SÍDLA

Typ Referáty
Počet stažení 199
 
Doporučit Zaslat na email Zaslat na email
Stáhni
Vloženo 05.3.2006
Počet stran 10
Velikost 8 KB
Typ souboru Jednoduchý text

Sídla

Sídla jsou základními centry lidské aktivity.

Sídlem rozumíme seskupení sídelních
jednotek (domů ) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení
na určitém vymezeném území. V sídlech se soustřeďuje většina
funkcí spojených s životem člověka. Sídlo je

místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva.

Studiem sídel se zabývá obor-geografie sídel.
Studuje zákonitosti rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel. Studium sídel
bývá často spojováno se studiem geografie obyvatelstva(geografie osídlení)

Vývoj sídel

Již z období neolitu se nám
dochovaly důkazy o typech sídel.

Sídliště městského typu-byla to správní a kulturní centra
sloužící během válek jako útočiště pro obyvatele z okolí. První
velká města vznikala v Číně, Egyptě, Indii a v obl. Předního východu.

Ve starém Řecku-města
s výhodnými dopravními a obchodními polohami-pod horskými průsmyky, v místech
vhodných přístavišť…

Pro vznik měst měly významnou roli vojenské tábory římských vojáků.

Při vzniku měst se často spojovaly fce městské a zemědělské.

Rozdělení sídel

Sídelní jednotka=prostory trvalého
nebo občasného pobytu člověka. V nich přespává, pracuje apod.

Nejnižší vývojový stupeň sídel-Přírodní sídelní jednotky
(jeskyně, skrýše na stromech apod.)

Umělé sídelní jednotky- nejprve
primitivní chýše budované z přír.materiálů (kámen, hlína, rákos..)
Tato sídla sloužila lidem živících se lovem zvěře, sběrem plodů apod.

Pro lidi v podmínkách usedlého života-stálá sídla
venkovského osídlení.

Podle pobytu člověka je dělíme na


• Trvale obydlené

• Přechodně obydlené

• Stěhovavé (iglú, teepee)


1. Přechodně obývaná:-budována
v hospodářsky okrajových zónách, 2typy:


1. Jednoduchá přechodně obývaná sídla-slouží např.lovcům zvěře
v rovníkových oblastech, kočovným pastevcům ve stepních, polopouštních
obl.

2. Moderní přechodně obývaná sídla-přenosné montované stavby výzkumných
pracovníků v polárních krajích,-meteorologocké a hydrologické
stanice v S Rusku a Kanadě.


2. Sídla trvalá: dělí se na
venkovská a městská


1. Venkovská sídla-samoty, osady, vesnice.
Existuje mnoho vývojových typů a forem. Zákl. typy venkovských sídel:



1. Venkovská sídla rozptýlená (samotové osídlení)-převažuje
v S Amer., J Amer, v Austrálii. Vyjímnky: Jihoafr.Rep., Skandinávie,
Bretaňský pol.

2. Venkovská sídla skupinová (skupinové osídlení)-převaha
v Evr., Afr., Asii. Řada vyjímek: atlantské pobřeží USA. Jsou spojena
se způsobem hospodaření na půdě a tím s rozdělením pozemků. U
rozptýleného osídlení-typické rozdělení půdy na menší zeměď.
pozemky.




Venkovská sídla-různé formy půdorysů.

Častým typem skupinových venk. sídel- sídla silničního a návesního
typu.

Charakter venk.síd. byl změněn vzestupem populace v 19,20.st. V souč.době
mají ven.síd. komplikovaný půdorys charakterizovaný výstavbou
dalších ulic.

Vznik ven.síd. –spojen se zeměď.činností, v souč.době-nové
fce ven.síd.:fce obytná, fce rekreační, fce dopravní




2. Městská sídla


Historicky mladší než venkovská. Většina-histor.základ ve středověku.

Oddělila se od ven.síd. s rozvojem směny, obchodu a řemesel.

Město je nejčastěji definováno jako sídlo s urč. minimálním
množstvím obyv. (např5000), s urč.podílem zaměstnaných mimo zeměď.(60-75%),
charakterem zástavby a podílem vícepatrových domů.

Pro hl.města státu-termín metropole..

Klasifikují se dle růz.měřítek:ekonomicky aktivní obyv.-tak
jsou klasif. Sídla jako průmyslová, obchodní, lázeňská, administrativní,
vojenská…

Administrativně správní postavení

Největší sídla-světové metropole.

Rozdíl mezi velkými městy hospod. vyspělých a rozvojových zemí.

Hospod.-jádro-tzv. CITY-převládají správní,
obchodní, kulturní fce nad fcí obytnou.

Rozvojové země-jádra menší, dopravní systémy často neexistují.
Centra obklopují obytná sídliště, chudinské čtvrti.



VES, VESNICE: Skupina několika venkovských
sídelních jednotek, které závisí na hosp. využívání půdy jako výrobního
prostředku. Jsou stálé i stěhovavé, sídelních jednotek mají až do několika
1000.

VÍSKA: malá skupina venkovských síd.jednotek,
kt.většinou nemá neobydlené budovy ani jednotky městského rázu (obchod,
hostinec apod.)

MĚSTO: hromadné seskupení urč.počtu převážně městských síd.jed.
na určité ploše. Město má nezastavěné části sloužící k dopravě
apod. Má řadu neobývaných síd.jed. sloužících k administrat.,
obchodním, dopravním, prům., vzdělávacím, kulturním učelům. Město má
pro své okolí i kulturní fci.

Město se dělí dle půdorysu, fce i velikosti, tj dle počtu obyv.

VELKOMĚSTO: je označováno město s počtem obyv.přesahujícím
100 000.

SVĚTOVÉ (MILIONOVÉ ) MĚSTO: počet obyv.větší než 1 000 000

Sídelní systémy

Sídla plní obytnou fci, soustřeďují se v nich činnosti sekundárního,
terciárního a kvartárního sektoru. Každé město má své zázemí využívající
jeho vybavenosti.

Mezi městem a jeho zázemím dochází stále k toku lidí, zboží,
energií, informací. Se svým zázemím jsou města propojena dostředivě-dojížďka
do škol, obchodů, za prací..

odstředivě-vyjížďka s rekreací
a speciálními činnostmi.

Vztah město a zázemí tvoří funkčně propojený celek.

Mezi městy a ostatními sídly v urč. obl.vznikají stavy podřízenosti
a nadřazenosti –dochází k hierarchickému
uspořádání sídel dle významu.
Hierarchické uspořádání sídel v daném regionu tvoří sídelní
systém.

Proces urbanizace

Urbanizace(poměšťování)-proces
formování a rozvoje městského způsobu života, růst úlohy měst ve vývoji
společnosti, pronikání městských prvků do prostorů celého osídlení.

Nejcharakterističtějším znakem-vysoká koncentrace obyvatelstva do měst
a jejich okolí. Roste příliv obyv.z venkova do měst, zvyšuje se kyvadlový
pohyb obyv.z venkova a malých měst do měst velkých za prací, kulturou, vzděláním
atd.

Poč.19.st.-ve městech 3% obyvatelstva světa

1900-13%

1950-30%

1970-39%

Proces urbanizace bude pokračovat podle odhadů tak, že v roce 2025
bude žít ve městech asi 60% obyvatel světa.

Nejmenší urbanizace je v Asii a Africe, největší v S Americe
a v Z Evropě.

Znakem současné urbanizace-vznik VELKOMĚST=města
s více než 100 000 obyv. Ve velkoměstech se soustřeďují významné
hospod., administrativní, obslužné fce.

V oblastech vzniku úzkých hospod.vztahů mezi centrem a jeho zázemím
vznikají AGLOMERACE=intenzivně
urbanizovaná území s městskou zástavbou kolem významného centra.
Aglomerované území je propojeno s centrem intenzivními hospodářskými
vztahy a hustou osobní i nákladní dopravou.

Propojením několika aglomerací-vznikají KONURBACE (Souměstí)-stávají
se centrem hospod., politického a kulturního vývoje
jednotl.států i kontinentů.

Vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají rozsáhlá
urbanizovaná území zvaná MEGALOPOLE (např.
na SV USA-obl. Bostonu přes NY, Philadelphii atd..

Stupeň urbanizace ve vybraných zemích (v r.1995)




ZEMĚ
Stupeň urbanizace v %

Singapur
100

Gibraltar
100

Vatikán
100

Monako
100

Belgie
97

Kuvajt
96

Velká Británie
92

San Marino
90

Izrael
90

Island
90



Největší městské aglomerace (počet obyv. v tisících, odhad OSN )




Aglomerace
Stát
Obyv.
Aglomerace
Stát
Obyv.

1
Tokio
Japonsko
25772
Tokio
Japonsko
28900

2
Sao Paulo
Brazílie
19235
Sao Paulo
Brazílie
25000

3
New York
USA
16158
Bombaj
Indie
24400

4
México
Mexiko
15276
Šanghaj
Čína
21700

5
Šanghaj
Čína
14053
Lagos
Nigérie
21100

6
Bombaj
Indie
12322
México
Mexiko
18000

7
Los Angeles
USA
11853
Peking
Čína
18000

8
Buenos Aires
Argentina
11753
Dháka
Bangladéš
17600

9
Soul
Korejská r.
11589
New York
USA
17200

10
Peking
Čína
11433
Djakarta
Indonésie
17200

V roce 1992
V roce 2010

logo horoskopy
logo humor
logo sms
logo nejhry
logo tri65dni
logo tvp
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky Studijní materiály
Seminárky, referáty, skripta, mat. otázky
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Středa 30. 11. 2022 Svátek má Ondřej
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz