trestu, protoze ho ihned zacali pronasledovat Erýnie svym zpevem. Zoufaly se vydal do Delf, kde jim poradili, aby se vypravili hledat sochu Artemidy, ktera spadla v Tauride z nebe. Udelali, jak pravila vestba, ale byli zajati a meli byt obetovani bohyni Artemis. Zachranila je vsak Artemidina knezka,
Orestova sestra Ifignie, a spolecne prchli. Nad ubohym Orestem se nakonec slitovala Athena a osvobodila ho od zpevu Erynii.

Odysseovy cesty

Odysseus byl ithacky kral, ktery bojoval po deset let v Trojske valce. Po jeji skonceni se ihned chtel vratit na svuj rodny ostrov. Pri svem navratu musil celit spouste nastrah jako byli Kikoni, Lotofagove i Kyklopove. Na ostrove Kyklopu je malem postihl hrozny osud nebyt Odysseovi chytrosti a lsti. Kyklop, ktereho Odysseus tak ztrestal, si vyprosil u Poseidona, aby Rekum vseliak znemoznil navrat domu. Jednou pripluli k ostrovu, kde zil kral vetru Aiolos, a ten jim venoval priznivy vitr do plachet a nepriznivy zavrel do krabicky, kterou dal Odysseovi. Konecne spatrili Ithaku, ale moreplavci otevreli krabicku a vitr je odnesl pryc na sire more. Mnoho muzu skoncilo zivot v zemi Laistrygonu a zachranila se jich pouze hrstka. Z poloviny se malem stali vepri a nebyt Odyssea, byli by jimi na veky. Stravili u Kirké rok a potom se vydali zeptat se na vestbu mrtveho vestce Teiresia. Povedel jim o ostrove boha Helia, kde se pasou jeho stada. Nesmi se jich ani dotknout nebo je stihne kruty trest. Unikli Sirenam, Skyllovi(6 hlav) i charybdis(chrlila vodu a pohlcovala lodi), ale Odysseovi muzi neuposlechli rady a pojedli masa Heliovych dobytcat. Stihl je trest a nazivu zustal jen Odysseus. Po sedm let pak byl zajatcem Kalypso a nakonec se na Ithaku dostal s pomoci hodnych Fajáků, kteri ho vylozili na breh i s dary. Potkal bohyni Athenu, ktera ho promenila ve starce, aby se presvedcil, zda na nej jeho manzelka Penelopa ceka. Pote se setkal se synem Telemachem a spolecne zosnovali plan, jak vyhnat hyrive zenichy, kteri se zatim usadili v palaci a usilovali o Penelopu. Odysseus se vydaval v palaci za zebraka a se synem uklidili vsechny zbrane z hodovniho salu. Vypravel Penelope o Odysseovi, aby se nestrachovala, ale byl odhalen sluzkou, ktera v nem poznala pana. Slibila vsak, ze nic neprozradi. Na dalsi den sel Odysseus zase zebrat do salu, kam zanedlouho prisla i Penelopa s navrhem, ze odejde s tim, kdo prostreli 12 sekyr Odysseovym lukem a sipy. Napadnici jeden po druhem zkouseli stesti, az se luk konecne dostal do rukou Odysseovych. Spolecne s Telemachem zahubili vsechny napadniky i nehodne sluzky a zbyvalo jen dokazat Penelope, ze je opravdu jejim manzelem. Rano se vypravil za otcem Laertem a spolu odrazili utok pribuznych napadniku nez je vsechny zastavila Athéna a v meste zavladl mir. Tak skoncilo dvacetilete Odysseovo putovani.

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 5. 7. 2022 Svátek má Cyril a Metoděj
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz